Malá smrt

Myslím, že na začátek je třeba asi říct dvě věci: 1) Bojana Novakovic je nádherná ženská a kdyby jí nebylo, film mi unikne. Což by byla škoda ohromná. 2) Napsat povídkovej film je buď kumšt vyžadující mistra, anebo naopak berlička pro scénáristu, který nezvládne v podstatě propojit povídky do celistvého... inu... celku tak, aby se z povídkového filmu stal film "normální". V zásadě každej "normální" film by měl sledovat typickou tříaktovou/čtyřaktovou formuli, což samozřejmě u povídkovýho filmu jde jen těžko, a protože napsat tři/čtyři opravdu dobré akty vyžaduje stejný kumšt jako napsat skvělou povídkovou slepeninu, je možná lepší sázkou na jistotu napsat a zrežírovat jako svoji prvotinu právě povídky. Které samozřejmě vzájemně propojíte, aby povídky měly jakože nějakou pointu a daly se pozřít jako celek. Ten tolik důležitej propojovatel je leč v Malý smrti jen berlička, o kterou se scénář musel opřít. A musel ji použít, protože kdyby toho nebylo, v paměti divákovi zůstane jen perfektní a geniální závěrečná povídka. ________ Je patrný, že Josh Lawson měl v zásadě jen nápad na dvě povídky (první s Bojanou a druhá s Erin James), a teprve od nich se odpoutal k zbývajícím dvěma a půl, jejichž pojítkem je samozřejmě tož nějaká ta úchylka. Ty zbývající dvě a půl povídky totiž nemají ani pointu, ani v zásadě důležitou roli pro smysl povídkovýho filmu, a tak kdyby byly vystřižený, nic zásadního se nestane. Jakžtakž unést se dá ta, kde manželka se snaží svého chotě rozbrečet i za cenu lží, a tou lží taky jejich povídka (arc) končí a nemá žádnou dohru. Hurá. Zbylá půlpovídka (manžel uspávající svou choť) a povídka (manžel objevující svůj hereckej talent) v zásadě nemusejí mít ani společnýho jmenovatele, totiž nějakou sexuální úchylku, protože jejich cílem není v podstatě ani dosažení orgasmu, jak by se mělo z názvu filmu zdát. (To je ta zmiňovaná berlička, která nemá smysl.) Když se tak eliminuje ta jedna a půl povídka, zůstávají opravdu jen ta jakože první (Bojana) a poslední (Erin a TJ). První snese přísná měřítka, protože je skvěle zahraná a obstojně napsaná s pointou, která sice nevyzní, ale zato alespoň tak nějak obstojí. Ta poslední naopak přísná měřítka určuje, protože je vskutku perfektní a zasloužila by si klidně větší prostor, a to až takový, že bych chtěl vidět Joshe Lawsona tu povídku rozvést do celého celovečeráku. To by samozřejmě mohlo skončit průserem, protože by se z ní mohlo vytratit to kouzlo okamžiku a chemie mezi oběma postavami, které se ani vlastně nesetkají, zato na druhou stranu kdyby to vyšlo, bylo by to stejně kulervoucí jako teď v tom povídkáči. Mno. _____ The Little Death je příjemně osvěžující koktejl sexuálních úchylek, z nichž v zásadě jen ta první a poslední unesou celý film, ale právě protože ta poslední je tak skvěle napsaná a skvěle zahraná, že člověk po zhlédnutí má v paměti právě ji, člověk celému film díky ní dokáže dát i nejvyšší hodnocení. (12.08.2016)

Naprosto výborná záležitost, která je neuvěřitelná vtipná a invenčně svěží. Snad u žádného jiného filmu jsem v kinosále nezažil tak pestrou škálu smíchu - tak překvapený, potutelný, spiklenecký, spontánní, pobavený, přezíravý, rozpačitý, prudký, pubertální, hýkavý... který nárazově vytryskl hned tu, hned tam (smály se spíše ženy a jako bych v jejich smíchu slyšel vědomí, že jsme všichni na jedné lodi a až důvěrně se chytáme všech narážek a vtípků, které mimo jiné často vychází z obeznámenosti s pornem). V závěrečné části, kterou celý film naprosto fantastickým způsobem vrcholí (řeč o je o neuvěřitelné sekvenci s tlumočením sexu po telefonu do znakové řeči) už smíchy burácel celý sál a všichni byli okouzleni tím nádherným nápadem a sympatickým obsazením ústřední dvojice. Báječný film, který je spolu s Trierovou NYMFOMANKOU jedním z nejlepších filmů o sexu za hodně dlouhou dobu. Nebýt občasné nudy, která se mi tam občas vkradla, neměl bych problém jít na plné hodnocení. UPDATE 4.2.2021 - I po opakovaných zhlédnutích v minulosti mě to opět hodně bavilo, ten film je skutečně okouzlující, úžasně vtipný, skvěle obsazený a má výborný soundtrack, který se ke všem scénám super hodí. Ideální film pro sledování ve dvou a naladění se na hodně dobrou náladu, byť ten závěr může člověka, který to vidí poprvé, trochu zaskočit. (25.03.2015)

