Režie:
Damián SzifronScénář:
Damián SzifronKamera:
Javier JuliáHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Darío Grandinetti, María Marull, Mónica Villa, Diego Starosta, Héctor Drachtman, Rita Cortese, Julieta Zylberberg, César Bordón, Leonardo Sbaraglia (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Šest divokých historek spojuje téma drobných i větších nespravedlností a křivd, kterým se člověk nemůže bránit, nechce-li překročit hranice zákona či dobrých mravů. Čeho je ale moc, toho je příliš. V různých situacích se hrdinové filmu dostanou do bodu, kdy už jim dojde trpělivost. Vezmou věci do svých rukou a s lidskou malostí, byrokracií či vypočítavostí si to vyřídí s intenzitou rozzuřeného zvířete. Černá komedie koprodukovaná bratry Almodóvarovými si podmanila diváky festivalu v Cannes i Karlových Varech. Není divu. Nervy totiž můžou rupnout každému a pocity hněvu jsou stejně univerzální jako uvolňující účinek smíchu, který se dostaví při každém z šesti překvapivých rozuzlení. (Aerofilms)
(více)Videa (8)
Recenze (906)
Několik povídek, které spojuje neskutečná vyhrocenost. Jak už to tak bývá v povídkových filmech, někleré bachorky jsou lepší jiné horší, s tím že tady tady i ty horší jsou pořád dost dobré, nekompromisní, násilné a vtipné. Za nejlepší bajku považuju Dr. Bombičku a jeho trable s parkovaním včetně řešení. Nezapomenutelná je svatba, to fakt mít druhej den svatbu, tak tam přijdu vyklepanej jak ratlík. ()
Divoké historky se staly povinným filmem číslo jedna letošního roku. Od Cannes nebylo prakticky slyšet o ničem jiném, celé pražské/brněnské filmové léto hrálo ten zpropadený trailer před každou projekcí, i ČSFD projekce proběhla, takže dobře, rezignuju. A ono to vlastně ani nebolí, je to série historek, které zpracovávající anekdotické situace, ve kterých hlavní hrdinové ztratili nervy. Čili pointa je jasná, každý by někdy chtěl zažít pomstu na své bývalé učitelce, dopravním podniku nebo podvádějícím manželovi. Přímočarost je v dnešní době ceněna jako genialita. #cineargentino ()
Argentinské bakalářské historky opatřené krvavým nátěrem, občas šíleně křečovité (úvodní Pasternak sotva obstojí jako televizní skeč, i když autoři Pečeného sněhuláka by Szifronovi ruce utrhali), náběhy na sociální kritiku zabité do plytkých moralitek (jBombito a storka s bouračkou), veškeré limity charakterové, strukturní a ideové obhajitelné tím, že jde přeci o "historky" a k těm podobná reduktivnost patří. Proti tomu se nedá nic namítat, já jen tvrdím, že jde o film nevyrovnaný, spíš k pobavení než skutečně zábavný a ve svých ambicióznějších momentech vysloveně plytký. Skutečně "divoká" je tak jen závěrečná svatba, ale i při ní střídá úsměv lehce zdvihnuté obočí. Čistě natočené, divácky přítulné, ale jinak naprosto spotřební zboží. Lze odůvodnit tím, že (ne)všední absurdita existence mi splývá spíš s filmy Roye Anderssona, jehož pronikavosti a vidění nesahá Szifronův film ani po kotníky. [60%] ()
Říká se, že nejlepší historky píše sám život, případně ,,tohle by nikdo nevymyslel". Pokud i po dozírání na Relatos salvajes budete přesvědčeni, že vaše osobní zkušenosti válcují Szifrónovu fantazii, dejte mi vědět. Já jen, jako že bych se vám vyhnul.... Nemám dobré zkušenosti s filmy, které jsou slepené z jednotlivých více, či méně soudržných epizod. Oprava - neměl jsem. Výborné. ()
První má tragikomickou pointu, další nekompromisní závěr, následuje výtečný „zločin z vášně“ a tak dále, a tak dále.. Tvůrci si nesmírně umně hrají. S náladami, charaktery postav, postavením kamery, s absurdními momenty. Někdo možná řekne, že je to vykalkulovaný kus, který s divákem okatě soucítí v případě kritiky systému, já si spíš užíval příběhy lidí, kterým ruply nervy a v cynickém balení představují několik absurdit za sebou. Režisér a scenárista Damián Szifrón je, a toho si cením především, často velmi trefný. Chlapská ješitnost, skrytá agrese, partnerská nevěra, moc peněz, byrokracie systému při odtažení auta – prostě situace, které se nedějí ve vesmíru, ale mezi námi, s našimi přáteli, při našich návštěvách úřadů.. Tvůrci natahují následky konfliktů, ženou je do šílených rozměrů, které často končí katastrofou. Mezi tím pociťujeme spolu s protagonisty šesti příběhů malá vítězství, vzápětí ještě hlubší pády. Každá povídka přistupuje k naštvání a pomstě jinak. Každá z nich se může poplácat po ramenou za dialogy, za herce, za nápad. Nenápadnou černou komedii z Argentiny, produkovanou Pedrem Almodóvarem (naštěstí není cítit) nelze, než vřele doporučit. Z alfa samců na silnici a z prohození slečny zrcadlem jsem byl mile mimo!! ()
Galerie (93)
Zajímavosti (12)
- Film bol natočený v priebehu 8 týždňov. (Laslo)
- Tržby z celosvětových kin byly 31,4 milionu amerických dolarů (z toho 3,1 mil. ze severoamerického trhu). (NIRO)
- Jedná se již o třetí film s Ricardem Darínem (Simón), který byl nominován na Oscara. Další dva filmy Syn nevěsty (2001) a Tajemství jejích očí (2009) jsou rovněž z Argentiny. (KidWithGun)
Reklama