Earth to Echo

Levný mix Ýtýho a Super osmičky pro kluky z jednadvacátého století. I když to bylo všechno dětsky naivní, tak jsem tomu propadl od začátku až do konce, a uvěřitelnost (jakkoliv byl děj proflaklý a nelogický), tomu dodávali především dětští herci a hravá režie a kamera. Triky samozřejmě v ranku hodně levného nízkorozpočťáku, ale toho roztomilýho robůtka s modrýma kukadlama jste si nemohli nezamilovat. Na tu hodinu a půl to naprosto stačilo, a asi bych se nebránil nějakému případnému pokračování... K tomu prosím ale větší rozpočet a zbytečně tam netahat takové ty rodinné hodnoty o tom, jak je přátelství důležité (i když je vlastně důležité, a překonává nesmírné vesmírné vzdálenosti)... 75% (20.10.2014)

K tomuto filmu se musíte ponořit do vzpomínek na dětství a jeho nazírání. Tři nerozluční kamarádi zhruba ve věku třinácti let, z nichž Alex se má odstěhovat s rodiči z této pohodové čtvrti, kde po večerech se svými "chlapy" hrají videohry a všichni tajně ve škole milují tu dlouhovlasou blondýnku. Tu poslední Alexovu noc tady chtějí strávit dohromady, obzvláště poté, co jejich mobily ožily vlastním životem a dohromady zobrazily nějakou mapu. A tak pánové vezmou kola, veškeré vybavení, zvláště když jeden z nich je výborný ve všem, co se elektroniky týče, a vyrazí k poušti.....tohle není E.T., byť poselství je podobné. Ono totiž můžete nalézt něco nepravděpobného, doslova mimozemského, a stát se jeho přítelem přes celou Galaxii. A zjistit, co ve vás samotných je. Scéna s vyletováním součástek ze země a následné samovolné smontování kosmického korábu nad městem, ta mi přišla úžasná. Protože ještě pořád se i dospělí mohou dívat očima svých dětí na ten zázrak. A zázraky, ty se možná dějí. A může stát za nimi malé kovové vznášející se biostvoření, které na vás poulí svá zářící modrá kukadla, kterými si vás vzápětí nesmazatelně zapíše do paměti.Oba nezapomenete, věřte či ne.... (19.11.2014)

I'm leaving. Spending the night at Alex's house so we can play a new video game. - Have whatever you want, honey. - You know what, I lied, actually.We're gonna ride our bikes out into the desert at night alone. Without supervision. - Okay, see you then, sweetie. - Also rob a bank. Go to Mexico. Maybe even start a new life. Evidentně jsem o hodně přišla, když jsem neviděla Super 8, o kterém jsem doteď neměla ani tušení a popravdě se na něj stejně nepodívám. Líbilo se mi to, zvláště ten konec při postupném vynořování částí lodi ze země, ale co mi hrozně kazilo pocit z celého filmu byl pan "kameraman". Teď nemyslím režii, ale toho kluka, co si na něj hrál a jeho neustále dude, come on man a další trapné prupovídky a hodnocení jak je to cool a insane atd. Zbytek dětského hereckého osazenstva byl fajn. Scéna, která mě jako jediná překvapila? Místo aby do nich narazil náklaďák, tak se rozložil na kousíčky, přenesl se za ně a pak se složil i s řidičem v kabině. I didn't see that one coming. (12.02.2015)

To, že je vše natočeno ruční kamerou, jsem kupodivu přešel. Podstatné u tohoto filmu je totiž to, že mě navrátil do dětských let. Vypráví totiž příběh party patnáctiletých kluků, kteří předtím, než se všichni rozejdou a s rodinami odstěhují do různých částí Ameriky, se rozhodnou během posledního společného večera pro pořádné poslední dobrodružství, na které, doufají, že jen tak nezapomenou. Jednoduchost příběhu a nízký rozpočet z filmu cítit sice je, ale mně to vůbec nevadilo. Užíval jsem si to poslední dobrodružství tak, jako by bylo moje. A to se v rámci takového filmu rozhodně počítá. (15.12.2014)

Tak i "klučičí" dobrodružství o pomáhání malému mimozemšťánkovi, který ztroskotal (resp. byl sestřelen technologie- a pokusůchtivými agenty) v sousedství malého městečka a snaží se dostat domů (a přitom nebýt E.T. :-)), vyfasovalo svou "found footage" verzi. Vzhledem k cílovce to nakonec ušlo, přestože zvolený styl s roztřepanou ruční kamerou nebo samotní hádající se, smutnící či bojící se kámoši mi přišli sem tam otravní. (31.08.2016)