OUTsideři

Tři mladí "psychiatričtí pacienti" (Touretteův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha, anorexie) utíkají z léčebny, směr k moři. Originální (protože německou předlohu jsem neviděl) romanticko-komediální road movie se v temných diagnózách sympatických outsiderů příliš nevrtá a do kontaktu / konfliktu s obyčejnými lidmi je skoro nenutí, spíše s (dramatickým) vtipem oceňuje maličké krůčky z osidel nemocí, znamenající pro ně velká vítězství. (04.12.2017)

Obsadit Sheehana do role Touretťáka byla trefa do černého. Ta role prostě byla jeho. Ostatně už v Misfits z něj ten Tourett trošku vyzařoval :-) Stejně tak Dev Patel byl kompulzivně perfektní. Naopak Zoë Kravitz jsem její bulimičku/anorektičku díky jejímu hrudníku nevěřil ani chvilku. Co se týče filmu tak se přiznám, že jsem od takového tématu čekal spíš něco smutného, ale nadupanost humorem mě mile překvapila. Za 5. (06.04.2015)

Naprostá filmová radost. The Road Within si sice jede podle několika šablonek tohohle typu filmů, dá se to celý předvídat a občas se pozastavíte nad nějakým ''nečekaným'' dějových zvratem či nějakou hláškou postavy. ale jinak je to od srdce nádherná filmařina, která si na nic nehraje.Fantasticky zobrazeno několik fóbií, které dohromady vytvářeli občas tak kulervoucí řachandu, že jsem se skoro udusil popcornem, zároveň je ale plný lidskosti, pochopení a je dojemný.Výtečná Indie filmařina a nad výkonem Roberta Sheehana nelze jinak, než s udivením tleskat.Trochu mě zamrzel konec, který bych si asi představoval trochu dotaženější hlavně co se týče Marie a taky k tomu nepřispěl fakt, když jsem zjistil, že se jedná o remake.Ano, Road Within je plný klišé, takového toho chtěného citu atd. , na druhou stránku je to ale bezchybná řemeslná práce, s výtečným námětem a jeho nádherným hereckým ztvárněním.Komedie roku.90%. (08.06.2015)

Jakoby to bylo včera, když jsem přišel do jednoho krásně upravenýho žižkovskýho baru pátý cenový, objednal si rovnou dva panáky pěkně odstátýho Božkova a kopnul je najednou do palice, aby ten den aspoň za něco stál. Osazenstvo baru bylo vskutku na úrovni, byl tam jeden fundovaný motorkář, vynikající především svým talentem rozmlátit člověku bezdůvodně lebku hned při prvnim setkání, roztomilá šlapka, která byla víc HIV než člověk a jeden dědula, co prej rád mladší kluky, no proti gustu.... Každopádně jsem zrovna nečuměl na nějaký film a tak jsem sem zavítall, po obhlídce všech štamgastů jsem do palice poslal další dva rumy a začal uvažovat o tý šlapce. Mezi tím přišli do lokálu tři týpci, kteří tak nějak postrádali vlasy, jinak se dá říct taky plešatí, ale proč to neopsat, že. Od pohledu byli sympaťáci, vyznavači lyrických projevů a především asertivního vystupování ve společnosti. Řekl jsem si, že bych se s nima mohl po jejich jít skamarádit, není totiž nic lepšího, než si vožrat hubu ve společnosti erudovaných kritiků sociálních hodnot. Abych se vyrovnal jejich stavu, mávnul jsem na barmana a ukázal, že chci další tři rumy. Bůhví, proč přitáhl čtyři, ale nejspíš proto, že jsem ukazoval dvěma rukama. Na šlapku už jsem nějak zapomněl, odtáhla totiž s tim bikerem na hajzl. No, abych to zkrátil, nakapal jsem do strojku další 4 kousky a vydal se směrem k boxu, kde seděli dřív zmiňovaní jinoši. Cestou jsem sice dvakrát spadnul a málem si zlomil nohu, ale došel jsem. Chtěl jsem je pozdravit a říct: "Čus, chlapi, tak jak ta Sparta dneska čutala?" Načež by se zasmáli, přizvali mě k sobě a zlískali bychom se společně. Jenže jak jsem tak otevřel pusu, vypadlo ze mě:"Kundy plešatý, použili jste dneska anální bělidlo, nebo vám tak svítěj zuby, kreténi?" Co následovalo nebudu blíž specifikovat. Jen bych na svou obhajobu chtěl říct, že jsem ten večer trpěl Touretteovým syndromem. (25.01.2016)

Aj bych sáhnul k *****, je tam SAAB, je tam mladý (nebo starý? když se vrací více do minulosti) terminátor, ale přeci jen to ti mladí herci (hrají dobře, to nemohu říct) nedodáhli k věrohodnému ztvárnění, možná pár pokusů se Stanislavského metodou a hvězda by došla. Englar alheimsins nebo Inside I'm Dancing působí dokonaleji. (10.04.2015)