Jack Strong

Sympaticky polsky spy/drama pokus o vyrovnani se s svlastni historii - zlehka filozofujici na tema vlastnenectvi. Obsah je mozna o neco zajimavejsi nez forma, ale hlavni herecky vykon a souvisejici pribeh me moc bavily. Urcite stoji za videni... Nebyli jsme jediny evropsky narod, ktery se v tom ruskem tlakovem rybnicku tak bezmocne placal... (02.12.2015)

Bardzo dobre! Tenhle opravdu vynikající a strhující špionážní thriller přesně definuje rozdíl mezi českou a polskou kinematografií, potažmo obecně mezi našimi dvěma národy. My, Češi, nejenže nejsme schopni a neumíme takovýhle film natočit, hlavně asi proto, že v naší národní historii nedisponujeme podobnými příběhy. My se dojímáme nad vlastní zbabělostí při sovětské okupaci v tragikomediích, zatímco Poláci mohou točit vážně míněný film o aktivním odporu. Ono to celé výstižně ilustruje rozdílnost našich národních povah, zatímco Poláci zpívají ve své hymně ,,Ještě Polsko nezhynulo / Dokud ještě žijeme / Co nám cizí moc vzala / Šavlí si zpět vezmeme", my se dojímáme nad krásami své domoviny a o tom, že budeme za vlast bojovat, nepadne ani slovo. Paušálně akceptujeme jen pasivní odpor, prototypem široce akceptovaného národního hrdiny je Jan Palach, kdežto aktivně bojující národní hrdinové, kupříkladu bratři Mašínové a jejich odbojová skupina, jsou Čechy opomíjeni, ostrakizováni a dokonce nenáviděni. Přitom právě jejich příběh (hlavně ta část útěku přes celou tehdejší NDR) by byl nejsilnějším a nejnapínavějším politickým thrillerem celé studené války. (Škoda, že už to Miloš Forman nestihne natočit, románová předloha Jana Nováka Zatím dobrý bylo dokonalá!) A analogii k postavě Ryszarda Kuklińského / Jacka Stronga máme přece v osobě jejich otce, generála Josefa Mašína, příběhu odboje o dekádu staršího. Režisér a scénárista Władysław Pasikowski se na podobné typy příběhů zaměřuje (mimo své režijní tvorby se podílel třeba i na až příliš akademicky vyznívající Katyni Andrzeje Wajdy) a je to znát, navíc je schopen natočit opravdu fungující špionážní thriller, chápe pravidla žánru, zvládá akční scény (třeba opravdu strhující a dobře natočená zimní oldschoolová honička ve finále snímku), výborně dávkuje napětí a díky tomu byl tenhle žánrový film skutečně napínavý, což je gro žánru...a hlavně uvěřitelný (až na těch několik otřepaných žánrových klišé). Výborný casting a práce s herci, zvlášť ruské postavy byly přesvědčivé, konkrétně maršál Kulikov v podání Olega Maslennikova (zde na čsfd zatajeného) byla herecká kreace s tím nejsilnějším fyzickým herectvím. Osobně jsem měl ale rozporuplné pocity z postav amerických, zvláště těch z centrály tajné služby, všichni tihle americkou angličtinou hovořící herci mi přišli o třídu níže než herci ostatní... (13.02.2015)

Oslněn hereckým projevem Michaliny Olszanske ve filmu Já, Olga Hepnerová, jsem si vyhledal jediný film, který je tady k sehnání a dal se do něj.Michalinu jsem tam málem nepoznal a roli tam taky nemá zrovna velkou, ale ono to už bylo jedno. Proč ? Protože Polsko ! Nevím jak to dělaj, ale jejich filmy ze mě pravidelně udělaj smaženici. Učebnicová ukázka postupné gradace která se konci mění v dechberoucí finále. Velmi zajímavej je tady ovšem i epilog, včetně titulkovýho dodatku, který staví celý příběh do úplně jiného vyznění. Jinak se budu asi už o každýho polskýho opakovat, ale ona je to prý matka moudrosti, tak tedy : Režie - výborná; Herci - výborný; atmosféra - výborná; napětí - výborné; scénář - výborný no a fim jako celek ? Fakt musím to slovo zase opakovat ? (15.03.2016)

Kolikrát mě Poláci za posledních deset let přesvědčili svými filmy o tom, že jejich země skrývá obrovské množství příběhů, která si filmová plátna jednoznačně zaslouží? Osobně bych to nedokázal spočítat už ani na prstech tří rukou. Takže teď již mohu říct, že i Jack Strong je další z těch vydařených námětů, které si pozornost rozhodně zaslouží. Špionážní film je záležitost, která umí být poměrně složitá na vysvětlení. Tady ale vše ve spojení s tehdejším Československem dává logiku a myslím si, že český divák nebude mít důvod být mimo. Škoda, že děj burcoval hlavně v závěru filmu. Kdybych se osobně dočkal nějaké vysloveně wow scény jako v Mostu špionů od Spielberga, tak bych snad ani neměl problém tento film přirovnat k tomu nejlepšímu špionskému, co jsem kdy viděl. Takhle tedy „jen“ takřka, což je na polský film stále jev úchvatný. (24.11.2021)

Nesnadno se mi tento film hodnotí. Na jednu stranu jsem byl naprosto spokojený, atmosféra Polska sedmdesátých a osmdesátých let byla dokonalá, generála Jaruzelského jsem okamžitě poznal a Brežněvův hlas mi způsobil mrazení v zádech (přesně takhle si ho pamatuji). Pak tady ale byla postava plukovníka Kuklińského a s jejím vykreslením jsem už tak spokojen nebyl. Už při sledování snímku mě nepotěšilo, že se tento hrdinný plukovník podílel na plánování Operace Dunaj, při pozdějším hledání na internetu jsem se dostal i k dalším zajímavým informacím a nad tři kousky prostě nepůjdu. (30.10.2018)