Koyaanisqatsi
Koyaanisqatsi: Life Out of Balance
Koyaanisqatsi
Obsahy(1)
Skupina vysokých nehybných postav obrácených k postavě ještě vyšší, nesoucí na hlavě korunu. Jeskynní malby z Horseshoe Canyonu v Utahu jsou prvním i posledním tónem skladby, která diváka provede světem tak, jak ho vidí Godfrey Reggio. Majestátní věkovitost stalních útesů, zdánlivá nehybnost pouště i věčná dynamika mořských vln sugerují prapůvodní čistotu života, do níž náhle, po staletích pozvolného, takřka neměřitelného vývoje, vstupuje člověk, měnící svou energií podobu světa i rytmus plynutí času. Přináší technický pokrok, zrychluje, propadá se do anonymity, přivádí na svět úžasné vynálezy i ničivé prostředky nepředstavitelné síly, zamořuje životní prostředí a vede války. Reggio beze slov, jen prostřednictvím fascinujících obrazů a za doprovodu úchvatně minimalistické hudby Philipa Glasse poprvé komentuje vztah přirody a člověka, resp. destruktivní sílu lidského působení na naši planetu. (AČFK)
(více)Recenze (272)
"There's something wrong with this world." Extrémně sugestivní dokument, jehož poselství se dotkne každého, kdo nemá hlavu zasunutou hluboko do vlastní řiti. ()
Častokrát sa stáva, že vo filme víťazí forma nad obsahom. Toto je pre mňa však len forma, bez obsahu, a ako taká ma nudila....30% ()
Jeden z najunikátnejších dokumentov, aký bol kedy natočený. Treba povedať, že tak ako ma nudili zábery v prvej polke filmu, tak som v ďalších dvoch fázach civel na telku ako vyoraný a úplne ma autor vtiahol do neskutočne precízne a dokonalo zhmotnených záberov vykresľujúcich vzťah človeka a prírody a jeho nerovnováhy. O nej svedčí aj samotný názov filmu. Niektoré zábery sa museli točiť skutočne ťažko a dlho a musím uznať, že tento dokument vo mne zanechal stopu. Slušná práca. 75 % ()
2/7/21 ()
Meditace. Umění. Život. Nadhled a vhled. Filmová poezie. MUST SEE. ()
vážně strhující hudební stránka a docela ušlá vizuální skládačka mimo to originalně kritizuje dnešní společnost......... ()
Dá se koukat hodinu a půl na záběry krajiny a nenudit se? Dá a bez problémů:o) Přimrazená jsem sledovala obrazovku – toto dílo je naprosto geniální! A děsivé, depresivní, krásné, podmanivé. A k tomu všemu výborná hudba, která zážitek jenom umocňuje (v hlavně mi pak v hlavě ještě několik dní bzučelo: „Koyaanisqatsi... hmmmm... Koyaanisqatsi…“) ()
Předchůdce Baraky, předchůdce Home. Oproti Barace je ovšem tento film (a pozdější Home) zaměřený na konflikt člověka s přírodou, kontrast mezi malebnou zemskou romantikou a krutě do ní zasahující průmyslovou civilizací. Do toho zní hudba Philipa Glasse, která ač je skromná, je neuvěřitelně trefná k absolutně podmanivému zážitku. Koyaanisqatsi tu byl první, dodneška nejspíš svého druhu nepřekonaný hudebně-obrazový dokument bez komentáře... ()
Tento film hodnotím s odstupem asi dvou měsíců od prvního shlédnutí, a poté co jsem jej viděla několikrát a co se výborný soundtrack od Philipa Glasse se stal nedílnou součástí mého osobního playlistu. Ze začátku jsem nevěděla, co bylo Reggiovým úmyslem. Ukázat krásu a monumentalitu americké přírody a srovnat ji s průmyslem? Nastavit lidem zrcadlo, čili vmést jim jejich často neekologický a zničující způsob života přímo do ksichtu? Má to být film, který bude odvysílán do vesmíru za účelem prvního kontaktu? Z podobné perspektivy, okem nestranného pozorovatele, jsou přírodní i technické scenérie zabírány, jako by se na svět skutečně díval někdo