Díra u Hanušovic

Vezmu papír...a tužku...napíšu Bod 1. To bude začátek! Pak napíšu Bod 2. To bude konec! Mezi to napíšu nějaké ty kecy, co jsem slyšel na rautech s debily z reklamek o tom, jak žili, než přilezli dělat byznys do Prahy, a jak dodnes žijí jejich rodiny, spolužáci, prostě ostatní, co neměli tu sílu utýct z těch prdelí v horách. Parádní film z toho bude...když seženu prachy (25.12.2014)

Poslední dobou u nás vzniká hodně komedií, nebo komediálních dramat jako v tomto případě, které se odehrávají kdesi na venkově. Samo prostředí, kde se toho moc neděje a když už - tak to stojí za to - je v takové oblibě režisérů až mně to začíná nudit. První z těchto filmů byly zajímavé, ale už je toho moc. A tak jsou nám donekonečna předkládány vesničky s nejroztodivnějšími názvy, kde každý obyvatel je co kus to originál a kde se leckdy žije svérázněji, ale volnějším tempem než ve městě..... Divákovi z města se tohle líbí, protože tyhle sondy do životů vesnických lidiček jsou svým způsobem velmi zajímavé, dobrodružné a pro měšťáka směšné. Vesnický lid zase mívá ve filmech toho svého pražáka s chalupou, který je naopak směšný jim s jeho potřebami a vnímáním toho, co je podstatné z jeho pohledu. Ti z venkova leckdy v počínání některých hrdinů poznávají své sousedy, což se jim také líbí... Baví se tedy většinou všichni a nikoho to neuráží díky čemuž jsou tyto filmy oblíbené a hojně točené... A tak tu máme všechny ty Vesničky střediskové, Slunce, sena.., Mistry, Babovřesky atd... Jistě, někdo mně může napadnout, že srovnávat Mistry s Babovřeskama je zvěrstvo. Ano je, ale ten vesnický základ tam prostě je. Krobot umí. Umí vést herce na prknech i z režisérského křesílka. A jdou mu zejména právě podobné příběhy jako byl tento. Příběhy odehrávající se na malém prostoru, s minimem hrdinů u nichž dokonale rozvine jejich vzájemně se prolínající světy. Už to předvedl u filmu Dům a povedlo se mu to. Ale co dál? Je to prostě pořád stejné a je jedno jestli Anču nahradí Maruna a Otíka Olin... A ten hantec, který místy herci zapomínali užívat to neměl šanci okořenit tak dobře, aby to bylo vtipné. Jako komedii bych to nebral. Je to taková smutná a zamyšlená sonda o fiktivní díře u Hanušovic. Divák však tuší, že film věrně a pěknou kamerou zachytil reálie některých částí našeho venkova a že na tom není nic komediálního. Jde z toho hrůza. Tři křížky. * * * (12.12.2014)

Loňský festivalový rok mi v české vlně přinesl překvapení v podobě Revivalu a letošní ročník má zase Hanušovice. V rámci moderního českého filmu (v mém případě neskrytě značně bojkotovaného), se jedná prostě už o jistý "standart". Ve festivalové atmosféře bylo nutkání hodit hodnocení výše, těch 60% je ale pro tuhle jednoduchou (typicky českou) a hořkou komedii akorát. Babčáková a filmový statik RULEZ. [49. MFF Karlovy Vary] (09.07.2014)

Sám se sobě divím, když si vzpomenu, co jsem si o tomhle filmu myslel, dokud jsem ho neviděl. Čekal jsem totiž klasický Dejvický divadlo a přitom jsem dostal drsno humor pana Krobota, kterej si do puntíku přesně jede svůj styl v téhle nekomedii. Ona je to totiž spíš tragédie, kterou vystihuje spíš anglický název, než Díra u Hanušovic. Ono totiž ta díra je přesně Nowhere in Moravia. Příběh o (ne)lidech, co (ne)mají emoce a vysloveně (ne)žijí je totiž opravdu spíš k pláči, než k smíchu. Pár dobrých scén tam ale i tak bylo, včetně těch nekonečných záběrů na krásnou krajinu nebo na točenej Šerák od Holby. Každej si v tomhle filmu podle mě něco najde. Jak pozitivního, tak negativního. Nikoho na plno neuspokojí. Každopádně natočené je to skvěle. Škoda jen, že se mi tam ty postavy tak strašně hnusily, což byl účel filmu, přes kterej se mi těžce přecházelo. (31.12.2014)

49% beru jako důkaz toho že lidé se stále ještě nenaučili akceptovat současnou tvorbu, která k mému úžasu, často není vůbec špatná. Krobot sehnal hooodně kvalitní tým herců a k jeho cti slouží například fakt, že moje otázka těsně před koncem zněla "Není tohle Vilhelmová?". Herci předvádějí milimetrově přesné výkony a hrají postavy tak jak jsou na papíře napsané. 70% (24.09.2015)