Nezlomný

Andželína by se měla výhradně věnovat jen kojení té adoptované půlky Afriky, co si natahala do baráku, a už nevycházet mezi lidi. Na plátně se na ní nedá dívat, pokud tedy brzy nevezme nějakou roli z ženského koncentráku, kde by jako Miss stažená lebka dozajista vynikla na obou pólech tábora, a jako režisérka stojí taky za vyliž starou Bellu. Ten Pampalíni byl nepochybně borec, určitě si užil v životě svoje a předpokládám, že skutečným důvodem jeho smrti těsně před premiérou nebyl zápal plic, nýbrž infarkt na zkušební projekci. Nevěřím, že by scénář slavných židích bratrů byl až tak chcíplý a bezkrevný, a tak si myslím, že ta nezdravě ambiciózní vychrtlina zase dostala vcelku solidní podklad, z něhož zvládla uplácat akorát tak další kýčovitý domek pro Barbíny. Hlavního hrdinu, jehož účes stále perfektně drží jak na atletické dráze, tak na moři a v uhelných dolech, máte od počátku naprosto v prdeli a tam, kde byste měli soucítit s jeho trápením, trápí vás paradoxně jen neumětelská paní Pittka sáhodlouhými sterilními pasážemi neinventivní bezradnosti. A tak přes půl filmu tři muži ve člunu naprosto otravně pospávají a žerou suši, aby se posléze po žalostných troskách mostu přes řeku Kwai dostali až ke králi chcíplé kryse, kde toho nagelovaného a špatně hrajícího pupuše „strašlivě“ týrá nějaký ťamanský tranďák, u něhož máte pocit, že se každou chvíli na našeho cukrouše vrhne a romanticky mu požvýká ucho. Fuj, fuj, hnusný film. (12.01.2015)

Spoilery! Tímto filmem Angelina ukázala, že nevyniká pouze ve vystavování svých umělých předností. Dokázala vyrobit snímek, kde mi dokonce nevadil Jai Courtney, kterého normálně nenávidím. Podařilo se jí to zřejmě proto, že ho hezky rychle poslala tam, kde umí hrát nejlépe - pod drn. Před zhlédnutím jsem očekával podstatně více sportu a podstatně méně války. Tyto dvě složky byly ve filmu zcela naopak. Celkem mě překvapilo, kolik přistěhovalců tehdy v Berlíně v roce 1936 vyhrálo pro USA medaile. Pokud si chce tuto událost někdo velmi detailně přiblížit z černé perspektivy, nechť tak učiní prostřednictvím tohoto snímku. Kromě této krátké atletické vsuvky snímek nabízí ještě dvě velmi kvalitní pasáže. Brutálně napínavou a kvalitní asi měsíční plavbu na člunu ve třech lidech a čekání na vysvobození. Toho se kluci nakonec dočkali, ale skončili v pařátech nelítostného seržanta Wasabiho (přezdívaného pták), který si komplex ze svého mikroskopického údu rád kompenzoval na zajatých válečných agresorech. Snad právě ten pobyt v kempu byl malinko roztahaný a místy značně stereotypní. Nakonec však přispěchala Angelina s velice kvalitním závěrem a nechyběla ani dojemná tečka. Já jsem z jejícho druhého počinu značně nadšen. Věčná škoda, že si o rok později pohřbila režijní kariéru dost nevydařenou sračkou. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (23.03.2017)

Chvíľu som uvažoval aj o plnom bodovom hodnotení. Nečakane parádne, skoro až spielbergovsky natočený film. A rozhodne to nie je iba Deakinsovou kamerou, je to skrátka dobre vyrozprávaný príbeh s presnými hereckými výkonmi a takmer bez falošných tónov - takmer bez pátosu, bez násilného dramatizovania situácií, všetko je rozpovedané ľudsky, civilne, ale pritom stále zaujímavo, priam vťahujúco. Možno aj preto je to dojatie na konci úprimné, bez pocitu, že z vás Hollywood žmýka falošné emócie... (19.01.2015)

Zamperinimu bych za jeho nezdolnost dala plný počet, Angelině bych stěží udělila tři. Jako režisérka je totálně neinvenční, režíruje film jakoby ho točila v padesátých letech, ale ani zdaleka se nepřibližuje tehdejší emotivnosti. Spíš ten velkolepý příběh sráží do kolen a to i unylou hudbou. Nedokáže natočit dramatickou nebo dojemnou scénu. Úplně jí chybí smysl pro vykreslení postav - probohy, on se tam najednou objeví v koncentráku Phil na jednu jedinou scénu a pak o něm padne zmínka až v závěrečných titulcích. To ho tam Japončíci dovezli jen, aby Louise potrápili a pak na Phila všichni zapomněli? ____ A ten souboj nepoddajného Louise a jeho japonského věznitele podala ve skutečnosti jako sado-maso homosexuální romanci. Furt jsem čekala, že si ho jednou v noci vytáhne z lágru do své velitelské ložnice a něžně se s ním pomiluje. Vždyť i ten herec vypadá v obličeji jako holka! ______ Angelině nebylo trapné sáhnout ani po tak provařených metaforách, jako je vzpomínka na běh ve slunci, ve chvíli, kdy ubitý Louis málem vypouští duši. Téměř nechala japonského sadistu rozbrečet se před celým zajateckým táborem - tak to by se určitě v reálu stalo - a opět mu na tvář svítí oslňující slunce. Prostě v těch finálních scénách už zobrazila jednoznačný kýč. _____ SHRNUTÍ: Hanba ti, Angelino, že jsi takhle zprasila příběh neskutečně statečného muže. (30.09.2018)

Něco jako Válečný kůň v pyskatém provedení. Zajímavý příběh, jenž by se taky dal dobře natočit, ale snaha dostat do toho senzaci, šok a mraky amerického vlastenectví z toho udělaly v mých očích propadák. Kolega verbal má recht. Proč žraloci skákající lidem až pomalu na hlavu? Tak to přeci v moři není. Když x měsíců kaloricky strádající týpek dostane pěstí do obličeje, sesype se od nosu až k pelvisu. Chcete mi snad říct, že popisované strádání udělá z amerických letců ty správně zocelené muže? S podobnými zraněními obličeje by natáhl kramle po dvou peckách do kebule, o nemožnosti polykat tu vodovou nestravu ani nemluvě. A když přelítne poslední béčtyřicetdevítka, chlapi se radostí vyhazují do vzduchu a dávají si hobly. Bodeť ne, však catering v průběhu natáčení určitě stál za to. Víc v únorovém kultu na konci ledna. (16.01.2015)