Jako ty

Nevím kolik z nás si uvědomuje, že k tomu, co popisoval již Orwell, jedna část civilizace směřuje. Protipólem jsou všichni, kteří usilují o návrat k přírodě, obecně označováni jako "zelení". Na obou stranách jsou radikálové a řekněme si rovnou - všeho moc škodí. Další kapitolou je náboženství (kterékoliv a opět ta radikální forma), která má tendenci ničit vše, co není podle nich. A poslední velká kapitola je politika. Ve výsledném efektu je každá ideologie schopná totalitního způsobu jednání. Eguals mi - možná nechtěně - připomíná již zmíněného Orwella a jeho již klasický román 1984. Rozdíl obou děl je patrný samosebou na první pohled. Zůstanu u té první části civilizace... Za pár let se můžeme dočkat očipování již při narození, naše auta nás mohou záměrně zpomalit, když vyhodnotí rychlost a situaci kolem za nebezpečnou, naše ledničky nás nemusí pustit k jídlu, pokud se budeme přejídat a problém nemusí zůstat u zavřených ledniček, ale všechny naše spotřebiče se k nám mohou chovat tím "nejlepším" způsobem. Ale kdo nebo co má právo určit, co je nejlepší...??? Ještě je čas, abychom byli svobodnými lidmi i v budoucím věku. Abychom se sami mohli rozhodnout a sešlápnout pedál. Abychom se klidně přežrali a žádný umělý systém nás za to nekáral. Dosud jsme tvořili svět ke svému obrazu (i když to někdy bylo i je pod obraz). Ať nás tedy žádný "systém" neoseká do šediváckého stejnokroje. Příběhů o tom už bylo napsáno i natočeno docela dost. A Equal je v řadě jedním z nich. (23.03.2017)

Postapokalyptický poválečný film o budoucnosti  po válce nově vytvořeném systému šelmy (NWO). Další z celé dlouhé řady rediktivně podprahových.(programovacích) filmů na způsob Dárce, Equilibirum, Demolition Man, Divergence, Hunger Games atd.. Všechny zmíněné filmy rovněž doporučuji. Opět lidem dopředu ukazují, co chystají a jak bude vypadat svět potom, co zničí starý systém a svět, jak jsme ho doposud znali. A lidé stále spí (08.03.2024)

Film, který ve mě uzrál jako dlouho žádný. Věřím, že pro značnou část diváctva budou Equals děsná nuda. Plynou pomalu, nic moc se v nich neděje, půjčují si hodně odjinud, scénáristicky jsou jednodušší než bulharská striptérka a bílý Apple scifi vizuál už dnes také nikoho neohromí. Ústředním motivem filmu je milostný vztah, respektive jeho vznik a to doslova na zelené (v tomto případě bílé) louce. A na mě to vážně fungovalo. Postupné odhalování celé škály emocí, jež se mezi ústřední dvojicí vyvíjely, zachycení zrodu milostných citů od prvních pohledů, přes počáteční nesmělé dotyky až po výbuchy vášně, byla pro mě radost sledovat, a to především díky skvělé kameře a hudbě. Režisér se od svého hlavního motivu a jeho artového ztvárnění nenechává ničím odvádět či rozptylovat, proto nečekejte žádné vedlejší dějové linie, či hlubší nasínění světa, v němž se vše odehrává. Toto je prostš film o vztahu. Komu je to málo, měl by se porozhlédnout jinde. (06.03.2018)

Byly chvíle, kdy bych i ty tři hvězdy dal, ale celkově je to tak utahané na tak prostou myšlenku a tak děsivě pomalé ve vyjádřeních, až by jeden plakal. Chápu, že pro ty lidi v takových podmínkách je dotknutí se prsty naprostá bomba, ale jako divák to sledovat tři minuty, to je člověk popohání očima, ať si pohnou a děj jde dál. A o tom to je - všechna ta pomalost (a časem i hraní s barvičkami, kdy se z chladně modrošedé přejde do nádechu červené nebo skutečných barev) jen zastírá, jak myšlenkově impotentní ten film je. Vše je dáno základní premisou - svět, kde nejsou dovoleny emoce. První, co vás napadne, že někdo se tomu vzepře. Autor pak opíše jediný přítomný konflikt ze Shakespeara a z Romea a Julie (jo, to s tím jedem) a nedobere se ničeho, nic nerozebere, nikam se nedostane. Do toho věčně vykulený hlavní hrdina a jako chlap vypadající hlavní hrdinka, a vyleze z toho něco nekoukatelného. SPOILER Prostě v té bezemoční společnosti hlavní hrdina zjistí, že má emoce, dokonce že se mu líbí holka z práce, po 45 minutách se konečně jeden druhého dotknou, pak plánují útěk, do kterého vstoupí jedno nedorozumění, ale nakonec to vypadá, že se zase jeden druhého dotknou. (28.09.2019)

Pokus o antiutopické scifi, které se přiživuje na THX 1138 a 1984 od Orwella. Vizuálně to není vůbec špatný. Minimalistické prostředí mi k tomu velice sedělo, a to i hudba. Tady jsou ale největším problémem herecké výkony a slabší scénář. Takový film utáhnou jen lepší herci, kteří musí umět opravdu zahrát citlivé scény a být pro diváka sympatičtí. Což, když se vám vybaví Kristen Stewart a její výraz - po amputaci mozku,.. nikoho to nemůže ohromit, navíc když má ještě odporně umaštěný krátký a ulíznutý vlasy do zadu,(vypadajíc jak lesba roku) na sexappelu heterosexualní postavy jí to nepřidá. Hoult neni zas až tak špatný, ale vážné role mu nejdou. Škoda.. Mohlo to dopadnout lépe. (10.08.2016)