Obřad

Jak temný mrak pomalu přicházející z velké dálky plyne i tenhle příběh, který je o dvou ženách, z nichž jedna je handicapovaná služebná Sophie ve velmi dobře finančně zajištěné rodině a jedné poštovní úřednici Jeanne z nedalekého města, které spoje bolestě podobná minulost a vyvine se tak mezi nimi silně znepokojující přátelství. Žádný moment není zbytečný a celý film je jak časovaná bomba, kde se ve finále spojí mix zášti, studu, žárlivosti na sociální kontrasty a vše vyvrcholí pro někoho možná až příliš vyhroceně. Ale když jsem o tom konci přemýšlela, tak jsem došla ke stejnému závěru jako uživatelka Fridecka, protože se přece s podobnými zprávami setkáváme i v reálu, tak proč ne ve filmovém zpracování. A Isabelle Huppert a Sandrine Bonnaire tomu bezesporu napomohly svými brilantními a naprosto uvěřitelnými hereckými výkony. (03.07.2013)

Skvělá práce. Celý film pokradmu a nenápadně směřuje ke konci, kdy "se určitě něco stane". Hlavní hrdinky šíří nejistotu, ať jde o jejich možnou duševní chorobu či (proč nad tím neuvažovat) sexuální orientaci... Velmi podvratná záležitost, kdy je režisér stále o krok před vámi a v závěru se vysměje do obličeje. P.S. Isabelle Huppert vám díky podvratnému větříku dá nahlédnout pod svou sukni - no nekupte to. 90% (29.05.2008)

Chabrolova skvostná anatómia nenávisti a ľudskej obmedzenosti. Snímok je svojim spôsobom ťaživý a nepríjemný už od samotného začiatku, v povetrí okolo lepšie spoločensky situovanej rodinky je už od momentu nasťahovania Sophie, na prvý pohľad skvelej slúžky, cítiť niečo zlé. Na jednej strane obmedzenosť, hlúposť a nepochopiteľná hanba, na strane druhej kultivovanosť a vyššie spoločenské postavenie. Divák to naplno pochopí až keď sa podarená čudná dvojka začne baviť o svojej minulosti, hlavne keď poštárka hovorí o smrti svojej dcéry s takou ľahkosťou až ide z toho mráz po chrbte. Sophie zase niečo naznačí o smrti svojho otca.... Kúsok po kúsku máme teda možnosť sledovať budovanie nenávisti voči zamestnávateľom Sophie, živenej nepochopiteľnou hrubosťou, grobianstvom a aroganciou. To čo prišlo na záver však nečakal určite nikto, šok je ešte slabé slovo. Škoda niektorých slabších scénok, hlavne v strede snímku, kde dusivá atmosféra trochu poľaví a kde ako keby autor nevedel čo ďalej, tiež by som pridal na hudbe, nezvyklá tichosť niektorých pasáží síce možno bola autorovým zámerom, mne to však nesadlo. Vážna hudba na záver bol preto výborný nápad. Celkovo však ide o skvelý psychologický thriller. 80/100 (29.06.2015)

Poněkud akademicky chladně natočené psychologické drama o sociálních a kulturních rozdílech, které vytvářejí nepřekonatelnou bariéru vedoucí k tragickému rozuzlení. Režisér podrobil detailnímu zkoumání mindráky, které si nesou jeho obě hlavní hrdinky. Cynická, povrchní a poněkud asociální pošťačka Jeanne závidí bohaté podnikatelské rodině její majetek a společenské postavení, negramotná Sophie přijatá do rodiny jako služka pociťuje svou neschopnost číst a psát jako obrovské trauma a zoufale se tuto svou slabost snaží zakrýt. Rodina z vyšší společenské vrstvy sice zdánlivě vypadá ušlechtile, nicméně pracovní smlouvu spojenou s určitými jistotami své služce nenabídne a samotný fakt, že si nechávají posluhovat berou členové rodiny jako naprostou samozřejmost... ve všech fázích příběhu je cítit neviditelnou společenskou bariéru mezi zaměstnavateli a jejich služkou, kterou se snaží překročit jedině dcera v podání Virginie Ledoyen. Závěrečný zločin je zobrazený na malém prostoru a režisér mu nevěnuje velkou pozornost. Film je silný špičkovými výkony Isabelle Huppert and Sandrine Bonnaire, které se se svými postavami dokonale sžily. Film je konfliktem plebejského a patricijského světa, který v tomhle příběhu skončí tragicky. Celkový dojem: 80 %. (08.07.2008)

Surový, temný a mimoriadne depresívny, francúzsky psycho-thriller, ktorý na to ani zďaleka nevypadá, čo sa z neho o chvíľu vykľuje, kde síce už pomaličky začíname niečo “TO” tušiť, že so slúžkou Sophie la bonne vo veľkej rezidencii nebude úplne všetko v naprostom poriadku, ale pekne poporiadku, k tomu sa ešte neskôr dostaneme. Totiž, najprv ju vidím, ako si to rezko vykračuje na pohovor, smerom do kaviarne, kde ju už netrpezlivo očakáva sympatická pani Catherine Lelievre. Našťastie uspeje, má novú prácu, a tak neostáva teda už nič iné, než sa poriadne Zadaptovať do neznámeho prostredia, kde jednak spoznáva čerstvých ľudkov, t. j. rodinu okolo Catherine, čiže manžela, synátora (pubertiaka), aj nevlastnú, čochvíľa i gravidnú dcéru Melindu, ktorá ešte extra zamieša kartami, vďaka čomu udalosti naberú extrémne prudký spád, ktoré sú už tak nevyhnutné, že aj atmosféra vo famílii by sa dala normálne krájať na malinké franforčeky, ale už som to vravel, že neumýselne prilieva svojim konaním benzín do ohňa... Psychopatická poštárka Jeanne sa vehementne skamaráti so Sophiou, ktorá skrýva veľké tajomstvo/á, za ktoré sa hanbí, keď sa vonkoncom nedá povedať, že by bola Jeanne obyčajné neviniatko, lebo obidve „kamarátky” taktiež spája strašný hriech z minulosti. Všetko je nastavené podľa čo najmenších detailov, kedy vám neostáva nič iné, než sa vrhnúť na Chabrolov univerzálny thriller, ktorý ma brutálne zrazil do kolien, čo si už dlho nepamätám, že by som mal taký intenzívny, filmový zážitok, pretože to, čo sa skrývalo v Isabelle Huppert po hereckej stránke, ma vydesilo na smrť ! Klobúk dolu taktiež pred strhujúcou Sandrine Bonnaire, keď vás radšej na záver povarujem, že film je iba pre naozajstne silné žalúdky !!! Majstrovská réžia, kamera a strih=parádička z parád. (06.12.2019)