odjinud, z jiného světa. Přitom tohle není snímek explicitně kritický, vždyť v něm kromě zářících cedulí v juxtapozičních záběrech s nespokojenými lidmi, a kromě několika citací z historických proroctví a vysvětlení významu názvu filmu úplně na konci, žádná slova nejsou a jak si to přebereme, je ponecháno na nás. Jedním ze zásadních významů je, že lidé se sami uvěznili v betonových strukturách, uvnitř kterých žijí energeticky náročné životy ve službě strojům. Lidem, které ekologie a život ve velkých urbanistických celcích příliš nezajímá, tohle dílo nejspíše mnoho neřekne, a pro ně také není určeno. Když si to teď tak dávám dohromady, velice na mě zapůsobilo- například obrovské vybydlené industriální komplexy, následované k zemi padajícími betonovými strukturami neúspěšného sídliště Pruitt-Igoe za doprovodu stejnojmenné Glassovy skladby, to je ohromně epická záležitost. Na první shlédnutí mi přišla první půlhodina poněkud roztahaná- na další jsem pochopila, že i pro mnohé nestravitelná délka této části má svoje určité opodstatnění. Nevěřila bych, že třicet let starý film může být tak nadčasový- a zdá se, že postupem času je stále aktuálnější. ()
Slibovala jsem si od toho víc. V roce 83 možná zajímavá myšlenka, dnes už o tom ví všichni a už je to tak zmedializovaný a neustále omýlaný problém, že by to chtělo spíše nějaké východisko než hodinu a půl uvádění diváka do deprese. Hudba zajímavá, ale snad příliš intenzivní na to, aby doprovázela celý film. Bolí z toho hlava. Vážně. Jinak mají tvůrci samozřejmě pravdu, o tom se s nimi hádat nechci. Způsob dnešního života vskutku volá po změně. Ale jak na to? ()
#640 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/28034-koyaanisqatsi ()
Přečetl jsem si obsah k tomuto filmu a zdá se mi dost zavádějící. Při sledování snímku jsem nenabyl dojmu, že se jedná o jakousi výpověď o lhostejnosti, samotě či odlidštěnosti světa, ve kterém žijeme. Koyaanisqatsi podle mého názoru uměleckým způsobem zdokumentovává svět kolem nás, aniž by měl potřebu podsouvat divákovi jednotnou myšlenku či interpretaci. Naopak, ve mně film vyvolal spíše pozitivní pocity, viděl jsem svět plný života a užíval jsem si tu hypnoticko - tranzovou atmosféru. Hudební složku nelze opomenout, je naprosto fantastická, rozhodně ne depresivní, spíše majestátní. ()
Úchylárna. Možná, že za dob krále klacka by mě tenhle dokument, s obdivuhodně propracovaným scénářem, zaujal. Jenže tahle hovadina vypovídá jen o tom, co je všeobecně známo. Nepotřebuji umřít nudou, abych věděl, že dnešní civilizace v mnohém strádá a mnohé přehlíží. Zbytečný film. ()
Dokonalá obrazová symfonie s hudbou, která vás vytrhne z téhle ____ (doplňte si) reality. ()
Lidi už dneska prostě neumějí koukat na FILMY. :-( ()
Odpútajte sa od všetkého, čo ste si o filme mysleli. Zabudnite na dej - hoci aj ten tu je, v istej zvrátenej forme - zápletku alebo scenár. Potom sa odpútajte od všetkého, čo ste vedeli o našom svete - zabudnite na to koľkokrát ste už na obrazovkách videli Grand Canyon alebo na nechuť voči hustej sieti diaľníc. Teraz zoberte dvd a vložte do prehrávača. Tradičné upozornenia aby ste nekradli filmy, voľba jazyka, resume film. Sadnite si, vystrite nohy, do ruky cola tej najlepšej značky a pozerajte. Oči dokorán ako sa jedna fantastická sekvencia strieda s druhou, podfarbená miestami zvláštnou hudbou Philipa Glassa - viz fórky v Simpsonovcoch - a režisér Godfrey Reggio tieto obrazy komponuje s chirurgickou presnosťou. Filmárske cvičenie čo sa týka kamery pokračuje z ohromujúceho prírodného sveta do sveta nás ľudí - prísny, periodický, život mimo rovnováhy. Nie je to film pre každodenné sledovanie, ale ako hľadanie krásy všade tam , kde ste o nej ani nepremýšľali funguje skvele. ()