Říká se, že každý má své sexuální fantazie a fetiše, ať už běžné či nikoliv, o kterých s ostatními nemluví a realizuje je toliko ve svých perverzních představách. Nejsem si však jistý, jestli je to úplně pravda. Netvrdím, že olizování partnerova podpažního ochlupení po dvaceti hodinách šichty v uhelných dolech nemůže být vlastně i docela fajn úchylka, ovšem obávám se, že někteří celý život sní jen o tom, aby si vůbec někdy aspoň zašukali. I kdyby to měla být stotřicetikilová bachyně s nadstandardně zkoseným předkusem, je jim to jedno. Jim jde jenom o to opatřit si povolení na obsluhu těžkotonážní techniky, aby mohli svoji vyvolenou přemístit na postel, strhat z ní všechno oblečení, ze kterého by se daly bez problémů ušít záclony pro jedno středně velké sídliště, pod břišním sádelnatým přelivem nahmatat kundu, vylízat jí buchtu s krémem, pak se fyzicky vyčerpat při horolezecké expedici nahoru, tam se na ní párkrát zatřepotat jak epileptik při záchvatu a nakonec jít prostě domů, kde si ho radši ještě vyhoní nad plakátem Haliny v nadživotní velikosti, kterým si vytapetovali garáž. A pak tady máme samozřejmě ještě opačné spektrum a to takové ty extrémně cool páry, které se tváří že mají diplom z análního fistingu a atestaci na rimjob. On je většinou pocetkovanej kokot s Rytmusem ve walkmanu a kšiltem tak velkým, že by s ním mohl v zimě odhazovat sníh, ona je vychrtlá štětka s trochou obličeje na make-upu, kterou týpek vyhrál někde v tombole, prostě typická ukázka nevyvedeného experimentu somálského genetického inženýrství a oba se tváří jako hvězdné ikony sexuálního průmyslu, přitom ve skutečnosti šukají jak dva králíci po transplantaci mozku a borec ho strká do kostry jen proto, aby jeho smalldick vypadal větší. Stereotypní sex je totiž údělem nejenom praxe, ale i fantazie a pudů. Každopádně film mě seznámil s některými skutečně extravagantními sexuálními anomáliemi a vedle Divokých hysterek se jedná o další peckovní sbírku milých, vtipných a černohumorných příběhů, tentokráte se zaměřením na nejtemnější zákoutí naší zvrhlé fantazie a mně proto nezbývá, než si směle dvakrát po sobě zapětkovat, čímž bych také rád vyvrátil názor, který jsem si o sobě přečetl někde na netu a to sice, že tomu týpkovi se nelíbí žádnej film. To je samozřejmě sprostá lež, vy zmrdi, protože pokud se nejedná o žádnou komerční sračku, kde si Robert Patizón s Optimem Primem vyprávějí Kameňáky, tak to dokážu náležitě ocenit! (06.03.2015)

Scéna erotického telefonátu mezi ťapinou v domácnosti - zprostředkovatelkou do hluchoněmé řeči - a hluchoněmým mě protáhla bránici takovým způsobem, že se ještě teď mě bolí panděro. Hodně chytrá, ale hlavně vtipná záležitost, kdo by to byl řek, že na světě existujou úchylky, které nemám ani já ani malarkey. (27.01.2017)

Vždyť je to jen sex á la Austrálie. Neznám mnoho australských filmů a neznám jejich smysl pro humor. Pokud se ale Australané baví filmy jako je Little death, chci vidět víc australských komedií. Každý z příběhů jednotlivých dvojic je unikátní a vy vlastně až do konce netušíte, jak to s kterým hrdinou dopadne. Asi nejvíc mě oslovil příběh poslední - ten s operátorkou a klučinou, co chce zprosředkovat hovor na erotické lince. Oba totiž byli výborní. Jen konec celého filmu mi přišel dost násilně namontovaný na sebe, což je prostě škoda. I tak ale stojí tenhle film o orgasmu za zhlédnutí. PS: scéna "Would you rate me" mě naprosto odrovnala. (24.03.2015)