Díra u Hanušovic

Jsem tak trochu na rozpacích, jak ohodnotit tuhle Díru. Už jsem viděla mnohé, vcelku mi nevadí pomalu plynoucí děj, ale tady jsem koukala celých 102 minut, během kterých bych postavila barák, kdyby mi někdo dal cihlu za každou vlaštovku, která tam prolétla, a během kterých se absolutně nic nestalo. Jisté momenty se mi líbily, ale to byly tak prchavé okamžiky, že mi je můj Alzheimer nevykradl jen z náhlého záchvěvu solidarity... zřejmě ke Krobotovi. (16.12.2014)

Takový že je náš venkov? Hmmm, znám jej sice jen z prázdnin u babičky, kam mě rodiče z Prahy posílali. Přiznávám, není to včera, ale že by se venkov tak změnil, co jsem tam nebyl? Asi ne. Nebo jestli to takhle chodí na Moravě? Možná jo, když to pan Krobot tak dobře zná, vzhledem k tomu, že je ze Šumperka. Spíš mám dojem, že si pan Krobot léči nějakou osobní frustraci z dětství, kterou nosil zamčenou kdesi hluboko v sobě celá léta, schovaný za maskou drsoně, ale s ubytkem mentální síly se rozhodl, že konečně sejme to břímě ze svých beder. Bohužel si k tomu vybral populární médium, díky kterému se s námi všemi o svou frustraci podělil. Zbytečně vulgární, nevtipný, nezajímavý, nedramatický film, který mě inspiroval jen k tomu, abych jej nikomu nedoporučil a co nejdříve na něj zapomněl. (19.01.2015)

Úsměvné počin na režisérsko-scénáristickém postu debutujícího Krobota odvážně atakuje pitoreskní charaktery obcičky "nowhere in moravia", byť má přirozeně (zřejmě chtěnou) absencí hlubšího děje nedostatečnou výživnost. Když k tomu přičtu nevěrohodnost projevu z pohledu nářečí a povšechnou přihlóplost, jsme na vcelku přijatelném průměru, které je koukatelné, ale žádné odvaz nečekéte. 60% (20.08.2014)

Po delší době jsem se nechal zlákat programem České televize, který upoutával na „film oceněný Českými lvy“ a „režisérský filmový debut Miroslava Krobota“. Bohužel už po nějaké půlhodině jsem tušil, že tahle zvláštní mozaika osudů divnolidí z vesnického prostředí u mě slavit úspěch nebude a to jsem ještě netušil, že se do konce filmu nedočkám ani příběhu ani nějakého vypointování. Neříkám, že se tam neobjevilo pár povedených skečů (statik, pan Vitásek, pálení kostí), ale celkově to na mě působilo jako vystřižené prostřední dějství z divadelní hry, kterou sepsali štamgasti z řad ochotníků za jedno odpoledne v hospodě u piva. (04.04.2016)

Pro mojí personu jednoznačně největší zklamání od českého filmu, kterého se mi v uplynulých letech dostalo. Bezduché tlachání postav, u kterých i díky nářečí neslyšíme z 90 % nic jiného než sprostá slova jsem od formátu pana Krobota a jeho dejvických svěřenců v skutku nečekal. Naprosto nehumorné, dějově prázdné, chvílemi i dost nechutné. (26.11.2014)