Volný pád

[Febiofest 2015] Sedmoro štylisticky výrazne diferencovaných poviedok, ktoré dohromady vytvárajú najnovší (dodajme extrémne lacný) Pálfiho film, mapuje prostredníctvom provokatívnych metafor celý súbor príznakov a fóbií modernej spoločnosti. Rôznorodosť jednotlivých príbehov na obsahovej i formálnej rovine síce na prvý pohľad vyvoláva dojem, že filmu chýba čo i len náznak koherentnosti. Tú mu v skutočnosti dodáva previazanie hudobnou kompozíciou Amona Tobina, spájajúci motív starej ženy so sizyfovským údelom a koncept paneláka, z ktorého niet úniku (tak isto, ako z každodenných rituálov a rutiny). Navyše dejová paleta od dokumentácie atypickej rozlúčky so slobodou cez ironizáciu životného štýlu, ktorý je in (bio a sterilná čistota) až po sitcomovú paródiu voľných vzťahov a desivý pôrod naruby dokonale vystihuje mnohotvárnosť života, ktorú sa film snaží portrétovať už od svojich počiatkov. Explicitnosť prvoplánovo prezentovaných metafor napokon výstižne zdôrazňuje zvrátenosť a absurdnosť aspektov reality, na ktorú poukazuje. Je to síce jednoznačne Pálfiho najslabší film, ale predsa stále zaujímavý a vo svojom posolstve skutočne depresívny. 80% (06.04.2015)

(49th KVIFF) Bizarní, ale ve více směrech nedotažená zábava. Už po dvou dnech mám problém dát dohromady, o čem jednotlivé "povídky" vlastně byly. Vzít sedm nápadů, "něčím" je obalit a pak to jen tak "splácnout" dohromady je na celovečerní film bohužel trochu málo. Ale nenudil jsem se. (12.07.2014)

Jsem rád, že po letech Pálfi natočil opět něco ve stylu Taxidermie, ale toto je jen slabý odvar. Půlka segmentů je úplně o ničem (je den po projekci a jednoho segmentu se už nemohu dopočítat), a těch pár geniálních nápadů to nezachrání. Ale, koukat se na film ve Velkém sále Thermalu a poslouchat reakce nic netušících diváků - k nezaplacení! (11.07.2014)

Áno, našiel sa niekto, kto opustil kinosálu. Hádajte, po ktorej scéne. Treba to brať s nadhľadom, všetko to sú predsa rekvizity, masky a triky. V dnešnej dobe sa také množstvo ľudí chová tak mimo normál, že Pálfiho filmy ma nemôžu šokovať. On si je toho asi vedomý a robí si z našich nových hodnotových kritérií takúto brutálnu srandu. No ale čo iné mu zostáva, keď žijeme vo svete rôznych kultov. Od kultov mystických, cez kulty jedla, čistoty, feminizmu až po bohvie čo všetko nezmyselné. Možno to chcelo občas ubrať a byť menej doslovný a viac chytrý a bol by to ďalší majstrštyk sympatického Maďara. 70%. (25.03.2015)

Když víte, co od Pálfiho čekat (např. pokud jste viděli Taxidermii), tak vás Volný pád ničím moc nepřekvapí. Odehraje se v něm sedmero bizarních příběhů, které komediálně-satirickým způsobem poukazují na patologické jevy a nešvary v lidské společnosti, ale vyloženě zábavné jsou asi jen tři z nich. Většina z nich končí ujetou pointou přesně v Pálfiho fantazijním stylu, který asi může některé útlocitnější diváky (a především divačky) šokovat, zatímco u jiných bude spouštěčem smíchu, ale polovinu těch point zapomenete, jakmile odejdete z kina. Elektronická hudba super. (10.07.2014)