Maggie

Tak jo, jsem jedním z těch, co se dali nachytat na Arnieho, aby tak neunikli rozjímání, zda role plačky nebude nějakým přechodným stádiem k charakternímu herectví... čehož jsem se nedobrala, ale zároveň nemohu tvrdit, že by chlap mile nepřekvapil... oproti snímku, do kterého se dal navézt. Vlekoucí se zasmušilá zombie přeměna, která se krom neobvyklé diagnózy a následné možnosti zákonem povolené eutanázie v nešetrném provedení nechce lišit od příbuzných témat o pomalém umírání a bolestném loučení, což sice snímek ozvláštnilo, ale zároveň mu ubralo na možnosti vcítění, přestože zombíci jsou lidé jako my, tedy ehm... do určitého bodu, takže, vše se tak nějak vzájemně vylučuje. Ohledně hororu... tak ty nohy na schodech byly hodně děsivý, zvlášť pro diváky, co trpí na křečáky. (13.05.2015)

Mallickovsky laděné loučení s dcerkou. Koncept veskrze sympatický, ale výsledný převod do praxe nejlépe vystihuje ohrané "skutek utek". Melancholická atmosféra ještě docela i funguje, ale po herecké stránce jde o svým způsob anomálii. Vypovídající je již to, že zoufale nepatřičně působící jakože zádumčivý Arnie tu je tím lépe "hrajícím" (nejen) z ústředního dua. (03.08.2015)

Jako já chápu, proč do toho Arnie šel. Ostatně, co jiného vám vratí trochu té herecké důstojnosti než nízkorozpočtový malý zombie kousek, že jo? To by se zde ale muselo za celou dobu něco pořádného dít a režisér by musel ze zdejšího světa umět vydolovat aspoň špetku depresivní atmosféry. Tady ale není nic. Potenciální konflikty zde nejsou vůbec využité nebo vyšumí do ztracena, hlavní linka je prakticky o ničem a Arnie to svým zarmoucenými fotrovskými výrazy sám neutáhne. Zejména, když hlavní tahounkou by měla být spíše Abigail Breslin. Což je u holky, která s přibývajícím věkem čím dál horší herečka, dost problém. Tudy tedy ne, Arnie. (06.06.2015)

Znáte tu situaci, když jdete večer sami do baru, protože vaši přátelé mají důležitější věci na práci, jako třeba vás ignorovat, vy zaplatíte tři kila vstup, poněvadž dneska tam má být DJ Kruťas, největší mixovací star ze Smíchovského nádraží, o jehož existenci doposud nevěděla ani jeho matka, která ho tenkrát omylem porodila při sraní, pak se snažíte prodrat skrz hromadu vožralých prasat k baru, ale zastaví vás nějaký vymaštěný fitkomagor non plus ultra, že dýcháte v jiném tempu, než by se mu líbilo, přitom se chce jen frustrovaně na někom vymlátit, protože si nezašukal už měsíc a semeno mu cáká i z očí, naštěstí přiběhne další holá dutá lebka a odtáhne ho, čili se konečně domrdáte k tomu přijebanýmu baru, tam budete půl hodiny mávat dvoukilem na přiteplenýho barmana s mejkapem na držce, jenž bude obsluhovat výhradně nezletilé šestnáctníky, po pochválení očních stínů vám konečně donese to teplý banánový daiquiri za stopade, které budete smutně usrkávat u hajzlů a sledovat veškerou tu bavící se omladinu, která neví co jsou to povinnosti, zodpovědnost, nebo vyrážka na koulích, takže to má všechno v patě, pak konečně spatříte krásnou ženskou, přesně váš typ, živá a plně při vědomí, takže na ni upřete zrak a budete si plánovat, čím byste ji mohli oslovit, jenže se k ní v okamžiku přisere kripl v růžovým tričku se symetricky nagelovaným přelivem, perfektně tvarovanou peněženkou a přezkou s diamantama a začne jí tvrdit, že napsal scénář k několika dílům Comebacku, což je strašná sračka, pomyslíte si, přitom jste tomu dali čtyři hvězdy, a pak jen ve výrazovém koktejlu zlosti, nenávisti a zmatení sledujete, jak s ní konejšivě odchází, takže odložíte to odporný pití, půjdete ven a nakonec si ho s pláčem vyhoníte na parkovišti? Znáte to? No, tak já ano, proto jsem včera místo Ištvova tradičně debilního večera zvolil moudřejší možnost, tedy podívat se na tento film, která, jak se záhy ukázalo, byla vlastně spíš totálně na piču, takže měla k moudrosti stejně daleko asi jako Mojmír k druhému IQ bodu, protože sledovat hodinu a půl, jak svraštělý Árný žvatlá pičoviny a jeho cérenda pomalu plesniví, opravdu není nic pro mě. To bych pro příště raději dvě hodiny poslouchal, jak osmdesátiletý koktavý slepec s alzheimerem předčítá licenční podmínky k Windowsům. (20.05.2015)

Ok priznávam, som jedným z tých, čo sa dali nachytať na Arnieho. Nemôžem tvrdiť, že by ten chlap milo neprekvapil, oproti snímkam, do ktorých sa dal naviezť. Vlečúca sa chladná zombie premena, ktorá sa okrem nezvyčajnej diagnózy a následnej možnosti zákonom povolenej eutanázie v nešetrnom prevedení nechce líšiť od príbuzných témach o pomalom umieraní a bolestnom lúčení, čo síce snímku ozvláštnilo, ale zároveň jej ubralo na možnosti vcítenia, hoci zombíci sú ľudia ako my, teda len do určitého bodu, takže, všetko sa tak nejako vzájomne vylučuje. Maggie je zaujímavý nápad, ktorý sa ukazuje veľmi nezaujímavo natočený. Ani neviem čo k tomu poriadne napísať, skrátka uhryznutá dcéra, ktorá sa mení ako chameleón a keď už je konečne biela ako smrť, tak sa druhý deň preberie prakticky ako normálny človek. Mein Gott. (12.11.2019)