Režie:
Stephen FrearsKamera:
Robbie RyanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Judi Dench, Steve Coogan, Sophie Kennedy Clark, Mare Winningham, Barbara Jefford, Ruth McCabe, Peter Hermann, Sean Mahon (více)Obsahy(2)
Pozoruhodná cesta dvou velice odlišných lidí za tajemstvím, které bylo skryté půl století. Martin Sixmith (Steve Coogan) je bývalý zahraniční korespondent BBC, který přišel o práci. Shodou náhod se mu do rukou dostává možnost odhalit příběh, který by mohl být jeho životní reportáží. Jeho klientkou se stává sedmdesátiletá svérázná a osobitá irská dáma Philomena Lee (Judi Dench). V 50. letech jako náctiletá otěhotněla a porodila syna Anthonyho. Aby ho mohla vídat alespoň hodinu denně, žila a pracovala v klášteře pro „padlé ženy". Když byly Anthonymu 3 roky, byl Philomeně násilím odebrán, dán jeptiškami k adopci a poslán do Ameriky. Philomena strávila 50 let marným hledáním svého dítěte. Philomena a Martin se společně vydávají na neobyčejný výlet. Philomena je upřímná, bezprostřední paní, která bere lidi takové, jací jsou. Přes všechny životní strasti si stále zachovává optimismus a víru. Naproti tomu je Martin světaznalý, vzdělaný muž, který je zvyklý na společnost významných a bohatých lidí. Ztráta milované novinářské práce v politických sférách z něj udělala cynika. Při hledání Philomenina ztraceného syna se od sebe navzájem učí, konfrontují své rozdílné názory a jeden druhému otevírají nový a jiný pohled na život. (Bioscop)
(více)Videa (31)
Recenze (249)
Zatím nejsem o té čtyřce pevně přesvědčená, musím si nechat tenhle film chvilku uležet v hlavě a pak to buď nechám a nebo půjdu o jednu hvězdu dolů, protože mám pocit, že jsem na tohle téma viděla přece jen lepší filmy a tady se mně zdá, že to je hlavně o Judi Dench, od které ale už nějakou tu hereckou kvalitu samozřejmě očekávám. Plusem je určitě příběh samotný, který je podle skutečné události, ale například Padlé ženy se mně dostaly pod kůži rozhodně víc a tam se také čerpalo ze zkušeností žen, které v těchto klášterech žily. ()
No jo, slzavý údolí nás navštívilo. Věřím tomu, že když mámě někdo vyrve dítě a PRODÁ ho do jiný rodiny, tak to prostě zasáhne každou alespoň trošku empatickou bytost. Myslel jsem si, že tohle byla výsada nácků a ono vida, ona tohle dělala ještě církev. Dialogy byly napsány pěkně což o to, když mluvili tedy přesněji řečeno lhali ty jeptišky, tak jsem byl nasranej jak datel co nemá do čeho klovat. Judi Dench výborná, Steve taky, jenže co je to všechno platný, když jsem po skončení filmu měl pocit, jako kdyby Philomena byla natočená pro akademii a kňouravým hláskem říkala "dej mě oscárka, prosím, moc prosím, jenže já sem divák a ne akdemik a mám rád když se filmy točí pro mě a ne pro akdemiky. Možná se pletu a možná ne, ale tenhle pocit jsem na konci filmu a tenhle pocit taky ten film hodnotí. ()
,,TISÍCE DALŠÍCH ADOPTOVANÝCH IRSKÝCH DĚTÍ A "POSKVRNĚNÝCH" MATEK SE SNAŽÍ VZÁJEMNĚ NAJÍT…“ /// Dramatický drama o hledání potomka. Po padesáti letech. Sympatická role pro Judi Dench a zajímavej příběh. Nejde tady ani tak vo klášter, jako vo systém a tlačit na pilu má pátrání po stopách beznohých. Taková Pošta pro tebe. Tam prej taky hledaj … Příběh je dojemnej, tak, jak jen může zjišťování skutečností a pátrání matky po synovi bejt. Útok na lidský city a pudy jistě povede k vyššímu hodnocení, ale bude to stačit? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,The Lost Child of Philomena Lee“, kterou v roce 2009 napsal Martin Sixsmith, jsem nečetl. 2.) Vzpomínám na svoje dětství v klášteře. 3.) Thx za titule ,,Charel“ a ,,M@rty“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Hledání ztraceného syna a hlubokého lidského příběhu ve filmu, který se sám moc nesnaží být něčím víc než hlubokým lidským příběhem. Pokud ale má být nějaké drama milé a dojemné, pak nechť je milé a dojemné stejně nepodbízivě jako Philomena. Dvojice scenáristů nepodlehla pokušení zredukovat nejednoznačný příběh na emocionální porno v duchu Pošty pro tebe. Navzdory upřednostnění citů před širšími sociokulturními kontexty nabízejí víc než jen hrst jasně čitelných pravd, měnících Philomenu v pasivní oběť a církev v ďábelskou instituci. Filmu vedle nečernobílé fikcionalizace reálných osob hodně prospívá smysl pro humor. Dialogy přesně odměřeným dávkováním humoru chrání vyprávění před akademickou suchopárností a významně odlehčují smrtící artovou trojkombinaci nábožentví-politika-homosexualita. Zásluhou herců můžeme zároveň - podobně jako nedávno v Rivalech - soucítit najednou s dvojicí postav, jejichž povahy a světonázory jsou zcela odlišné. Zatímco hladké přechody mezi dramatem investigativním a intimním obstarává Frears, přepínání mezi sentimentálním (Philomena) a cynickým (Sixsmith) rámováním příběhu je v naši režii (třebaže hlediska obou samozvaných detektivů jsou ve finále dle očekávání sladěna). Philomena si otevřeně říká o přízeň diváků, ale v rámci hřejivých filmů pro všechny věkové kategorie si přes svůj populismus zachovává důstojnost, jaká je k vidění čím dál vzácněji. 75% ()
Myslím si, že když bych na Brity, suchary, neměl náladu, tak tomuhle filmu dám stěží tři hvězdičky. Líbilo se mi ale prostředí Irska. Líbilo se mi, že film do prostředí zasahuje globálně, tedy odehrává se i v USA, a uvítal jsem si i Judi Dench, které jsem na jednu stranu rozuměl a na druhou stranu vůbec ne. Pořád jsem ji ale ve všem, co se ve filmu dělo, byl schopný respektovat. A tím pádem byl závěr filmu dost snadněji stravitelný. Dost tomu ale pomohla kouzelná atmosféra, které přispěla i samotná hudba. Bez ní by byl tenhle film poloviční. ()
Galerie (118)
Zajímavosti (10)
- Ač byla část domácího videa vyrobena pro film, některé záběry a flahsbacky byly autentické záběry Martina. (fraktal)
- Když Martin (Steve Coogan) drží fotku Philomenina (Judi Dench) syna, v detailu je vidět místo jeho prstu prst samotné Philomeny, Tentýž záběr byl použit již dříve ve filmu. (fraktal)
- Film se odehrává v roce 2004, přesto se ve filmu objevuje vozidlo, které se na trh dostalo až po roce 2005, a to Mazda MX-5, 3. generace. (Nathanielmon)
Reklama