Red Corner
Červený labyrint
Režie:
Jon AvnetScénář:
Robert KingKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Thomas NewmanHrají:
Richard Gere, Bai Ling, Bradley Whitford, Byron Mann, Peter Donat, Robert Stanton, Tsai Chin, James Hong, Tzi Ma, Ulrich Matschoss, Roger Yuan, Mary Ann Schmidt (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (81)
Komunistická Čína, tak to nevěstí nic dobrého. Čínský soudní systém je šílený. Normální člověk proti němu nemá moc příznivých šancí. Ještě, že Richard Gere má charakterní obhájkyni, která mu ze začátku moc nedůvěřuje, aby taky ne, když je sama součástí čínské soudní mašinérie. Nakonec se dopátrají pravdy. ()
Netušim, do jaký míry film odpovídá skutečnosti, jestli to v Číně takhle u soudu opravdu vypadá, ale scény přímo ze soudní síně byly docela povedený. To mě bavilo. Naopak mě moc nebavila ta vedlejší linka o tom, jak se obviněnej Richard Gere zakouká do svý advokátky a ta zase do něho. Taky byl trochu mimo ten akční útěk na americkou ambasádu. Jinak Bai Ling jsem viděl v pár filmech, který třeba byly strašný kraviny, ale ona mi vždycky utkvěla v paměti, protože byla takovym neobvyklym způsobem sexy. A tady vypadá jako taková šedá myš, který bych si skoro nevšimnul. 60% ()
Číňanky jsou zde hezké, dobře vybrané herečky, ale to jsou asi tak jediná pozitiva (teda, jestli k tomu někdo má sklony, je ještě vidět Gereův zadek). Ale jinak je to ta stará pohádka o zlé Číně a hodných USA, s občasnými hranu nepřekračujícími špílci vůči jedné nebo druhé straně, jenže jsou to taková ta obligátní a povrchní klišé typu "kolik u vás denně zemře lidí?" apod. Slušné exteriéry, člověka samozřejmě zajímá, jak to dopadne a oč šlo, ale celkově je to zdlouhavé a poměrně nezáživné, a koneckonců i těžko uvěřitelné (obhájkyně má na tu rudou gardu kolem v určitých chvílích až nějak moc pravomocí, honička po ulicích Pekingu, vydání se, konec filmu apod., samé nepravděpodobné a neuvěřitelné melodrama). Něco jako Pretty Chinese Woman. Historka sama se nakonec ukáže jako až moc jednoduchá, a stačila by tak na povídku. ()
Z filmu jsem cítila maximální bezradnost, zoufalství a bezvýchodný vztek nad totální zlovůlí rudé "spravedlnosti". Stát před čínským soudem, je jako jít proti zdi. Tupé, arogantní, nekompromisní zdi. Fraška. Nic jiného takový proces nepředstavuje. Fantastická Bai Ling v roli právničky, která se rozhodla už nemlčet a bojovat proti něčemu tak obrovskému, jako je vláda, pro kterou jsou slova "lidská práva" jen šuměním větru v bambusových výhoncích. Už proto, že se do toho dala a proto, jaký to nakonec všechno vzalo konec, dávám o jednu hvězdu míň. Tomu se vážně věřit nedá. I když nikdy neříkat nikdy, že ... ()
Nebýt několika řekněme hloupých scén, které z vážného filmu dělají snímek spíš úsměvný (a to hlavně ke konci), dal bych 4/5. Jde totiž o vcelku reálnou ukázku toho, jak to v některých zemích chodí, když se stanete nepohodlným, nebo prostě je potřeba uklidit určitý problém s "pomocí" někoho bezvýznamného (zájem státu je důležitější než zájem jednotlivce). Příběh Rudého labyrintu je bohužel aktuální i dnes, 12 let po jeho natočení. ()
Reklama