Elle

Ďalší skvelý kúsok od P. Verhoevena. Je o žene, ktorá zvádza nemilosrdný pragmatický boj so životom ako doma tak aj na pracovisku. Nemá problém čokoľvek pomenovať tým správnym slovom, pritom navonok z jej citov neprenikne takmer nič (vzhľadom na jej minulosť nič nezvyčajné). Navyše sa zapletie do podivnej hry so znásilnením, ktorá sa môže vymknúť kontrole. A aj sa vymkla.... Dosť záleží na tom, ako to človek zoberie, náplň tém - ako je napr. potlačované násilie, bigotné myslenie, vzťahy na pracovisku.... - sú tu spracované mnohotvárne a človek sa k nim môže priblížiť z hociktorej strany, či už film berie ako len čiernu komédiu, solídnu drámu alebo ako napínavý thriller. Samozrejme nemôžem zabudnúť na skvelú Isabelle Huppert, bez nej by to nebolo ono. Môžem len odporučiť. 85/100 (04.11.2016)

Je to přesně tak chytré a perverzní, jak to máme my, oddaní Paulovi fanoušci, rádi (už úvodní scéna jasně napoví, s tvůrcem jakého formátu máme tu čest). Škodí tomu jen přílišná stopáž ve spojení s poněkud vlažným tempem. U jiného režiséra by mě to asi tolik nedrásalo, ale u Verhoevena jsem zvyklý na výrazně dravější přístup... 75 % (30.10.2016)

Je zde několik tematických rovin – manipulace, psychopatie, dominance/submisivita, násilí – na nichž existují duality, které tvoří v jednání postav spíše zdánlivé protipóly. V průběhu děje se poměrně nečekaně některé z nich převrátí, díky čemuž lze na daný konflikt v tu chvíli nahlížet nově. Přesto se až do konce nevyčerpá nejistota ohledně toho, jak do sebe všechny tyto duality správně zapadají – jakou strukturu tvoří. Jasná čitelnost morálky a motivů neexistuje - pro diváky ani pro postavy. Je to proto, že žádná pevná, neproměnlivá struktura zřejmě není, přestože se některé její křivky zdají rýsovat do pevnějších tvarů. De facto mistrný snímek – jak z hlediska herectví Isabelle Huppertové, která – mám postupně sílící dojem – v takovýchto rozpolcených submisivně-dominantních postav s trhanými pohyby hraje tak trochu sama sebe, tak z hlediska režijního. (12.01.2019)

Michèle je silná žena, velmi silná žena. S tímto tvrzením se dá obhájit většina výstřelků scénáře, který je mimochodem brilantní a rozhodně vás mnohokrát překvapí. Nudit se u filmu nebudete, i když některé detaily už byly trochu přes čáru (mlácení hlavou o zeď) a taky si zkuste dlaní plácnout proti jiné dlani, těžko dosáhnete efektu, jaký jsme viděli. Isabelle je hodně svlečená, ale do filmu to tak nějak patří. Co čekat? Pořádnej krvák, hodně dobrý lekačky a hlubokej náhled do života Francouzů (ale to už my, příznivci současné kinematografie země galského kohouta, tak nějak známe). Nejhezčí žena: Virginie Efira (role Rebeccy). Další role tady v galerii neoznačených herců: Michelin exmanžel: Charles Berling (viděl jsem ho už na Festivalu francouzských filmů v Hotel Bejrút; jeho milenka Hellen: Vimala Pons; Michelina možná snacha, matka jejího "vnuka" Josie: Alice Isaaz (což mi připomíná ten vtip o tom, jak se jedné mladé paní narodí dítě, a ustaraná sestřička jí říká, že asi všechno není, jak by mělo být, a maminka odvětí blahoskloně: to vám byla sestři taková párty, že to mohl být klidně pes..). Film ani ne moc ze života, ale hodně zajímavej a bavit bude. (22.01.2017)

Ten film není zlý, je jen zvrácený! Dejte podobnou látku ke zfilmování komukoliv jinému, a udělá z ní hororový slasher (začlo by se na vánočním večírku u Elle). Dejte ale námět do rukou Verhoevenovi, a ten namísto žánrového odpadu natočí psychologické drama. Tak hutné, že je k jeho servírování nutný sekáček na led. (13.03.2017)