Světlo mezi oceány

Láska jako řvavé heslo na transparentu v prvomájovém průvodu, otravně všudypřítomná a vševysvětlující, přesto na mě Světlo mezi oceány působilo jako frigidní výpověď o intimních věcech člověka. Jediný světlý okamžik nastává, když se hlavní hrdina zachová jako kretén, na chvíli jsem si totiž připadal jako mezi lidmi. Ale jen na chvíli. Filmový zážitek rovnající se survivalu, dvě hvězdy za výdrž. Mou vlastní. (15.02.2017)

Po 20 minutách jsem byl znuděn a fakt jsem to chtěl vypnout. Ale rozhodl jsem se dívat dál a nakonec se z toho vyklubal zajímavý příběh. Vlastně se dá říci, že kdyby to nebylo tak zdlouhavé a příběh tak natažený, tak by si to i zasloužilo více než 3*. Ale bohužel film vyšel v takové podobě, jaké vyšel. Každopádně příběh je silný a chybu udělal Tom, že se rozhodl tu událost nenahlásit. Měl to udělat i přes to, že by tím naštval ženu. Pak samozřejmě dilema skutečné matky, jestli si svou dceru nechat (přesto že ji nepovažuje za matku) anebo ji nechat s „náhradní“ matkou (o které si myslí, že je její skutečná). Do téhle situace bych se fakt nechtěl dostat. (14.10.2018)

Sákryš, kam se tento film poděl. Tenhle společný projekt toho nejsympatičtějšího páru v Hollywoodu jsem vyhlížel dlouho a zasáhl mne od samotného začátku. Sice mě více bavila ta první půlka než ta druhá, ale celkově se jedná o dojemný propracovaný příběh, který překvapí absencí červené knihovny a nahlíží na zmíněné dilema z trošku realističtějšího směru, i když taky ne úplně. Nicméně vytříská z člověka emoce a ačkoliv by při jiném obsazení na mě film zřejmě takový dojem nezanechal, jsem za tyhle menší projekty velmi rád...9/10 (06.01.2017)

To bylo tak strašněěě dlouhééééé a natahované, až mi málem praskla u kytary struna. Mě to nějak nechytlo a až nádherné záběry krajiny a kouzelného a až drsného vzhledu ostrova, mi to přišlo jednotvárné. Vůbec jsme se nedokázala vcítit do hlavních protagonistů, což u tohoto žánru je to obzvlášť špatně. Spíše nedoporučuji. (09.01.2018)

Nepopiratelně úžasné, bezchybné herecké výkony hlavních představitelů Michaela a Alicie, doplněna vstupy Rachel. To podtrhávám dvakrát ! Pomalé tempo, lehký pel romantiky, která je už malinko přes čáru, obzvlášť v závěru příběhu a mně to vůbec nerušilo, ačkoli jindy bych možná připomínky měla. Věřila jsem slzám Isabel, vyhaslosti v očích Toma, pohlazení po tváři jsem cítila i já na té své. Pohledy do očí, do jejich nitra a svědomí, která tolik bojovala, žel každý jinak. A s Desplatovou hudbou nemohu jinak. Jen ten vítr bych malinko utlumila, přece jen ho bylo až příliš, silný, mohutný, asi jako jejich vzájemná láska. Derek umí a ví jak zapůsobit na naše city. (19.12.2016)