OUTsideři

Aj bych sáhnul k *****, je tam SAAB, je tam mladý (nebo starý? když se vrací více do minulosti) terminátor, ale přeci jen to ti mladí herci (hrají dobře, to nemohu říct) nedodáhli k věrohodnému ztvárnění, možná pár pokusů se Stanislavského metodou a hvězda by došla. Englar alheimsins nebo Inside I'm Dancing působí dokonaleji. (10.04.2015)

Jakoby to bylo včera, když jsem přišel do jednoho krásně upravenýho žižkovskýho baru pátý cenový, objednal si rovnou dva panáky pěkně odstátýho Božkova a kopnul je najednou do palice, aby ten den aspoň za něco stál. Osazenstvo baru bylo vskutku na úrovni, byl tam jeden fundovaný motorkář, vynikající především svým talentem rozmlátit člověku bezdůvodně lebku hned při prvnim setkání, roztomilá šlapka, která byla víc HIV než člověk a jeden dědula, co prej rád mladší kluky, no proti gustu.... Každopádně jsem zrovna nečuměl na nějaký film a tak jsem sem zavítall, po obhlídce všech štamgastů jsem do palice poslal další dva rumy a začal uvažovat o tý šlapce. Mezi tím přišli do lokálu tři týpci, kteří tak nějak postrádali vlasy, jinak se dá říct taky plešatí, ale proč to neopsat, že. Od pohledu byli sympaťáci, vyznavači lyrických projevů a především asertivního vystupování ve společnosti. Řekl jsem si, že bych se s nima mohl po jejich jít skamarádit, není totiž nic lepšího, než si vožrat hubu ve společnosti erudovaných kritiků sociálních hodnot. Abych se vyrovnal jejich stavu, mávnul jsem na barmana a ukázal, že chci další tři rumy. Bůhví, proč přitáhl čtyři, ale nejspíš proto, že jsem ukazoval dvěma rukama. Na šlapku už jsem nějak zapomněl, odtáhla totiž s tim bikerem na hajzl. No, abych to zkrátil, nakapal jsem do strojku další 4 kousky a vydal se směrem k boxu, kde seděli dřív zmiňovaní jinoši. Cestou jsem sice dvakrát spadnul a málem si zlomil nohu, ale došel jsem. Chtěl jsem je pozdravit a říct: "Čus, chlapi, tak jak ta Sparta dneska čutala?" Načež by se zasmáli, přizvali mě k sobě a zlískali bychom se společně. Jenže jak jsem tak otevřel pusu, vypadlo ze mě:"Kundy plešatý, použili jste dneska anální bělidlo, nebo vám tak svítěj zuby, kreténi?" Co následovalo nebudu blíž specifikovat. Jen bych na svou obhajobu chtěl říct, že jsem ten večer trpěl Touretteovým syndromem. (25.01.2016)

Film, po kterym mam chut sebrat auto a vyrazit na cestu neznamo kam... proste rovnou za nosem, zustat tam, kde se mi zlibi, bez planu a bez cile... a nebo proste jen dojet k mori... a tam se vykoupat a jet nazpatek. A po ceste se jen kochat... a uvedomovat si krasu zivota v jeho jednoduchosti, kterou uz pres vsechny slozitosti, ktery si sami vytvarime, uz nevidime. (26.05.2015)

„KDYBYS MOHL JÍT KAMKOLIV NA SVĚTĚ... KAM BYS ŠEL?“ … „MOŘE“… /// Roztěkanej Vincent, čistotnej Alex a „tlouštík“ Marie. Seriálový obsazenstvo ve filmovým remaku. „Mentoši“ si to užívaj, ale soráč, TOHLE ZPRACOVÁNÍ JE HOLÁ ZBYTEČNOST! Teda pokuď jste už viděli origoš. Jestli ne, tak buďte v klidu a směle dotoho! (stejně si myslím, že to Němci natočili líp! A to už vůbec nemluvím o Hasta la Vista! Cože? Neviděl? Však voni ti to Amíci určitě natočej!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dovezu matku k moři. P.S. V jakýmkoliv stavu. 2.) Miluju americký remejky!. 3.) Thx za titule ,,Chic0ny“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (26.05.2015)

Je to milý, místy (smutně) vtipný, určitě to neurazí, ale naopak ani neohromí. Robert a Dev jsou naprosto skvělí, Zoë taky neni špatná, ač ji teda moc nemusim, jinak se ovšem žádný "wow" ani žádnej neočekávanej převrat nekonal. A jak jsem dodatečně zjistila, nemá to ani originální námět (remake německého filmu Vincent jede k moři). Nicméně doporučuju jako nenáročný film za účelem neefektivní prokrastinace. (05.04.2015)