Dobré vidět díky záběrům novým. Záběry vody, výbuchů či jsou velice zajímavé. Je to jak rychlá koláž obrázků. Ale z hudby, prý geniální a trefně spojené s daným záběrem a stopáží filmu, mě bolí hlava. ()
Pôsobivý dokument, ktorému dominuje obraz aj zvuk a teda jeho jediné dve zložky. V kombinácii s názvom Life out of balance podnecuje k úvahám nad konkrétnymi zábermi v kontexte k planéte, životu na nej a nášho dopadu na to všetko. Dielo nič vyslovene nekritizuje, ani neospevuje a ak áno, tak robí oboje. Po sebe idúce zábery sú potom radené tak, aby vynikol kontrast medzi rôznymi situáciami a scenériami. Kladné (záporné) dopady výjavov a príjemné (nepríjemné) dojmy z nich, sú nechané na uvážení diváka. To dokumentu dáva obrovskú flexibilitu, lebo každý človek je osobnosť a pri rovnakých záberoch príde každý s inými asociáciami a v inými pocitmi. Takéto veci by sa mohli vysielať napríklad v rámci nočného vysielania, namiesto hlúpych telefonických súťaží... ()
Geniální výtvor, a to jak v podobě vynikajících a skvěle pojmutch záběrů a stejně tak jejich promyšleného střihu, tak v podobě hudby, která k tomu nejenže přesně pasuje, ale i sama o sobě má jakousi sílu. Práce s kamerou je zde pastva pro oči. Záběr na koukající turisty je nádherné zobrazení toho, jak lidi bezduše "čumí", letecké záběry města promíchané se záběry tištěných spojů jsou krásnou ukázkou toho, jak lidé žijí, záběry davu lidí na jezdících schodech jen jakoby kopírují předchozí záběry na párky vybíhající ze stroje na pás. Zmar demolovaných budov je zde zobrazen s veškerými pocity zbytečnosti, stejně jako záběry nočních měst tak krásně připomínají šílenství. Doplnění o záběr nočního hlídače smutně si podepírající čelo, dodává tomuhle dílu opravdovou sílu, která graduje konečným záběrem, který dokáže slušně uzemnit všechnu slávu světa. Koyaanisqatsi - název filmu je sám sobě tím nevýstižnějším komentářem. ()
Nejdříve jsem narazil jen na samotnou hudbu, konkrétně mám na mysli úvodní skladbu, která mě naprosto odrovnala svou tajemností a osudovostí. Pak jsem zjistil, že byla složena pro "film", tak jsem se na něj těšil, až si ho pustím. Věděl jsem dopředu, že se jedná o hudební dokument bez komentáře, tak jsem na to byl připraven. Musím říct, že to na mě působilo místy hypnoticky a na druhou stranu zase trochu ospale a jednotvárně. Díky té éterické hudbě jsem ale udržel pozornost a docela to uteklo. Tím nechci říct, že vizuál nestál za to, to ne, akorát některé záběry byly až moc dlouhé, ale chápu, že to dalo fakt velkou práci to všechno natočit. Škoda že tenkrát neměli lepší kamery, to zrno a roztřesení je znát na tu dobu. Ale docela by mě zajímalo, jak se jim podařilo zrychlit ty scény s ubíhající dopravou apod. Tenkrát to nemohli udělat digitálně, tak by mě zajímalo, jak to s tím filmovým pásem vykouzlili. Asi ve třetí čtvrtině střih chytne epileptický záchvat a jede to fakt solidní tempo. Co se týče toho poselství, tak bych spíš střídal mezi sebou záběry přírody a záběry naší civilizace, aby vyniknul pořádný kontrast a celkově ta nerovnováha na planetě Zemi. Každopádně jsem rád, že jsem to viděl, dám šanci celé qatsi trilogii. ()