Sebemilenec

Jsou to lepší tři hvězdičky, a bylo to rozhodně to nejlepší, co jsem od Filipa Renče viděl od Románu pro ženy (tohle byla taková jeho dvojka - jen kadeřnice se nám z ženských přeorientovala na pejsky a paní Stašová se tentokrát místo Pažouta zlobila s Otíkem Veselým). Proč bych tomu nedal víc? Víc než do poloviny mě to nutilo, abych ze sebe dělal hloupýho a tvrdil všem včetně sebe sama, že vlastně nevím, o čem to má být. Proč se Otík nemohl aspoň chvíli chovat tak, aby se do něj měla Libuše důvod zamilovat? Proč ji hned napoprvé vytáhl na rande, který mohlo skončit jejím zakopáním někde v lese? Proč jsme si to měli myslet? Proč se jeho kamarádi, byť údajně velmi vzdělaní a úspěšní, chovali jako kreténi? Proč museli vypadat tak, jak vypadali, tedy jako banda somráků? Jasně, jsou to drobnosti, ale právě drobnosti dnes rozhodují o tom, jestli si z filmu sednu na prdel, nebo jestli si dám tu práci, a pokusím se na něj co nejdříve zapomenout. Ano, pravda, většinou to jde úplně samo. Na Sebemilence ale tak snadno nezapomenu, o to víc mě možná zlobí, že to bylo celý takový krkolomný. P.S.: Na paní Monyovou mám osobní vzpomínku, žili jsme ve stejném městě, znaly ji stovky lidí, jestli podobný příběh vetkla do své knihy, tak to podle mě bylo volání o pomoc, nechápu, že ji někdo nevyslyšel. R.I.P. (16.12.2013)

To že umí Stašová hrát , to bez debat - tady navíc hvězda za nahatou odvahu ( to předčí kdejaký dvacetiletý herečky, který hrajou kina jak je jím svlíkání nepříjemný atd. ) ale absolotní pecka je výkon Dulavy - jeho proměna z country pohodáře do línýho, sobeckýho manipulativního kreténa byla na jedničku. Přesto story je hrozně černobílá, předvídatelná. (19.11.2016)

Chtěla jsem dát nižší hodnocení, ale musím uznat, že bohužel takovéhle příběhy existují. Zřejmě tento snímek vidím z trochu jiného úhlu protože znám holky, které se nechají ovládnout a uplně zničit, jenže nechtějí zůstat sami. Jediné v co jsem tak něják doufala byl štastný konec. I když tyto příběhy většinou štastně nekončí. Nejlepší z celého snímku byla jednoznačně Stašová. Jinak to byl až trapně předvídatelný příběh, možná až moc dlouhý. (18.12.2013)

opravdu vydařený dáreček k narozeninám. Zkraje mi Stašová v té roli moc nesedla, ale jak to začínalo sklouzávat do dramatičtějších poloh, tak byla skvělá, ten přerod z bezstarostné, veselé ženské v bezhlavě zamilovanou, která není schopna vnímat, do jak patologického vztahu to sklouzla, se opravdu povedl. Výborný byl i Dulava, přesně tyhle povalečské, příživnické a přitom bezdůvodně sebevědomé týpky, vystihl. Je vidět, že autorka se inspirovala i vlastní zkušeností. Stejně nad tím ale kroutím hlavou, že může být někdo tak hloupý a nechá se do takové situace zavléct, že není schopen rozpoznat, v jakém průseru se ocitá. Podle mého chytrá ženská by ho prokoukla velmi rychle a ještě rychleji by ho vykopla a ani náhodou by to nenechala zajít tak daleko (16.12.2013)

Kombinace Monyová a Renč může znít jako definice kýče (a ona v podstatě je), ale vzhledem ke zmíněnému a faktu, že hlavní roli hraje Stašová, to celé dopadlo ještě dobře. Renč s ní svojí zkušenost už udělal, jí se od Románu pro ženy daří v tzv. 2. kariéře a všichni jsou happy. Čili pokud máte chuť na další ženské sólo ve stylu Simona Stašová strhává na sebe veškerou pozornost, vítejte. (23.09.2020)