Šrám

Téma filmu je drsné: genocida páchaná Turky na Arménech a její důsledky.  Je třeba je opakovaně připomínat. Za to nutno připsat kladné body. Bohužel, zpracování příběhu, založeném  na faktických podkladech, se autorům příliš nezdařilo.  Řada scén je podána velice nepřesvědčivě a téměř naivně. Chování některých postav je naprosto černobílé a připomíná pohádky pro děti. Naopak vůbec nevadí pomalé tempo. Putování krajinou (zejména pouštní na počátku filmu) diváka (pokud je patřičně vnímavý) přímo do žáru pouště přenese. Co dodat závěrem? Nevyužitá příležitost ke ztvárnění velkého historického téma. Mohlo vše dopadnout mnohem lépe. Škoda. (16.06.2022)

Pro tvorbu Fatiha Akina poměrně netypický snímek, snad jediná styčná plocha s jeho předchozími filmy je zaostření rastru na kritiku své staré vlasti, která je pro Akinovu režijní tvorbu tak charakteristická, tentokráte si vzal na paškál hned tu nejtemnější událost v moderních tureckých dějinách - genocidu Arménů. Vznikl tak dost zajímavý (ovšem zprvu poněkud akademický) snímek, tak příznačná velká evropská koprodukce, která na jedné straně zaslouží obdiv za odvahu zpracovat tak politicky třaskavé téma, vždyť Turecko dodnes odmítá tuto genocidu oficiálně uznat, na straně druhé ale trpí typickými nešvary podobných koprodukčních projektů. Naštěstí se ale Fatih Akin zhruba v polovině vyprávění odkloní od popisování hrůz genocidy a zaměří se na pouť hlavního hrdiny a hledání jeho dcer - díky tomu film nabývá na intenzitě a příběh dostane nový impulz a nakonec i rozměr. Cestopisně vizuální stránka pak téměř přehluší obludnost arménské genocidy - což je na jednu stranu zajímavé, na druhou stranu trochu škoda. Na svůj ,,Schindlerův seznam" ovšem turecká genocida Arménů teprve čeká... Co mi ovšem osobně vadilo ohromně, byla jazyková stránka díla - ač turecké postavy mluvily turecky, arabské arabsky, španělské španělsky a italské italsky, filmoví Arméni z nějakého záhadného důvodu mluvili anglicky, absurdnost čehož dosáhla maxima v momentě, kdy hlavní hrdina dorazil do Spojených států, kde anglicky mluvící postavy mluvily samozřejmě anglicky a ,,anglicky" mluvící Armén jim jakoby nerozuměl :-) (20.09.2016)

vytáhnout tenhle film v téhle době byla docela odvaha!Turek zůstane Turkem..A Arméni ani za Velkou louží moc šancí na lepší život nedostali.Leda tak inženýři a jiní studovanci.to jo.Silně mi vadilo,že otec sedmnáctiletých dvojčat vypadal jako jejich mladší bratr.Bylo tam i pár scén přitažených za vlasy.Ale na druhou stranu na to, co chtěl scénář sdělit měli tvůrci málo prostoru.A neustále se mi vkrádala myšlenka -- proč se ,sakra,válčí v pustých písečných oblastech ,kde už tamní kmeny mají už tak těžký život.A v současné době,po tom po sta letech, co tam aspoň nějak vznikl jakž takž slušný život(např Aleppo) ,to tam zase Turci srovnávají se zemí.Fakt kurv.y všechny války!!!!!! (09.03.2020)

Z nepříliš působivého pokusu vylíčit arménskou genocidu se film postupně transformuje do jakési road movie, která je divácky atraktivnější. Ve skutečnosti ale film není ani ryba ani rak a na celkovém vlažném dojmu se tato žánrová rozkolísanost projevila. 1) Vysoce zajímavému tématu neodpovídá rozvláčně pomalé zpracování._____ 2) Autorem filmu je 41letý Němec s tureckými rodiči Fatih Akin (režie, scénář, podíl na produkci). Pomáhal mu spoluscenárista, Američan s arménskými rodiči, 80letý (!) Mardik Martin._____ 3) 33letý Francouz s alžírskými rodiči Tahar Rahim (hlavní hrdina Nazaret) odvádí parádní herecký výkon._____ 4) Za zvláštní pozornost stojí výborná hudba 51letého Němce Alexandera Hackeho, který má pestrou hudební minulost (mj. Einstürzende Neubauten)._____ 5) Film natáčeli v Jordánsku, na Maltě, v Maroku, v Německu (Hamburk), na Kubě a v Kanadě._____ 6) Snímek jsem sledoval v českém dabingu, což mě sice ochudilo o potěšení ze zkoumání rozdílů mezi arabštinou, turečtinou a kurdštinou, ale na druhé straně jsem nebyl vystaven jazykovým dojmům, které popisuje Radek99****. (23.02.2021)

Tento film mě kápl zase jednou po čase do noty. Perzekuce Arménů vrcholící jejich genocidou Turky v roce 1915 je jednom z mnoha velkých tragédií 20. století a její námět si nevzali filmaři do práce poprvé, vzpomeňme na film Ararat. Dávám plných pět hvězdiček, protože drama má spád, je plný zápletek, přitom je srozumitelný a přes zobrazení krutostí (poprava arménských mužů, tábor arménských žen) je ryze evropský. Mohl bych mu snad vytknout, že někdy je divákovi záhadou, jak němý Armén překonával vzdálenosti jak v syrské oblasti, když hledal sirotčince, tak pak ve Spojených státech. (Vůbec jsem nepostřehl, že by arménští herci mluvili anglicky, domníval jsem se, že to byla arménština) (09.03.2020)