poster

Šrám

  • Německo

    The Cut

  • Francie

    The Cut

  • Turecko

    Kesik

  • Kanada

    The Cut

  • Rusko

    Шрам

  • Rusko

    Šram

  • Itálie

    Il padre

Drama / Historický

Německo / Francie / Polsko / Turecko / Kanada / Rusko / Itálie, 2014, 138 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morholt
    **

    Tak trochu jsem doufal, že půjde alespoň o částečnou tureckou sebereflexi ohledně arménské genocidy, ale to jsem se spletl. Sice tu bylo jakési rozpačité přiznání k tomu, že Turci něco provedli, ale vlastně ten nejeemotivnější moment přišel až s odsunem Turků po britském vítězství. A tím pro mě skončila ta nejzáživnější část. Pak už to bylo o cestě hlavního hrdiny napříč světem, aby našel své přeživší dcery. Což o to, muzika do toho hrála pěkná a výprava taky za něco stála, ale nemůžu si pomoct, já se u toho strašně nudil. Ještě mi k tomu všemu lezla na nervy jazyková stránka věci a hlavní hrdina ve mě také nebudil zrovna důvěru. Závěr, který měl být vrcholem a nejspíš bylo jeho záměrem vyvolat i nějakou tu slzu, pak na mě vůbec nefungoval. 35%(12.11.2016)

  • laik_60
    ***

    Pri hodnotení - pozerajúc sa na koprodukciu- ma troška mätie počet štátov, a nie je tam Arménsko .. škoda ... film troška načrel aj do genocídy Armenov ... už vôbec do Aménska po VOSR ...a potom sa zaoberal len samotným Nazaretom (Tahar Ramin) a jeho príbehom. Bolo to pozerateľné .. ale ten úvod hmm asi kvôli Tureckej koprodukcii radšej zjemnili ... :((11.4.2017)

  • Vesecký
    *****

    Tento film mě kápl zase jednou po čase do noty. Perzekuce Arménů vrcholící jejich genocidou Turky v roce 1915 je jednom z mnoha velkých tragédií 20. století a její námět si nevzali filmaři do práce poprvé, vzpomeňme na film Ararat. Dávám plných pět hvězdiček, protože drama má spád, je plný zápletek, přitom je srozumitelný a přes zobrazení krutostí (poprava arménských mužů, tábor arménských žen) je ryze evropský. Mohl bych mu snad vytknout, že někdy je divákovi záhadou, jak němý Armén překonával vzdálenosti jak v syrské oblasti, když hledal sirotčince, tak pak ve Spojených státech. (Vůbec jsem nepostřehl, že by arménští herci mluvili anglicky, domníval jsem se, že to byla arménština)(9.3.2020)

  • bllm
    ****

    No s tou angličtinou v ústech Arménů je to opravdu divný, chápu, že hledat herce co umí arménsky by bylo komplikované, ale mohli třeba mluvit turecky, protože to určitě uměli, ale i to by bylo historicky zavádějící. Naštěstí ta konfrontace "dvou angličtin" není nijak dramatická (v režii českého dabingu se dějou podstatně větší absurdní situace). A neseděl mi ani moc představitel hlavního hrdiny, s tou chlapeckou tváří jsem mu těžko věřila otce dvou skoro dospělých dcer. O genocidě Arménů se toho člověk moc nedozví, film se soustředil na příběh jednotlivce a souvislostmi se moc nezabývá, občas sklouzává až ke zkratkovitosti - v úvodních částech, a obzvlášť pak v závěru hledání. Mimo dechberoucí přírodní scenérie film hlavně vyniká úžasnou, hodně výraznou hudbou, která občas až přebíjí film samotný, několikrát jsem se přistihla, že zavírám oči a poslouchám hubu, která je zajímavější než to co se děje na obrazovce. Fatih Akin si zkusil pro změnu něco úplně jiného než doposavad a nedopadlo to vůbec špatně.(3.10.2016)

  • verbal
    ***

    Vidět na festiválku polských, českých a maďarských filmů německo francouzský flák natočený Turkem bylo původně přinejmenším stejně překvapivé a logické, jako by se jeden narazil na přehlídce dětských animovaných filmů na něco s názvem Krtek a Čičolína nebo Lidskou stonožku. Opodstatnění to však mělo, protože výpravu tomu uplácal slynny pšonkowski Pištěk Alan Starski. Naštěstí! Těšil jsem se, že skončí kňučivý píár monopol na vyhlazování pro židy a holou kostí konečně zamávají i Arméni, kteří si to mnohdy užili i mnohem intenzivněji, avšak očekávat od Turka realistický Chačaturjanův seznam by patrně bylo stejně naivní jako vyhlížet německou komedii z Osvětimi. Údajně to načančané „vypořádáváni se s minulostí“ i v Osmanské říši hustě polajkovali. A tak film začíná jako zubokazná reklama na Marlenku a končí tak, že otylé přecitlivělé hospodyňky nebudou potřebovat napařování u žehliček. Výplň mezi tím tvoří chvilka velmi povrchního a umírněného příkoří na zhruba deseti Porážkosjanech a zbytek Tour de glóbus sympatického Přežívsjana, hledajícího svou poturkovanou rodinu, avšak natahovaný tak, že vaše prdel pozná středověk a na každé další zastávce si budete usilovně přát, ať už ty svoje cigošky, kurva, konečně najde. Na druhou stranu je to ale vskutku popičovsky výpravné (Starski Na Granicu dojel i oprávněně zafrajeřit), krásně natočené, skvěle zahrané a až na tu hemoroidocidní stopáž ta limonádička i docela odsejpá.(30.4.2017)