Wish I Was Here

Hodně rozpačitý snímek, co se navíc proklatě pomalu rozjíždí. Přišlo mi, že se tvůrci pořád snažili něco sdělit, ale pořád ne a ne se rozhodnout jak to vlastně celé pojmou. Tak tam nacpou vše co jim přijde pod ruku aby to bylo dostatečně emocionální, procítěné, barvité a "opravdu upřímné". A ještě si pojistí že se vše objeví v tu "správnou" chvíli. Neříkám, že mě některé scény lehce nedojaly a neříkám, že to je jednoznačně špatný film. Ale celý příběh je rozbředlý a všechny ty motivy dohromady prostě nepůsobí reálně, je to moc "americké řekněmě", moc laciné a konec je přímo "sci fi". Po půlce se to dává lehce do pohybu, což jsem nečekala, škoda, že konec je jak z jiného světa- úplně v kontrastu s tím co se objevovalo v těch vážnějších pasážích, čímž je poměrně znehodnocuje. (01.05.2015)

Na tomto filme mi je sympatické, že ho Braff bral skutočne osobne a že si zrejme uvedomoval, že sa jedná o projekt bez čo i len minimálneho komerčného potenciálu. A to aj v zmysle nejakých kritických ocenení a podobných šarád. Je to síce typický americký indie filmík, ale predsa len vďaka Braffovcom autorsky rozoznateľný. Asi som predsa len očakával viac, alebo niečo trochu odlišné, ale možno sa mi bude Wish I was here dlhšie rozležiavať v hlave a možno sa k nemu niekedy aj vrátim. Pre zlepšenie nálady. Som totiž tiež, ako režisér, čiastočne melancholik. No a čo oceňujem na ňom najviac? Zámernú absenciu vyhrotených hádok a že Bloomova žena mohla hysterčiť vzhľadom na rodinnú situáciu koľko by len chcela... (24.04.2017)

A věří si ti Američani všechno, co si navzájem nakdákají podle vzorů, které jim udávají ve filmech, jo? Pak u nich výraz klišé pochopitelně musel již zaniknout... To vyjadřuje, co si o novince Zacha Braffa myslím, a to, že jednou procitnul v Garden State, rozhodně neznamená, že vzápětí zase neusnul... nejspíš na vavřínech. Na obhajobu svého hodnocení se cítím dlužná dodat, že kromě celkově unylého průběhu a trapárny s vesmírným hrdinou jsem už dlouho neviděla příšernější postavu, než vyfasovala Kate Hudson, za permanentní výraz svatořečené za života bych s ní nepromluvila ani přes ten propíraný penis... a k dotažení naprosté idylky mně scházela informace, jaké mety nakonec dosáhl bratr Noah, mimo pochybné výhry na Comic Conu, vzhledem k jeho možnostem to patrně bylo víc, než dost. Každopádně, I'm so proud of you.. (12.12.2014)

Před deseti lety pro mě bylo Garden state jako zjevení, od té doby Braffa sleduju a těším se na jeho další film. Zach Braff bohužel není Cameron Crowe nebo Richard Linklater, kteří mají velký cit pro náladu okamžiku. Braff je inteligentní a má velký talent, Wish I was here je příjemný film (pro mě ale bohužel takovým tím vlezlým způsobem). 50% (02.12.2014)

Horkosladké. Rozmýšľam teraz; Ako to povedať, aby som nebol za cynika, ako komentovať, nech to nie je kopa útrpných sentimentálnych kecov.. Všimli ste si, že filmy o ľuďoch čo to niekam dotiahli, založili rodinu, priviedli na svet nové životy, žili americký sen; všimli ste si, jak sú vždy depresívne?! Naopak, o starých mládencoch sa točia hlavne komédie, vždy sú šťastní, až im nakoniec dojde, že im v tom živote niečo chýba. A jak na nich všetci divne pozerajú! Alebo inak; Všimli ste si, že veriaci svoju vieru potrebujú viac, ako tí druhí? A pritom je to tak jednoduché; každý duchovný či rabín, by Vám iba povedali, že odpoveď je proste Žiť. A nestarať sa? Ubehlo desať rokov. Keď vyšiel Garden State bol som na strednej, teraz som inde, decká nemám, šťastný nie som, do kostola nechodím. A nevidím v tom spojitosť. Možno sa raz treba usadiť, ale prečo z tých šťastných ľudí, vždy cítiť sklamanie? Medzi záverečnými titulkami Garden Stateu a úvodom Wish I Was Here, je medzera. A v nej smútok. Tak prečo ešte nezevlovať? Prajem Zachovi Braffovi veľa šťastia na najbližších 10 rokov, nech zas natočí podobne príjemný filmík, nech nás zas donúti premýšľať. A nech si zachová zmysel pre humor, ako Judd Apatow. Ja si znovu pustím Say Anything... (20.10.2014)