Kukačka

Pro mě osobně byl tenhle film perličkou, který hned tak neuvidíte a já vám ho vřele doporučuji. Pozorovat tak zvláštní trojici, která se sešla za okolností souvisejících s válkou na velmi zvláštním odlehlém místě, byl skutečně neopakovatelný zážitek. Střídají se tam momenty úsměvné s těmi smutnějšími, ale myšlenka z celého filmu vyplívá zcela jasně. Lidi mějte se rádi, proč se musíte pořád nesmyslně zabíjet, když jde žít přece v pohodě a míru. Scénky týkající se lásky, se saunou nebo jejich dialogy, kdy nerozuměl jeden druhému a každý si mlel to své, byly příjemně zábavné, to bylo od tvůrců bezvadné zpestření jinak poměrně náročného tématu. Tyhle filmy mají zkrátka své kouzlo, na které se hned tak nezapomíná. (04.12.2014)

Kukuška začíná zvolna a její úvod nedává skoro vůbec tušit, jak moc vás přibližně po půl hodině vtáhne do děje a odmění vás tak za vaši trpělivost. Najednou se skvěle bavíte a ani nevíte, kdy to vlastně začalo. Jo, téma je vlastně vážný, film se odehrává za války a dvě ze tří hlavních postav jsou nepřátelští vojáci, ale z jejich soužití s laponskou dívkou na samotě uprostřed pustiny na rusko-finských hranicích šlo těžko vydolovat víc humoru. Navíc napětí mezi dvěma muži je pořád shazováno bohorovností Laponky. Humor navíc neni prvoplánovej (snad až na závěrečnou scénu, která je ale ve filmu jaksi navíc) a prostoduchej, vyplývá z rozdílných povah a odlišných kulturních zkušeností všech tří zdařile vykreslených hrdinů, je vkusnej, dobře pointovanej... Vážnější momenty dávají vyniknout těm komickým a naopak, Laponka Anni je navíc neodolatelná svým vystupováním a způsobem komunikace, prostým jakýkoli přetvářky. (30.01.2007)

Tak dnes jsem tento filmeček zhlédla s velkou chutí podruhé a prostě smekám před jeho tvůrci - minimalismus v tom nejryzejším slova smyslu. Babylonština na laponsko-finsko-ruský způsob... Pro jazykového fandu, jakým jsem, je to vyloženě jazyková filmová lahůdka... ještě že byl film opatřen českými titulky :-) - příště by však rozhodně stálo za to podívat se na něj bez titulků a na vlastní kůži si tak zažít tu změť jazyků, aniž by člověk rozuměl slovům... o to více by se pak musel zaměřit na intonaci, gesta, oční kontakt... Ještě mě v souvislosti s tímto filmem napadá, jak moc tu filmový hrdina Veiko boří svou mnohomluvností to zažité klišé o "nemluvných Finech", na němž staví ve většině své filmy Aki Kaurismäki...:-) I když je pravda, že v Kaurismäkiho filmech se obecně moc nemluví, ať už se odehrávají kdekoliv... (22.06.2009)

Kukuška se může směle pochlubit svoji zvláštní atmosférou, která přiměje diváka k pozornému sledování příběhu, jehož námět mi připomínal film Mandarinky, jenž jsem nedávno zhlédl. Nutno však podotknout, že oproti němu je Rogožkinův počin nudnější, méně emotivní a poutavý, čemuž snad napomáhá také několik nudnějších pasáží. Celkově vzato se však jedná o solidní podívanou. (03.12.2015)

Rogožkin stvoril so svojimi dvornými hercami Haapasalom a Byčkovom za pomoci nádherných exteriérov ruskej prírody a výborných obrazových kompozícií príjemnú tragikomickú drámu o strete troch protichodných svetov a životných postojov na sklonku druhej svetovej vojny. Film je naozaj na hony vzdialený Rogožkinovým “Osobennostiam”, pôsobí veľmi artovo a jeho jedinou chybou je neúnosne natiahnutá stopáž. Viac takýchto filmov z Ruska ! 8/10 (10.04.2006)