Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Klec bláznů je název nočního podniku v Saint-Tropez. Hvězdou travesti show je Albín, kterého všichni znají jako Zazu. Už dvacet let žije s Renatem a tento pár je respektován nejen mezi lidmi stejného zaměření. Renato má dospívajícího syna, který mu přijde oznámit, že se chce zasnoubit s dcerou poslance Charriera, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu a morálky. Maminka s tatínkem, což ve skutečnosti jsou Zaza a Renato, musí před rodiči snoubenky nastolit zdání „normálnosti“ a nezpochybnitelné dobové morálky... Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky poté ji režisér Edouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellova Davida. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (75)

angel74 

všechny recenze uživatele

Při sledování vydařeného amerického remaku Ptačí klec jsem se bavila o poznání víc. Zřejmě proto, že jsem ho viděla dřív než Klec bláznů, takže jsem nevěděla, do čeho jdu a pak taky Robin Williams, Nathan Lane a Gene Hackman mě pojetím svých rolí absolutně nadchli. Tím ovšem nechci nijak znevažovat herecké výkony Uga Tognazziho, Michela Serraulta a Michela Galabru. Všichni tři se maximálně snažili a hráli velmi dobře. (65%) ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

V některých filmech prochází konkrétní postavy určitým vývojem. Tohle je případ filmu, kde jsem tím "vývojem" procházel spíše já v roli diváka. Od pocitů drobného otrávení, přes rodící se záujem o vybranou dějovou linku až po značné zalíbení a pocitů velké spokojenosti z dobré zábavy. Samozřejmě to hodně souviselo i s vývojem děje filmu a zopakovalo se to snad úplně stejně jako když jsem viděl před půlrokem americký remake Ptačí klec. Obě verze jsou totiž dějově téměř identické a sledovat travesty show mne nebavilo stejně jako některé polotrapné incidenty jednoho homosexuála s druhým transvetitou. Naštěstí těch travesty oproti novější verzi bylo zde výrazně méně a drobné plus vyniklo o něco zajímavějším ztvárněním linky s poslancem a jeho dcerou zamilovanou do kluka ze sexuálně atypické "rodiny". Nedokázal jsem si představit, že mne někdo v roli přísného patriarchy může bavit víc než Gene Hackman, ale připadalo mi, že Michel Galabru tady vnáší do dění mnohem víc dramatu. Samozřejmě mu v tom hodně pomáhá temná stylizace scény poslancova bytu, která dává více vyniknout i tísnivým pocitům dcery v tomhle obklopení (a teprve okolité příhody jako např. lezení po žebříku před novináři dodávají tomu punc komičnosti), což tvoří nakonec působivý kontrast k paralelnímu (spočátku prvoplánově bláznivému) ději z podniku La Cauge aux Folles. Od vzájemného shledání a osudové večeře pokračuje zábava v skvělém stylu, která opět zafungovala, ač už jsem klíčovou pointu předem znal. Konec dobrý, všechno dobré? Po menší úvaze se nakonec k čtyřem hvězdičkám pro dnes již klasickou komedii (na svou dobu určitě dost odvážnou) přikláním. 70% ()

Reklama

jiri.twist 

všechny recenze uživatele

Klasika, nápad, afekt ... Přiznám se, když jsem se teď po letech na první díl díval znovu, že i teď jsem především v druhé části se u některých scén až styděl v tom dobrém slova smyslu za ty jednotlivé komediální konflikty. Klasika to opravdu je, právě po těch letech a mohu v tomto případě odpustit i to, že ta "komediálnost" byla z větší části postavena na pohledu na homosexuály jako na zženštilé buzny ... 7978 ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Skvělá komedie. Překvapil mě zejména Michel Serrault. Měl jsem ho totiž v hlavě zaškatulkovaného (samozřejmě kravina) jako staršího distingovaného pána, k čemuž přispěl zejména film Nelly a pan Arnaud. Ovšem v tomhle filmu byl jakožto "buzna" prostě perfektní. Fakt jsem se skvěle bavil od začátku do konce. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Vždycky říkám, že divadelní a filmové verze se od sebe mohou hodně lišit a kdo ví v tomto případě. Film se mi ale nelíbil až tolik. Hlavně zapojení Michela Galabru komediálnosti pomohlo, protože je šokovaný výraz, překvapení či výraz odporu stojí za to. I tak už ale 70. leta, a vlastně jejich konec, byl natolik otevřený, že se i podobná témata mohla dostat na přetřes. Nevím, zda ještě o 10, 15 let dříve by si na podobný film tvůrci troufli. A co je nevětší paradox? Že dnes by naopak podobný film ani vzniknout nemohl bez nálepky xenofobní, hanlivý, dehonestující apod. Tvůrci si každopádně dali záležet na kostýmech a kostýmní práci obecně. Postavy se převlékají a i v tom je část zábavy. Vcelku slušné jsou i dialogy. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (5)

  • Jelikož větší finanční podíl na filmu nesli italští koproducenti, musela úvodní klapka padnout v Římě. (Snorlax)
  • Klec bláznů získala v roce 1980 Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. (Snorlax)
  • Broadwayský muzikál „Klec bláznů“ na námět hry a filmu slavil úspěch. (SeanBean)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno