Režie:
Alfred VohrerKamera:
Karl LöbHudba:
Peter ThomasHrají:
Heinz Drache, Elisabeth Flickenschildt, Eddi Arent, Klaus Kinski, Hans Nielsen, Richard Häussler, Gisela Uhlen, Hans Clarin, Eva Ebner (více)Obsahy(1)
Na začátku je zavražděn bohatý lord Lebanon. Na jeho zámek se sjedou hamižní pozůstalí a čeká je šok. Notář jim totiž sdělí znění pouze předposlední závěti. Její závěrečnou verzi si smějí vyslechnout jenom ti, kteří zde stráví šest dní a nocí. Kdo odejde, automaticky ztrácí právo na dědictví. To platí samozřejmě i pro případná úmrtí, a první z nich tak na sebe nenechá dlouho čekat. (Sarkastic)
(více)Videa (1)
Recenze (36)
Temný gotický zámek, venku bouře, uvnitř spletité tajné chodby... černý pavouk, starý indický šátek a jedna rafinovaná závěť... série záhadných vražd a vyšetřování může začít. Moje druhé setkání s Heinzem Drachem coby vyšetřovatelem anglického střihu nakonec dopadlo i možná lépe, než minulý měsíc v předchozím kousku Der Zinker. Občasné pomrkávání celého filmu k menší parodii mi v případě brakové detektivky rozhodně nevadilo a po skvělém rozuzlení + následní série závěrečních vtípků jsem se rozhodl tentokrát zaokruhlit mé hodnocení směrem nahoru k slabším 4 hvězdičkám. Jen mě trochu překvapuje, že zatímco v Československu jsme ve stejnou dobu stvořili majora Kalaše, kriminalisty Líbala s Tůmou, legendárního Pacínka a další dnes již legendární postavy krimi žánru na domácí scéně, v Západním Německu sahali tvůrci filmových detektivek celá 60. léta po cizím dílu britského autora. Čímž zpětně v mých očích tvůrci soudobých československých kriminálek s ryze původními náměty ještě více stoupli. [75%] ()
Je to takové připitomělé. Na jednom zámku se u závěti sejdou příbuzní zesnulého, vůbec se mezi sebou nemusí, najednou se tam začne vraždit a všem je to více či méně fuk a podobných blbostí je tam víc. Jenže ten film je připitomělý vědomě a cíleně, dokonce obsahuje i nejednu vtipnou scénu a tak Indický šátek hodnotím jako oddechovku, kterou podle mě je. A v tomhle žánru funguje podle mě překvapivě dost dobře, nenudí to, pobaví to, dokonce i krapet mysteriózní atmosféry to je... Potěšilo mě to a klidně bych si to někdy pustil s chutí znova. Dokonce i Klaus Kinski tu hraje. 4* ()
Ať již wallaceovky točil kdokoliv, výsledky byli skoro vždycky stejné. Příběhy mají dost často stejnou strukturu (zámek, dědictví, tajemný vrah), podobné obsazení i naprosto nepadnoucí hudbu Petera Thomase. Přesto musím uznat, že se mi tato adaptace líbila více, než Tajemný mnich, nejspíše kvůli téměř stoprocentní natáčení v ateliéru, kde se dá tak krásně kouzlit s atmosférou. ()
Velmi zdařilá detektivka ala Deset malých černoušků, která navíc obsahuje slušnou dávku ironie (kumulovanou zvláštně v postavě Bonwita); divák si chvílemi není jistý, zda jsou některé scény myšleny vážně nebo parodicky. A já osobně bych se možná bavil ještě více, kdyby se mi při sledování podařilo dříve naladit na způsob humoru. Navíc jsem díky Indickému šátku pochopil, odkud se vzal nejeden z prvků připomínaných ve Vraždě na večeři. Úsměvný konec už je jen pouhou třešničkou na dortu tohoto zdařilého 4*-vého počinu. ()
Jeden z najlepších snímkov podľa Edgara Wallaceho, ak nie najlepšia. 16. film slávnej západonemeckej série rozohráva temnú story zo škótskeho zámku, odrezaného od sveta poveternostnou kalamitou. Dedičia sú postupne škrtení šatkou, a hoci sa kruh pomaly uzatvára, príde aj na prekvapivé rozuzlenie. Záverečná scéna je len vyústením suverénnosti a vtipu tvorcov, z pochopiteľných dôvodov sa o nej nebudem zmieňovať. Indickú šatku som videl v dávnych dobách v našich kinách a moja terajšia repríza potvrdila, že som sa opäť v hodnotení nemýlil. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Ve 25. minutě, když se paní Tillingová (Gisela Uhlen) baví s panem Tannerem (Heinz Drache) a posléze si nanáší krém na obličej před zrcadlem, hraje v pozadí skladba „Moonlight Sonata“ od Ludwiga van Beethovena, kterou v roce 1988 předělala britská kapela Depeche Mode a vydala ji na svém singlu Little 15 (1988). (Trajektt)
Reklama