Bratr

Realistická drsná chuťovka z postkomunistického Ruska, kde hodnota života člověka je nulová a zvlášť v anonymním velkoměstě bez zázemí a s pozadím neúprosného zákona volného trhu... a už Oldřich Nový v jedné krimi odehrávájící se v Karlových Varech (Kde alibi nestačí) pronesl krásnou větu: "Vážený pane, svoboda bez peněz je jen klamná představa.." ... tak v tomto případě to platí dvojnásob aneb bez peněz obzvláště do Ruska nelez... (31.01.2006)

Poctivé čtyři kousky, zbaštil jsem i napodruhé s odstupem času. To ten pravý ušmudlaný ruský kolorit, styl bez napodobování zápaďáckých klišé, drsnost bez šokujících krvavých detailů, hlavní hrdina ani úplně psychopat, ani úplně nejhodnější medvídek, konec ani hloupý hepáč, ani srdcervoucí trága. Zkrátka to smrdí životem, ač je to jenom zábava a na nic víc si to nehraje. (10.11.2013)

Vlastně typický Balabanův film. Ze začátku nicneříkající nuda, pokusy o hlášky moc nevychází a dost dlouho trvá, než se pořádně začne něco dít. Pak ale začíná vycházet najevo, že film dokáže sdělit zřejmě všechno, co chtěl. Od Bratra jsem čekal trochu něco jiného - něco ve stylu ,,já na bráchu, brácha na mě"... Tohle je jiné. Jednoduchý příběh totiž není ani tak o vztahu dvou bratrů, jako spíš o Danilovi samém, o drsném petrohradském podsvětí, o hodnotách... V hlavní roli ani ne herci, ale ponuré ruské prostředí, podivná hudba a povedená scéna s brokovnicí. Určitě to šlo zpracovat lépe, ale ve výsledku převládla spokojenost. (10.03.2014)

Ikonický dialóg filmu: "Čím si bol na vojne?" Danila (brat): "Pisárom na štábe.". Ikonická kapela filmu: Nautilus Pompilius. Brat zháňa (často márne) jej cd v music shopoch, ide na jej koncert v Piteri, napokon zoženie pirátsku videonahrávku ich koncertu. S obľúbenou skupinou je tesne spätý i jeden z hrdinových obľúbených predmetov - discman. Ten mu raz i zachráni život, pretože po ňom idúca guľka sa roztriešti práve o discman pripnutý za opasok. Ďalšími obľúbenými predmetmi sú zbrane - klasický revolver a v zábere brokovnica. S nekonečnou trpezlivosťou Danila zbrane vylepšuje, vyrába pre ne špeciálne náboje a podobne. Krásy Sankt Peterburgu (ľudovo Pitera) sú ukázané najviac prostredníctvom tržníc, starého luteránskeho cintorína. Sem tam sa mihne i iná pamiatka, napr.bronzový Medený jazdec (pamätník cárovi Petrovi Veľkému) na žulovom podstavci. Mestom prechádza zvláštna prázdna žltá električka (prázdna ako hrdinovia filmu), byty pôsobia zanedbane a ošuntele, všade plno fliaš, ubližovania ženám, ich poddajnosti násiliu, všade samá šlapka alebo bezdomovec. Alebo mafiánsky vydierač a násilník. Ruský štandard. Русский Стандарт. (25.08.2020)

Na doporučení svého dobrého známého jsem si sehnal oba díly Balabanova Братa, no a určitě toho nelituji. Tedy zatím alespoň první díl se mi docela líbil. Není to sice nic, co bych musel vychvalovat do nebes, ale určitě to stojí za pozornost. Obyčejní Rusové to měli a mají ve své vlasti opravdu těžké, to znám z vlastní zkušenosti a každopádně jim není co závidět. Toto špinavé krimi/drama nás zavede právě mezi lůzu, chudinu, dealery, vyděrače a zabijáky – no a uprostřed toho dění se zjeví mladičký Danila – trošku naivní leč i dobrosrdečný chlapík, který má sice srdce na pravém místě, ale nebojí se použít své pěsti, nebo i zabít. Atmosféra měla ledasco do sebe, stejně tak i samotné prostředí. Jsem rád, že režisér zbytečně svůj film nezaplavil přemrštěnou akcí a speciálními efekty (po vzoru amerických kolegů) a zůstal nohama na zemi. Já se bavil, mrtvých je tu taky dost, nechybí emoce, vůně střelného prachu a hlavně Sergey Bodrov podal opravdu slušný výkon. Je velká škoda, že tento nadějný herec zemřel tak brzo…70% (09.10.2018)