poster

Březový háj

  • polský

    Brzezina

  • slovenský

    Brezový háj

  • anglický

    The Birch Wood

Drama

Polsko, 1970, 92 min

Komentáře uživatelů k filmu (32)

  • Flego
    ****

    Konfrontácia veselého mladíka poznamenaného nevyliečiteľnou chorobou a jeho brata, zatrpknutého muža, ktorému zomrela žena a svoje trápenie prenáša aj na druhých, hlavne svoju dcérku. Zaujímavý pohľad situovaný do lesnej samoty brezového hája je natočený zručným sposobom, kde však absolútnym sposobom vládnu hereckými výkonmi obe hlavné mužské postavy.(11.9.2016)

  • Morien
    *****

    Celý film na mě hodně působil jako divadlo a hlavně mi připomněl, proč mám tak moc ráda divadlo. Emoce zcela podle mého gusta. Už jenom poezie březového lesa a fantastického (fantaskního?) domu na jeho hranicích. Perfektní herci v perfektních rolích. Ve své podstatě svět, do kterého bych se chtěla propadnout. Srdce téma. A klavír. ♥♥♥(11.5.2012)

  • sportovec
    *****

    Tato báseň v obraze a óda na krásu polských nížin a jejich lesů a vod silně připomíná české impresionisty a vitalisty ať už literární nebo filmové. Antonín Sova, Fráňa Šrámek, Václav Krška, František Vláčil jsou mágy, kteří se vybaví při pohledu na krajinu, splývající s lidskými osudy, v nichž se prolíná život, smrt i radosti a strasti počátků a konců. Přirozenost sama, smyslové opojení, ale i zvláštní, až úderně tvrdý prozaický realismus, nelítostně odhadující i odhalující nemilosrdný chod věcí, které lidská vůle a srdce může ovlivnit jen zřídka a vzdáleně. Kamera, která se kochá v tónech zeleně, zjevně symbolizujících život a jeho nepřemožitelnost, i v modři neodvratitelných konců, jejichž šifrou je březový háj s hrobem předčasně zesnulé Oliny matky, ulpívá se stejnou silou i na něžných dětských rysech Stanislawovy neteře, i smyslné a vášnivé Maliny, tolik připomínající svou pudovostí vášnivé české ženy OHNIVÉHO MÁJE, STŘÍBRNÉHO VĚTRU nebo MĚSÍCE NAD ŘEKOU či ZLATÉ RENETY. Herecký koncert Lukasziewcizův, Olbrychského i Krakowské, v němž se fyzická láska mění v další formu oslavy života, má svůj působivý protějšek v nábožné lidové písni Stanislawova umírání a smrti. Přesah jdoucí nad rámec tohoto filmu, Boleslawova jízda na koni březovým hájem, obrazy, které svou kompozicí připomínají českou secesní přírodu např. Preislerovu, krásu jednoho z vrcholných děl špičkového a dnes už poprávu zklasičtělého polského režiséra jen dále dotvářejí. Do souzvuků i souobrazí, které vyrážejí dech.(9.4.2008)

  • NinadeL
    **

    Komorní rodinné drama je vyprávěné za pomoci jemného přediva impresionismu, ve kterém všechny emoce umocňují různé odstíny přírody kolem březového háje. Živočišnost obou bratrů, jejich soužití s malou Olou a dospělou Malinou umocňují vzpomínky na zesnulou Boleslawovu manželku. Temný ráz příběhu dodává očekávání jisté smrti mladšího Stanislawa, který ač přijel domů zemřít, podporuje až do posledních sil své blízké...(5.1.2012)

  • Radko
    ****

    Impresionistický film. Meniaca sa jarná príroda, s dominujúcim vodným živlom, v nádherných obrazoch rovinatých slatín, lesov a brezín. Tieto obrazy vyjadrujú pocity a nálady hrdinov, s ktorými sú kompozične vzácne vyrovnané. Klavírne znelky, raz jemné, inokedy zase jarmočne rozjarené, dokresľujú dej a vnútorné prežívanie postihnutých bratov. Jeden trpí stratou najbližšieho, druhý blížiacou sa stratou seba samého. Mystérium smrti a motív vyrovnania sa s odchodom blízkych v kolobehu obnovujúceho života prírody. Pozvoľné plynutie približujúceho sa konca v objatí posledných radostí, v dome uprostred lesov, dodáva celému dielu nádych metafyzična, tak typického pre Wajdove najsilnejšie filmy.(10.4.2006)

  • troufalka
    *****

    V minulosti jsem měla štěstí spíše na Wajdovy velkofilmy zabývající se historickými epochami polského národa. Vycházka do jarnho březového lesíka je příjemným osvěžením, kde nezní palba ani se nestávkuje, ale potkávám zde osamělé bytosti, které se postupně poodhalují. Niterné drama uchopené rozdlným způsobem než tak činí Bergman nebo Haneke.(9.2.2016)

