Akame ga kill!

Začalo to tak hezky... Když jsem viděl začátek první episody s tím veselým hrdinou na své důležité misi ve všech těch veselých barvách, tak jsem si říkal, další sympatické fantasy anime. Když narazil na Leone a ta ho okradla, říkal jsem si, že to asi bude i vtipné a když se ho ujala ta bohatá dívka a pozvala ho domů, tak jsem měl hřejivý pocit a nadšení, že půjde i o sociální témata... Během následujících minut jsem byl krutě profackován (obrazně řečeno) a zjistil, že nic není tak veselé a hravé, jak se mi zdálo, ale že mám před sebou dost drsnou záležitost, kde i ty nejroztomilejší postavičky mají nějaká tajemství, kde ti dobří jsou vlastně ti špatní a kdo ví zda jsou vlastně vůbec dobří, když vraždí lidi, i když vlastně jen ty opravdu špatné. Zkrátka nic není tak jak se zdá... Toto překvapivé vystřízlivění, ta náhlá změna tempa a celkové nálady mě okouzlila a já tušil, že tohle bude hodně dobré. Ani další díly mě nezklamaly, tempo a nálada se měnila tak často, že mě to nepřestávalo bavit a začal jsem si některé postavy docela oblibovat, což byla ale další chyba... V současné době je, jak jsem vysledoval, velmi populární nechat sem tam některou z postav zemřít, ovšem autor Akame ga Kill toto dovádí skoro až k absurdní dokonalosti, s kterou by se mohl rovnat maximálně tak George R.R. Martin a jeho slavná Píseň ledu a ohně (pro málo sečtělé zjednodušeně řečeno Hra o trůny). Na rozdíl od tohoto fantasy díla však Akame ga Kill nemá příliš hluboký děj a tak se to s přibývajícími episodami víceméně zvrhává v cosi podobného Mortal Kombatu (boji na život a na smrt) a místo problémů s bojem proti zkažené společnosti a řešení sociálních témat se divákovi nabízí jen otázka, kdo tohle vlastně přežije? Přesto jsem byl stále nadšený a odhodlaný tento rébus vyluštit a tak jsem se uchýlil k něčemu, co běžně nedělám a přečetl mangu. S blaženým pocitem jsem zjistil, že manga je stejně náladová jako anime a že brutality a opravdu drsných scén je zde snad ještě víc než v anime (jak už to tak u mangy bývá), což ve mě zanechávalo němý úžas a kombinaci dokonalého uspokojení s lehkou pachutí, neb materiál, kterému jsem se oddával byl místy opravdu hodně drsný. Byl jsem přesvědčen, že toto anime bude jedno z mých oblíbených, ale jak už to tak bývá, i zde jsem byl nemile překvapen. Ke konci anime se děj značně urychlil a některé opravdu drsné pasáže (Wild Hunt a jeho řádění) a romantická zápletka (s kým vám neprozradím) byly vynechány a příběh byl lehce upraven (za což jsem v rozlícení musel srazit * dolů). Bylo zřejmé, že autoři míří ke konci a lehce tuším, že druhá série nebude a tak vlastně jediné co mi v posledních dílech z anime zbývalo vyřešit, byla odpověď na otázku, kdo přežije? V tomto aspektu jsem byl opět několikrát nemile překvapen a z mnou vyvolených a oblíbených to přežila pouze jedna postava (která, to se nechte překvapit)... Když to shrnu, Akame ga Kill není anime pro citlivé, romantické povahy, není to anime pro vyznavače složitého příběhu a komplikovaných zápletek, ale věřím, že si ho oblíbí milovníci jednoduchosti, náhlých zvratů a čiré akce s přemírou kresleného násilí. 7,3/10 (23.11.2014) (méně) (více)