Občan se bouří

Talianské "poliziotteschi" má svoje verné publikum a bez nadsádzky sa dá povedať, že dokáže diváka pobaviť výživnou porciou akcie a násilia. Spoločenské a politické pomery v krajine si proste pýtali podobný subžáner. Občan sa búri je predovšetkým jazdou Franca Nera a určite nedosahuje úrovne väčšej ako priemer. (11.08.2020)

Až do 80. let (kdy jej pravděpodobně zachvátila předčasná senilita) patřil Enzo Castellari k nejzručnějším režisérům italských žánrovek, jenž dokázal křížit charakteristické prvky domácí kinematografie s hollywoodskou řemeslnou precizností. Příběh o krvavé pomstě muže z lidu, který už má po krk bující kriminality a policejní nekompetence jistě není ničím objevným (ostatně, většina komentátorů tu připomíná Přání smrti), nicméně zaujme svým úzkým propojením s italským společenským klimatem - Carlo se nemstí za ztrátu blízké osoby či majetku, ale za ztrátu své mužské cti. Ženy tomu nemohou porozumět, a tak jsou v machistickém fikčním světě filmu zatlačeny zcela na okraj zájmu (když se občas nějaká žena objeví, je vzápětí doslova vyhnána pryč). Speciální pozornost si také zaslouží dvě strhující akční scény - úvodní policejní honička v husté milánské dopravě a závěrečná přestřelka ve skladišti, na níž by byl jistě hrdý i Sam Peckinpah. (11.04.2014)

Přání smrti po italsku! Vzhledem k tomu, že obojí je ze stejného roku, nejsem si jistý, jestli se Italové i tentokrát inspirovali filmem, ale je docela dobře možné, že četli předlohu k Death Wish. Samozřejmě, že oba filmy se od sebe odlišují, zatímco Přání smrti (jednička) se točí kolem práva na obranu proti kriminálníkům, Street Law je spíše western přenesený do moderních reálií. Po brutálním Almost Human mě docela překvapilo, že tady se kupodivu násilím i mrtvolami poměrně šetří, ale zvlášť z konce tuhne krev v žilách. Akční scény jsou výborné, jenom tak na okraj mě napadlo, kolik policejních aut asi filmaři v téhle době zničili, v každém filmu ze žánru, co jsem zatím viděl, jsou aspoň dvě rozmlácena během honičky ;) Zábavný, napínavý a docela dobře vymyšlený kousek se skvělým Nerem a hudbou De Angelisů, která je tu obzvlášť povedená, ale pozorné ucho postřehne i pár skladeb ze soundtracku Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, včetně Dune Buggy, hrající z rádia v jedné hospodě. (23.01.2014)

Franco Nero si jde vložit těžce vydřený peníze do spořitelny a přesně v ten moment se jí místní gang rozhodne vykrást. A nejen, že Franco dostane po držce, oni mu ty peníze ještě seberou. Vztek je ale mocná svině a tak se rozhodně mstít…a u toho se tváří hrozně zangažovaně a víceméně i dost parodicky, až šíleně. Nevěděl jsem, jak moc film brát vážně a tak jsem ho bral tak, jak to šlo a užíval si hlavně akční honičky. Ty jsou na svojí dobu standardně poctivé. (10.08.2020)

Úvodní scéna s vyloupením banky a následující akční jízda s Alfou Romeo vypadá nadějně. Bohužel těch úvodních cca 10 minut bylo to nejlepší, co film dokázal nabídnout. Pak následuje o dost slabší cesta za pomstou, která mi přišla celá hodně přitažená za vlasy. Nějak jsem nebyl schopnej uvěřit tomu "přátelství" hlavní postavy a kriminálníka, kterej se přidá na jeho stranu, k tomu nejrůznější podivný dějový zvraty, chování záporáků je taky dost těžko pochopitelný, atd... Úplnej závěr s přestřelkou v nějaký hale se docela podařil, ale jinak je to celkově dost zvláštní dílo. Čekal jsem, že se aspoň třeba svlíkne Barbara Bach, ale ta zůstala úplně nevyužitá. 50% (29.07.2020)