  • Aidan
    *****

    Pastva pro smysly a bodanec do duše a především výtečně zahraná, symbolická a mnohoznačná meditace o smrti. Postavy jsou tu důležitější než příběh: V první řadě dva bratři, ani ne třicátníci, z nichž jeden umírá a plnými doušky ještě z posledních sil hltá život; druhý je zdráv, ale jako by už nežil - ke světu se obrátil zády a všechnu pozornost upírá k hrobu své ženy. Vyvzdorovaná, nepřirozená radostnost jednoho zápasí se smutkem toho druhého. Pak je tu malá Maja, nedětsky zvážnělá skrze všechno to umírání, ztrácení a odcházení; dívka s pohledem upřeným kamsi na druhý břeh - trochu jako Goethova Mignon; podobná panence s rozhlodanou tváří, již s sebou všude nosí. Potom živočišná Malina - čirá přítomnost; ta jediná se nekymácí mezi včerejšky a zítřky, mezi vzpomínkou a smrtí. Zapomíná na čas, bezstarostně prožívá své jaro a polibky dává bez zábran. A nakonec sám Březový háj - i on na pohled v rozpuku a přece v nitru skrývá hrob a kříž. Ten les je důmyslnou šifrou, kolem níž se vše ostatní točí; vystupuje jako hlavní aktér téměř nepřítomného příběhu ; Wajdova tajemná, temně lyrická báseň o smrti možná postrádá přímou mrazivost Bergmanovy Sedmé pečeti, vyrovnává ji však bohatým symbolickým jazykem, vpravdě filmovým, kde obrazy a hudba říkají víc než lidé. Není to ani snadný ani příjemný film a odpovědi žádné nedává, velkého otazníku lidského exilu ve světě se však dotýká s básnickým mistrovstvím.(1.12.2008)

  • mchnk
    ****

    Poeticky laděné, romantické drámo převážně o smrti, jež pomalu a trpělivě obchází březový háj. Příběh o setkání dvou bratrů, z nichž jeden je plný života, ač čeká na svůj skon a druhý se uchyluje k dobrovolné smrti zaživa. Oprošťuje se od svých duchovních i fyzických potřeb a zabředává do konzervativního pedantství a sobeckého řádu, jenž vyžaduje i po ostatních, včetně své dcery, jejíž emoce i přání mu zatím zůstávají skryta. Stanislaw chce naopak žít, dokud je čas a dokud je pro koho. S jarem nakonec přichází i nový, nadějný začátek, ač musí být schvácen strastí a zmarem. Velmi komorní, plné silných emocí, excelentně sehrané. Již klasický Andrzej Wajda.(30.10.2016)

  • nascendi
    **

    Andrzej Wajda je ďalším z veľkých filmových režisérov, ktorý v mojich očiach stráca na význame. Jeho Brezový háj som vnímal ako nepodarené dielo, s ktorého impresiami som sa nedokázal stotožniť a hercami, ktorí ma svojimi zmätočnými výkonmi vyslovene dráždili. Obzvlášť pomaľovaný Stanislaw, ktorý mi pripomínal herca z dedinského dramatického krúžku. A keď k tomu pridám nevydarený slovenský dabing, nedokážem celku dať ani priemerné hodnotenie.(12.2.2016)

  • Hedka
    ****

    Možno je to dnešným ťažkým dňom, možno nie práve vhodnou atmosférou, ktorá predchádzala pozeraniu tohoto príbehu, ale očakávaná poetičnosť a hĺbka mystiky sa nekonala a empatia s mužským vnímaním sveta a života sa tentokrát nedostavila.(16.7.2009)

  • raroh
    ****

    Ani ne tak impresionismus, jako vitalismus, nicméně Wajda tu podle mě není tak jistý v kramflecích jako ve snímcích z 50. let a od poloviny 70. do 80.(28.10.2013)

  • giblma
    *****

    Nevím proč, několikrát mi během sledování vytanula na mysl spojitost s Jakubiskem: Díky folklóru venkova těžko definovatelné bezčasé období. Silná estetičnost čišící z každého záběru. Provázanost člověka s přírodou. Nešetření s erotičnem. A hlavně poetika a lyrika.(23.1.2010)

