Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osmanská říše roku 1915: ve městě Mardin jsou jedné noci shromážděni tureckými žandarmisty všichni arménští muži včetně Nazareta. Stejně jako mnoho dalších je i on odvlečen od své rodiny do pouště na nucené práce. Když jsou odvedení muži a Nazaretovi spoluvězni popravováni, podaří se mu jako zázrakem přežít a uprchnout. Dozvídá se, že jeho dvojčata přežila genocidu na Arménech a vydává se je hledat – a jeho nesnadná odysea ho přivádí ze syrské pouště přes Kubu až do Spojených států amerických. (Das Filmfest)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (14)

laik_60 

všechny recenze uživatele

Pri hodnotení - pozerajúc sa na koprodukciu- ma troška mätie počet štátov, a nie je tam Arménsko .. škoda ... film troška načrel aj do genocídy Armenov ... už vôbec do Aménska po VOSR ...a potom sa zaoberal len samotným Nazaretom (Tahar Ramin) a jeho príbehom. Bolo to pozerateľné .. ale ten úvod hmm asi kvôli Tureckej koprodukcii radšej zjemnili ... :( ()

bllm 

všechny recenze uživatele

No s tou angličtinou v ústech Arménů je to opravdu divný, chápu, že hledat herce co umí arménsky by bylo komplikované, ale mohli třeba mluvit turecky, protože to určitě uměli, ale i to by bylo historicky zavádějící. Naštěstí ta konfrontace "dvou angličtin" není nijak dramatická (v režii českého dabingu se dějou podstatně absudnější situace). A neseděl mi ani moc představitel hlavního hrdiny, s tou chlapeckou tváří jsem mu těžko věřila otce dvou skoro dospělých dcer. O genocidě Arménů se toho člověk moc nedozví, film se soustředil na příběh jednotlivce a souvislostmi se moc nezabývá, občas sklouzává až ke zkratkovitosti - v úvodních částech, a obzvlášť pak v závěru hledání. Mimo dechberoucí přírodní scenérie film hlavně vyniká úžasnou, hodně výraznou hudbou, která občas až přebíjí film samotný, několikrát jsem se přistihla, že zavírám oči a poslouchám hubu, která je zajímavější než to co se děje na obrazovce. Fatih Akin si zkusil pro změnu něco úplně jiného než doposavad a nedopadlo to vůbec špatně. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tento film mě kápl zase jednou po čase do noty. Perzekuce Arménů vrcholící jejich genocidou Turky v roce 1915 je jednom z mnoha velkých tragédií 20. století a její námět si nevzali filmaři do práce poprvé, vzpomeňme na film Ararat. Dávám plných pět hvězdiček, protože drama má spád, je plný zápletek, přitom je srozumitelný a přes zobrazení krutostí (poprava arménských mužů, tábor arménských žen) je ryze evropský. Mohl bych mu snad vytknout, že někdy je divákovi záhadou, jak němý Armén překonával vzdálenosti jak v syrské oblasti, když hledal sirotčince, tak pak ve Spojených státech. (Vůbec jsem nepostřehl, že by arménští herci mluvili anglicky, domníval jsem se, že to byla arménština) ()

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

vytáhnout tenhle film v téhle době byla docela odvaha!Turek zůstane Turkem..A Arméni ani za Velkou louží moc šancí na lepší život nedostali.Leda tak inženýři a jiní studovanci.to jo.Silně mi vadilo,že otec sedmnáctiletých dvojčat vypadal jako jejich mladší bratr.Bylo tam i pár scén přitažených za vlasy.Ale na druhou stranu na to, co chtěl scénář sdělit měli tvůrci málo prostoru.A neustále se mi vkrádala myšlenka -- proč se ,sakra,válčí v pustých písečných oblastech ,kde už tamní kmeny mají už tak těžký život.A v současné době,po tom po sta letech, co tam aspoň nějak vznikl jakž takž slušný život(např Aleppo) ,to tam zase Turci srovnávají se zemí.Fakt kurv.y všechny války!!!!!! ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Moju najväčšiu zvedavosť vzbudila otázka, ako si turecký režisér poradí s témou arménskej genocídy. Lebo keď svoj filmový hold tejto udalosti skladal prominentný arménsky režisér, dopadlo to dosť rozpačito (Atom Egoyan - Ararat). Tu sa ide ale pekne od podlahy a explicitne, žiadne Egoyanove symboly, obrazy a nostalgia. Konečne sa aj táto téma dočkala dôstojného áčkového spracovania a hoci stopáž je vražedná a nie všetko bolo na 100%, s hodnotením idem do plna a na duši mám šrám. ()

Galerie (37)

Související novinky

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Reklama

Reklama