Mokřina

Snad mě ta tlustá kráva Ilonka tentokrát nevykrade jako tehdy Čičolínu del Ryči nebo jako já Kaďáka. Pervert mi dýchá na záda / že já kráva jsem to péčko fotila! / Teď zkoumám, jak nejsnáz bych zvládla / dostat se pryč z pod toho úchyla // S šulínkem si psychoš hrál, když mě s kudlou polem hnal, já v hajzlu jsem, tak utíkám přes La isla miníma / Neptej se, víš, kde jsem, kuchlá hniju pod mostem, tak vyšetřuj a vzpomínej, co tenkrát Franco hrál. // Při chcaní to Chuana pálí / a ne, už to není jenom kapavka / V močáku se mu sarkom válí / a čeká ho jen nekonečná přestávka // S šulínkem si psychoš hrál, když cigošku polem hnal a pak jí kudlou opíchal na La isla miníma / Ponurá hned nálada všude vesměs převládá v té depresivní prdeli zvané La isla minima // Zkurvené Zmizení nudné / a taky ten otravný Opravdový detektiv / před tímhle závistí rudne / páč to mělo atmosféru, spád a švih // S šulínkem si verbal hrál, když tenhle skvost sledoval, a ani jednou neusnul při La isla minima / Byla to paráda, tak to má vypadat, když nechceš kobry uspávat sračkou unylou! (27.02.2015)

Nebývale působivé genius loci "španělsko-louisianského" zapadákova jdoucí ruku v ruce se znepokojivou atmosférou v thrilleru o dvojici nedůvěřujících si detektivů v temné "fincherovské" kriminálce, která je stejnou měrou o případu brutálních vražd mladých dívek jako o nich dvou samotných, jejich démonech i době těsně po Frankově režimu. Vizuálně vypiplané (svrchu snímaný záběr na nekonečné padající provazce deště!), skvěle zahrané a také bohužel čím více blížící se závěru, tím více průběhem i vyzněním poněkud žánrově ohranné a viděné již bezpočtukrát jinde, byť ne nutně vždy i takto kvalitně. (18.01.2015)

Hodně atmosférický film z jihu Španělska, kde to působí trochu jako v Louisianě. Spousta chudých lidí, kteří se živí, jak to jde, mizející dívky, ze kterých zůstávají jen torza a dva policajti, co jsou na tomhle místě za trest. Oba v souvislosti s čerstvě skončenou diktaturou, ale každý z přesně opačných důvodů. Jako kriminální příběh to samo o sobě až tak výrazné není, ale právě ta atmosféra a propojení s dějinnými událostmi z toho dělá výjimečně povedený film. (01.10.2022)

Ještě šlo přitlačit. Ve scénáři, který mi připadal lehce zkratkovitý a jak už je tu psáno - ničím nevybočující ze slušného nadprůměru. Možná jsem malinko přísný, ale Alberto Rodríguez se u mě po Grupo 7 zařadil mezi nejzajímavější španělské žánrové režiséry a bedlivě sleduji jeho kariéru. Co se týká výběru/vedení herců, atmosféry, práce s obrazem a tempem, tak Rodríguez kope úplně jinou ligu než ostatní současní domácí tvůrci (třeba letošní El Nino je oproti La Isla Mínima polotovar bez chuti) a je jasné, že Španělsko mu bude už brzy malé. Laso přijde, ale ještě jeden film doma by dát mohl. Nepochybuji, že svůj nejlepší film má teprve před sebou. (18.01.2015)

Film mi připomínal vaření kaše. Zpočátku to je takové mlíko o ničem, ale postupně s bodem varu všudypřítomného horka a vražd atmosféra houstne. Perfektně psychologicky zpracovaný snímek, který si nehraje na postupné vyškrtávání podezřelých s přibývajícími důkazy. Nicméně konec má schopnost vyrazit dech. (13.09.2015)