  • Anderton
    ***

    Brezový háj je viac literárne a divadelné dielo, ako dielo filmové. Ale Wajda sa z neho snaží urobiť film vizuálne čo najpôsobivejší. Rozhodne sa mu to darí, ale aj tak by som si Brezový háj radšej vychutnal v divadle, alebo prečítal. Slovenský dabing je síce dobre zvládnutý, ale mám pocit, že sa z Brezového hája tak stáva iný film, film s inou atmosférou a vidieť ho v originále, asi by som hodnotil vyššie. Postavy nie sú príliš sympatické, ale to preto, že ak by sme sa pozerali na seba vo chvíľach smútku, depresie a hnevu, tiež by sme si neboli sympatickí ani sami sebe. Skôr by sme boli zhrození.(9.2.2016)

  • anderson
    ****

    SLOVENSKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 2 = 8.2.2016, réžia slovenského znenia (ČST Bratislava 197?) = SAMO IVAŠKA - Pôvodný slovenský dabing, ktorým nás včera po predlhých rokoch opäť poctila STV je až prekvapujúco verný originálu. Spolu s pôvodnou obrazovou kópiou a príbehom, ktorý je na míle vzdialený od hollywoodskych klišé, prináša lenivú nostalgiu bezstarostných dní, keď ešte slová ako stres či kríza, nezneli tak naliehavo a fatalisticky. A napriek neľahkým vnútorným drámam presakujúcim do zdanlivej idylky, tu stále ostal priestor na duševnú očistu, ktorá pôsobí antidepresívne. (9.2.2016)(9.2.2016)

  • NinonL
    ****

    Do domu svého bratra Boleslawa přijíždí Stanislaw. Je těžce nemocen tuberkulózou a cítí, že jeho dny se krátí. Smrt manželky, dcerky a hospodyně však na majiteli lesní samoty zanechala těžkou ránu. Stanislaw nechce strávit poslední dny ve smutku, to však zarmoucený a pesimistický Boleslaw nedokáže pochopit. Mezi bratry i ostatními obyvateli samoty vypuká velká rivalita.(29.5.2013)

  • d-fens
    ****

    ocenenia : MFF Moskva 1971 - Zlatá cena za réžiu (Andrzej Wajda), Najlepší herec (Daniel Olbrychski)(6.1.2012)

  • 1frida2
    ****

    Die happy! Umrit stastny! Challenge tour2015(6.4.2015)

  • Splasher
    ***

    Dobře zahrané, ale nesympatické postavy. _ Zarážející podoba Olgrieda s Davidem Tennantem. Že by na tom Timelordovi vážně něco bylo?(13.5.2011)

  • Martin741
    **

    Nemam rad polsku kinematografiu, nebavi ma a nefascinuje ma. Film je to plany, nudny a nic sa tam nedeje. To uz fakt radsej pre mna Taliani : Sergio Corbucci, Enzo Barboni, Stefano Vanzina pripadne Spaniel Carlos Saura. 30 %(9.2.2016)

  • tomtomtoma
    ****

    Film o smrti a o přeživších, film o neschopnosti vést normální život po ztrátě blízkých, film o opětovném sbližování dvou bratrů. Stanislaw (Olgierd Lukaszewicz) příjiždí do rodného kraje, aby zemřel. A i když mu není nejlépe, vždy se snaží mít ve tváři úsměv a snaží si užívat života, včetně sexu s vnadnou ženou Malinou (Emilia Krakowska). Malina je sice jednoduší, ale ráda si užívá mužských dotyků. Stanislawův bratr Boleslaw (Daniel Olbrychski) se utápí ve svém zármutku ze ztráty své ženy rok předtím. Otázkou je jestli je to skutečný jeho stav, nebo určitá póza, aby ho ostatní litovali a utěšovali jeho nezměrnou bolest. On sám nebyl své ženě věrný, a zřejmě ani ona jemu, ale po její smrti jako by pro něj život skončil, což odnáší i jeho malá dcerka Ola (Elzbieta Zolek). I jeho prvotní pokusy o jákesi bavení je plné zloby. Nakonec i díky jeho bratrovi a jeho smrti a tím jak na něj před smrtí působil, se Boleslaw vrací do normálního života. S vychutnáváním těch nejpostších jeho krás. Ale nenašel jsem tam nic, co by bylo nad rámec toho, že život se má užívat dokud je člověk živ. Ani svým obsahem, ani svýmI myšlenkamI.(19.1.2010)

  • vyfuk
    ***

    Zde je asi přesně ta problematika, která s tímto bývá spjatá. Film, který je od pohledu poetický se silným sdělením a silným zpracováním. To mě však obejde jak Smrt zmrda. Asi hlavním problémem je, že já nikdy neměl přímo pro takovéto filmy cit a je málo takových, co by mě opravdu a upřímně zasáhlo a líbilo se mi. Zde máme zkušenost s něčím, co Wajda natočil i trochu zvláštním způsobem až alternativně. Ale nedá se toho nic moc, co více říci. Příště snad bude větší štěstí.(23.2.2020)

<< předchozí 1 2