Olive Kitteridgeová

Olive Kittridge jsem se rozhodla stáhnout po tom, co jsem díky nově nabytý kabelovce měla možnost vidět předávání Emmy. Tam totiž nasbírala hromadu nominací a většinu i proměnila. A co byla docela prča - nevim, zda to byl záměr, nebo Frances McDormand prostě je složitá povaha jako Olive Kittridge, ale při přebírání ceny za hereckej výkon jako by jí vypadla z voka nejen vizuálně, ale i tim zvláštním neurotickým odstupem. Olive Kittridge je sice jen laskavě vyprávěnej obyčejnej příběh o obyčejných lidech z vidličkova, ale při tom, co dneska producenti chrlí za překombinovaný trháky, je to příjemná změna. (08.10.2015)

Lidé nejsou černobílí. 1) Bipolární porucha chování u jinak sympatické Olive (i jejího syna) je zřejmě hlavním zdrojem ambivalentního vztahu, který k hlavní postavě miniseriálu mám. Otázkou je, zdali máme uvedenou variabilitu lidských projevů a chování škatulkovat a hodnotit jako poruchu. 2) Můj oblíbený 30letý John Gallagher Jr. zde hraje Olivina syna Chrise. 3) Výstižný koment: garmon***. (01.01.2017)

Takovej T.S.Garp v sukních. Na ploše čtvrt století sledujeme život aspika Olive, která se všem náhodným lidem okolo jeví jako semetrika. Výjimkami jsou dva chlápci, kteří ji měli čas poznat a nakoukli pod tvrdou, nepřístupnou slupku. Bohužel netuším, co tam pro sebe objevili atraktivního, ale jeden si ji i vzal a druhej o to usiloval. Postupně ale sešli ze světa a Olive zůstala na světě sama jen se svou bubákovskou povahou. Ber, nebo nech být. Kvalitně odvedená filmařina, ale v pošmourným únorovým dni tohle vidět nechceš, na to ti stačí zrcadlo. (03.02.2024)

Zajímavý náhled do časového výseku poněkud nevlídné domácnosti drsné a nekompromisní Olive Kitteridgeové, kde se s její nešťastnou povahou musí potýkat nejen dobrácký manžel a dorůstající syn, ale i celé vidlácké městečko. Dobrou zprávou je, že pokrytecké společenské móresy zde zastupuje jen rodina synovy nevěsty, docela by mě zajímalo, jak seriál prožívali Američané, protože hodně připomíná evropskou šablonu chování... kdoví, jak znělo dívčí jméno Olive, měla takovou povědomou náturu, občas se přistihnu, jak také zcela přesně vím, co si moji blízcí myslí, co právě potřebují, co všechno dělají špatně... Není to jen sebereflexe, kterou si můžeme odnést, ale i zamyšlení nad uměním milovat, stárnout a vydržet, i když jsme přesvědčeni, že nás už nic hezkého nemůže potkat. Takové obyčejné vyprávění (s tragickými odbočkami, které se nám v životě mnohdy nezdaří minout) s neobyčejnými hereckými výkony. (23.01.2015)

Stárnutí čarodějnice - i tak by se dal s nadsázkou popsat děj této mini série. Zaujala mě struktura vyprávění čtyřmi krátkými segmenty, které jakoby vytržené z kontextu, přesto skvěle vykreslují celý život této malé rodiny - syna, otce, a především matky. Každá část sama o sobě se zdá příliš povrchní a skoupá na zásadní události, když se však složí dohromady, mají svojí vnitřní sílu, a vlastně k nim není co dodat. Procítěnému dojmu napomáhá tradičně Burwellova hudba, a excelentní herecké výkony. Je to moc hezký, a až mi odejdou děti a umře pes, než se zastřelím, pustím si to možná ještě jednou. (07.08.2021)