Vlna

Konečne mám pocit, že sme sa dostali ku katastrofáku, ktorý je v niečom lepší, než väčšina filmov, ktoré sme tu už mali. Prvá polka filmu je absolútne skvelá a veľmi dobre využíva svoju atmosféru. Čakáme čo sa stane, vidíme prípravu a spoznávame postavy. A musím priznať, že aj tie sú veľmi zaujímavé. Veľa sa o nich dozvieme, máme čas ich pochopiť a dáva im to väčšiu dávku osobnosti. A rovnako som chcel, aby sa z toho dostali von so zdravou kožou. Potom sa to ale z výborného filmu stane v druhej polke okey film, ktorý potrebuje opäť formovať drámu a zapojíme do toho klišé a melodrámu. "Bolgen" to síce využíva lepšie, než väčšina amerických katastrofákov, no napriek tomu si myslím, že niektoré scénky mohli byť lepšie, keby dopadli presne opačne. Nebudem ale zachádzať do spoilerov. V pravom mieste to pochopíte. Občas sú tam jeden alebo dva hlúpe momenty, ale celkovo je to podľa mňa film, ktorý stojí za to vidieť. Pre fanúšikov katastrofických filmov hovorím určite áno, pre všetkých ostatných, myslím si, že budete celkom spokojní. Pozrite sa na to a spravte si vlastný názor. Za mňa hovorím áno. Hodnotenie: B+ (25.01.2016)

Tak letošní San Andreas bodří Norové zmuchlali a použili ho jako toaleťák. Tak bych asi viděl ten příměr a opravdu mám chuť, po zhlédnutí Vlny, americkej biják rozhodně degradovat o stupeň níže. Je to totiž dost znatelný rozdíl, kterým Norové Amíky zadupali do země. Pro mne je to navíc o to větší překvapení, že jde právě o Norsko. V Evropě se totiž na pole katastrofických filmů pouští hlavně Německo a to bývá skoro vždy hodně velká katastrofa. Takže severskému pojetí katastrofického filmu dávám jednoznačně palec nahoru. (18.12.2015)

Asi tak do poloviny filmu nebo i trochu déle jsem si libovala, že Norové zvolili trochu jiný způsob provedení katastrofického filmu než Američané. Tedy, že se dívám na poutavý, napínavý příběh bez přehnaného tlačení na pilu v podobě na poslední chvíli záchrany nezachranitelných či dramatické oživování těch, co vypadali, že už se ocitli v náručí smrti. Nicméně norská příroda je překrásná a pohled na malebné přírodní scenérie bere dech i tomu, kdo zrovna nezápolí s problémem ubývajícího kyslíku. (30.09.2023)

Drama vycházející ze skutečných katastrof, které v letech 1936 a 1963 zničily Tajford a přehradu Vajont. Zdařilý mix norské syrovosti a hollywoodského bijáku, který je nejsilnější v okamžicích, kdy se zdánlivě nic neděje. Skvěle gradované napětí první půlky filmu, ze kterého se doslova ježí chlupy, se láme ve strhující běh o život a krátkou, ale o to hutnější apokalypsu, po níž nepřichází úleva, ale jen další hrůza. O tom, že to všechno funguje na jedničku svědčí i síla prožitku, jeho součástí jsou mimoděk sevřené pěsti, zatajený dech, nadávky i hlasité povzbuzování postav, smutek i úlevný výdech. (03.03.2019)

Příběh o ničivé vlně je zasazen do krásné krajiny norských fjordů, pro které mám slabost - proto je mé hodnocení o něco vyšší. Film má tři části, jak už to u podobného žánru bývá - neklid před bouří, katastrofa, následky. Ač je místy příběh velmi napínavý, s hezkou kamerou a dramatickou hudbou, ve srovnání s klasickými americkými filmy (Skleněné peklo, Zemětřesení, Dobrodružství Poseidonu ad.) moc dobře nedopadá. Chybí patřičné konflikty mezi postavami, prokreslení jejich charakteristik a následné směrování. Američané se nebojí postavy obětovat. Buď zaplatí životem ten, kdo je sobec či působí svým chováním problémy (zde nenaplněno), nebo se obětuje pro druhé (zde naplněno velmi skromně vedlejší postavou). Divák by měl totiž vidět, že určitý model chování má nějaké vyústění - americké filmy byly do jisté míry výchovné, jelikož ukazovaly, jak se člověk má nebo nemá v krizových situacích zachovat. Ve Vlně pak vidím ještě jeden problém - moře je v Norsku studené i v létě, a tak by v jeho vodách postavy dlouho nepřežily... Za přírodu ovšem dávám 2* navíc. (28.12.2015)