Philomena

Věřím, že Coogan si tímhle filmem vyšlápl za scénáristickým Oscarem (BAFTu už má), protože s takovou lehkostí a vtipem a hlavně nevtíravě podat podobné téma, to se jen tak nevidí. Herecky samozřejmě dominuje Judi, podává svůj obvyklý vynikajcí výkon, ovšem nedá se říct, že by v rámci její kariéry nějak vyčníval, byť jim to pod Frearsovou taktovkou s Cooganem výborně klaplo. Takže za čtyři hvězdy, já jsem Philomenu vzala (i s tou slzou na krajíčku)... (01.03.2014)

Jasně, scénárista si pomáhá často až moc k tomu, aby bylo jednoznačně a dojemně sděleno hlavní poselství filmu, ale to poselství je pro život člověka tak zásadní a přitom natolik přehlížené, že s radostí (coby cynik plný naštvanosti, jež mě sžírá a nechci ji), pálím plný počet. A taky za skvělý výkon Steve Coogana, jeho xichty a fórky. (20.04.2014)

Jeden z mála filmů, kde má smysl titulek Based on a true story. Protože tady se převyprávění skutečné události doopravdy tematizuje, zatímco u jiných filmů titulek slouží jen k tomu, aby zesílil empatii vůči zobrazovanému a nutil pak diváka k realitě zaujímat určitý postoj na základě toho, co mu film sdělil. Philomena je "pravdivý" příběh, který vypráví o vyprávění "pravdivého" příběhu. A vypráví ho velice civilně, ale přesto poutavě a emotivně. (20.04.2014)

Doják po britsku, to je něco, co mi sedne. Máte tu silný lidský příběh, emoce bublající pod povrchem, které, když se ukážou na povrchu, jsou zpravidla uhlazené sarkastickým humorem. Philomena je příběhem, který zase jednou ukáže ošklivou stránku církve, a bylo by jednoduché jen ukázat prstem a křičet "fuj". Stephen Frears a chytrý scénář ale jsou mnohem dál a právě z Philomeniny víry a schopnosti odpouštět udělali poselství tohoto filmu. Judi Dench je skvělá jako vždycky, ale potlesk si zaslouží i (původně komik) Steve Coogan, který si tu střihnul trochu snobského všeználka s oxfordskou angličtinou, který ale po většinu filmu reprezentuje pocity diváky (od "co je mi vlastně po tom" po spravedlivý hněv). Jeho posh gentleman působí jako vtipný kontrast s irskou dobrosrdečností Philomeny, která si užívá čtení hárlekýnek a sledování hloupých komedií. 80 % (09.06.2014)

Jakkoli byly herecké výkony hlavních postav skvělé, nepodařilo se jim mě přesvědčit, že sleduju něco víc, než jen buď samoúčelně společensky kritický lov na filmová ocenění nebo zdramatizovanou verzi libovolné aféry z britského Blesku. Že se příběh Philomeny postupně vyvine z obyčejného dramatu v nesmyslnou, zbytečnou a tolikrát (a lépe) zpracovanou kritiku katolických praktik nezachrání ani její závěrečné feel-good povýšenecké poselství, ba naopak. Jako oscarové drama podle skutečné události to očím sice šmakovalo, ale na takové téma můj cynismus asi nikdy nemohl přistoupit. (26.06.2014)