Reklama

Reklama

Sarajevo 1914

(TV film)
  • Rakousko Sarajevo (více)
TV spot

Obsahy(1)

Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav, a to nejen proto, že jsou rakousko-uherští a němečtí oficíři již příliš zabraní do plánování války se Srbskem ještě před tím, než by Pfefferovi zadané vyšetřování potvrdilo, že za atentátem stála srbská vláda. Tlak velkých dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-český koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na vykreslení znepokojivé situace člověka, který vidí pravdu, ale nedokáže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufá zvrátit. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (51)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Společně s Evropa tančila valčík je to slušné combo. Nutno ale brát v potaz, že se jedná primárně o rakouský televizní film Das Attentat Sarajevo 1914 a Češi tu participují klasicky jen jako nádeníci. Čili v Edici ČT je to spíš omylem a skutečnost, že se to distribuuje výhradně s českým dabingem je až výsměch. Kdo si co chce přivlastňovat? Těch pár záběrů s Kukurou? ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Jestli čekáte hrdinného žida co vyšetřuje atentát na mocnáře, zklamáni budete. Je to tajtrlík, neschopný patlal, co jezdí po Sarajevu na kole, zpocený jako prase a to prosím v klobouku. Když má něco skutečného udělat, zapomene si průkaz ten pitomec. Vím kam směřovali tvůrci, jenže vymklo se jim to z rukou. Chtěli židovského hrdinu, jenže asi natočili realitu. On žádný nebyl. Jen vnitřní tlak Rakouska na zničení Srbska, jen blbec Gavrilo Princip, jen 36 policajtů notabene Bosňanů v srdci Sarajeva. Film ale přínos má. Tohle šlamperaj z Vídně už jednou muselo skončit. Žid nežid. ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Líbilo se mi to podstatně víc než odpovídá zdejšímu celkovému hodnocení. Scénárista vystavěl na půdorysu historických faktů vlastní příběh, stejně tak dobře uvěřitelný jako jakékoliv jiné dohady. Sympatická je mi převládající úvaha, že mnohonárodnostní soustátí nikdy v Evropě natrvalo neuspělo - a tedy těžko očekávat, že další x-tý pokus bude mít větší naději. Slované se mají neradi s Germány, těžko vycházet s Maďary, všem vadí Židé... ()

Tominecek 

všechny recenze uživatele

Hlavní hridna Leo Pfeffer byl vyšetřujícím soudcem v Sarajevském procesu. Roku 1938 Vydal knihu "Vyšetřování atentátu v Sarajevu", ve které sám jako přímý svědek odhalil manipulace rakousko-uherských orgánů. Ty měly za cíl bez důkazů obvinit Srbsko z rozpoutání světové války. Především vysvětluje, že "mladobosenci" nebyli "velkosrbové", ale idealisté, kteří se prohlašovali za Jugoslávce nebo Srbochorvaty a byli inspirováni panslovanskými a levicovými myšlenkami. Leo Pfeffer byl rakousko-uherským činovníkem penzionovaným v roce 1919 právě z důvodu své účasti v Sarajevském procesu. "To vyšetřování bylo nejtěžší a nejvíce vyčerpávající prací v mém životě. Ale nejen to, byla to i práce nevděčná, která zpečetila můj osud. Ale co jsem já proti milionům lidí, kteří zahynuli ve válce? Byl jsem si ihned vědom, jak je toto šetření důležité, ale i toho, že se o tom dříve či později povedou velké debaty, zvláště když jsem se dozvěděl, že se předpokládá, že vyšetřování bude konstruováno tak, aby posloužilo jako záminka k válce proti Srbsku“, vypověděl Pfeffer v roce 1938. "I v době vyšetřování jsem byl přesvědčen, a dnes také, že některé kruhy Rakousko-Uherska musely atentát usnadnit a pak jej využily pro válku proti Srbsku", prohlásil Leo Pfeffer. Poukázal na podivnou roli maršálka Potiorka, který po prvním pokusu o atentát na Františka Ferdinanda nevysvětlitelně zastavil kolonu a vrátil ji přímo před atentátníka Principa. "I když mne světová válka zastihla v průběhu vyšetřování, byl jsem přesvědčen, tehdy stejně jako dnes, že sarajevský atentát nezpůsobil válku, ale že to byla pochodeň, která zapálila již naskládanou hranici propletených zájmů", napsal Pfeffer. Vyšetřující soudce Leo Pfeffer nepovažoval Principa za šíleného vraha, kterého Srbsko vyslalo zavraždit Františka Ferdinanda. "Při výsleších Principa jsem měl spoustu příležitostí poznat jemnosti jeho charakteru. Na první pohled byl skromný a uzavřený muž, ale byl hrdý a odhodlaný fanatik ze svého politické přesvědčení a svých politických ideálů. Takového Principa by nikdo nemohl přesvědčit nebo najmout k provedení atentátu", vypověděl Pfeffer. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Škoda zbytočného sústredenia sa aj na ľúbostnú linku, dokonca zaznie niekoľko antisemitských hesiel a o tom Sarajevo 1914 nebolo a nemalo byť. Inak ale správne a trefne ukázané, ako sa celý čas manipulovalo len aby bola vojna, lebo veď plebs nech si zdochýna, keď my veľkí páni si potrebujeme niečo dokazovať. Princip a pár ďalších faganov vojnu už neprežili, pritom ju spustili atentátom na človeka, ktorý chcel ich národu ešte pomôcť, na rozdiel od jeho skostnateného otca dlhofúza. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se i v Hradci Králové a v Josefově u Jaroměře. V Hradci Králové, konkrétně na Velkém náměstí, vznikaly scény jako atentát na Ferdinanda či dějové scény na nábřeží Labe. Krom České republiky se natáčelo také v rakouské Vídni. (San Miguel)
  • Film vznikol na v spolupráci medzi nemeckým televíznym kanálom ZDF a rakúskym kanálom ORF. Bol uvedený v rámci 100. výročia začiatku prvej svetovej vojny. (Arsenal83)

Reklama

Reklama