OUTsideři

Já to možná ještě přehodnotím, ALE na filmovém večeru v kruhu přátel se ke mne dostal pro mne filmového maniaka neznámý snímek a světe div se, já se hodně pasážím smál a zároveň to bylo hrozně smutné! Ono je taky hrozně těžké hodnotit tento film objektivně a kladně, protože se člověk fakt musí odprostit od toho co těm lidem je a bohužel mě to nejde no! Ale nemohu nic namítat na to, že herci co hráli mentální poruchy to zahráli skvěle, to samé Robert Patrick jako kdysi známý T1000 :-) (19.10.2019)

Původní německý snímek Vincent jede k moři jsem neviděl, takže těžko srovnávat s jeho americkým remakem. Pokud bych měl ale film hodnotit samostatně, velmi se mi líbil - námět jsem shledal oroginální a film zdařile kombinuje vážné polohy s těmi komickými. U té komiky bych se určitě zastavil, film je to podle mě vážně hodně vtipný, a celý kinosál při projekci burácel smíchy. Místy jsem dokonce uvažoval o plném hodnocení, ale nakonec zůstanu jen u 4 *. Důvodem je moje mírná nespokojenost s herectvím Zoë Kravitz, naopak její mužské protějšky Dev Patel i Robert Sheehan jsou výborní, a celý film díky nim skvěle funguje - poskytuje jak náhled do života podobně postižených lidí, tak odlehčenou zábavnou podívanou, která má podle mě velký divácký potenciál - pokud by se tento film dostal do české distribuce, dovedu si klidně představit, že se z něj stane slušný divácký hit. Za mě supr divácký zážitek a velmi příjemných 100 minut v kině. (09.07.2015)

Tři mladí "psychiatričtí pacienti" (Touretteův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha, anorexie) utíkají z léčebny, směr k moři. Originální (protože německou předlohu jsem neviděl) romanticko-komediální road movie se v temných diagnózách sympatických outsiderů příliš nevrtá a do kontaktu / konfliktu s obyčejnými lidmi je skoro nenutí, spíše s (dramatickým) vtipem oceňuje maličké krůčky z osidel nemocí, znamenající pro ně velká vítězství. (04.12.2017)

Nepoznamenán německým originálem zvolávám Zupa! Moderní, ale velmi funkční, klišé zakládající se na třech pilířích, porozumění, láska a tolerance. Cesta do hlubin citlivé študákovy duše, který měl tu smůlu nebo možná štěstí, že je jiný než většina jeho vrstevníků a díky tomu může prožít neobyčejná dobrodružství, na jejichž konci odkráčí posilněn a stabilizován vstříc své dospělosti. Cynismus však nastupuje až při psaní komentáře, při sledování The Road Within mne žádná podobná přechytralá myšlenka ani nenapadla a já prožíval tenhle (ne)obyčejný lidský příběh a ani nedutal. Otcovská etuda mi pak orosila i mé věčně vyprahlé rohovky. A tak s vědomím veškeré lacinosti, zároveň však s nadějí, že si ji jen hloupě namlouvám za čtyři. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (30.08.2015)

Tak to mi sedlo, jak pěst do oční jamky nebo jako prdýlka mimina na nočník! Vynikající mix humoru a smutku zároveň se mi moc líbil. Originální není nápad tohoto road-movie, ale každopádně originální je posádka auta (vlastně aut), o nichž to všechno je. Anorektička Marie, úzkostlivě čistotný Alex a hlavní postava, Vincent, který nedokáže ovládat své tiky a křeče. Přihody, které zažívají během své cesty k moři nejsou nijak atraktivní, přesto diváka přitáhnou a lehkými doteky humoru, vyplývajících z jejich diagnóz spolehlivě pobaví. Asi to není na čistých pět hvězd, ale vtipným filmům o vážných věcech fandím a tak je to u mě za 5! (26.05.2015)