Dokonalý šéf

To jsou přesně ty restaurace, kde je na talíři malá mrkvička, malinká rybička, to vše čímsi pokapané atd. a i když to je pro některé zřejmě gastronomický orgasmus, tak při placení tam pak necháte sumu jak za celý barák. Né, tak já to nechci zlehčovat, rozhodně se pustím do něčeho, co vypadá na talíři lahodně a zrovna tak to chutná raději, než do něčeho, co jen vypadá, že by se snad dalo i jíst, nicméně tady jsem očekávala asi ještě něco jiného než lítající talíře, kmitající kuchtíky a kuchtičky a sem tam jen mrk na ten talíř. Bradley hrál skvostně, to v každém případě, Alice a Emma se tam jen mihly. Já si myslím, že tam ten potenciál byl větší a nevyužitý. Za mě slabší průměr......vážně. (01.05.2016)

Další ze série mnoha gastronomických filmů, jež se v posledních cca osmi letech točí jako houby po dešti, až na to dokonce vznikla produkční společnost. Tenhle snímek je příjemný ve svém závěru, ale doklopýtává se k němu značnou porcí předvídatelných klišé, nezajímavých výbuchů vzteku a velmi, ale skutečně velmi plochou charakterizací postav. Chtěl bych o Adamovi vědět víc, než jen že neměl otce a matka neměla zájem (nebo to bylo naopak?) a že nezvládl příliš brzké dosažení svých snů. Chtěl bych víc vědět o jeho nové kuchařce, než že se po pitkách a večírcích pak chtěla starat o dceru, ale manželovi se to nelíbilo.chtěl bych víc vědět o Tonym, jeho homosexualitě a jeho umírajícím tatínkovi. Jako, v tomhle psychologickém pojetí naprosto exceluje Bistro Ramen, kterému tento film nesahá ani po kotníky. Máme zde hlavně orgistické záběry přípravy skvěle vypadajících jídel, jeden dialog o tom, proč nepodceňovat jídla z fast foodu, a skutečně "rodinný" konec, kdy si konečně samotářský vlk uvědomí, že na všechno nestačí sám a že musí někomu věřit. Jo, a taky, jak jsem se dočetl v titulcích, se točilo v kuchyních restaurací Gordona Ramsayho, to mě rovněž potěšilo. Pak jsem málem nepoznal Emmu Thompson, která vypadá jak krabice, ani Umu Thruman, ta zas vypadá jak Joker nebo nějaký zlý, nájemný vrah. Celé je to hodně předvídatelné, v charakterech ploché, hvězdu navíc dávám za pozitivní konec. (06.10.2019)

Nevíme nic o hlavním hrdinovi, netušíme, proč se dal v minulosti na scestí a je jen naznačeno, co všechno to prý tehdy způsobilo. Setkáváme se s ním, když je už v cajku a chce všechno napravit tím, že umanutě vaří a vaří. Neohlíží se na nikoho a na nic, takže se vlastně žádná změna k lepšímu nekoná, pořád je zahleděný jen na sebe a o nikoho jiného se nestará. Shrnuto: nudný (nedějový) příběh o vaření a nesympatický hrdina = je zbytečné tomu věnovat čas. (22.01.2016)

Jako film, jenž se snaží ukázat, že všichni špičkoví šéfkuchař jsou sobečtí a arogantní psychopati, to funguje vlastně na jedničku. Jako vztahovka, nebo nedej bože feel-good film, už bohužel tolik ne. Na to je to až příliš povrchní, nenápaditě a ve všech aspektech zcela předvídatelné. A vlastně i docela dost snobské. Bradley Cooper si to ale celé krade po sebe, zbytek celkem nařachaného obsazení také potěšil a hlad jsem měl, to zase jo. I přesto se jedná ale spíše o kulinářský průměr. (21.02.2016)

Bylo to slabé jako krabicové stolní víno, nudné jak hermelín s hranolky, roztahané jak zeleninová obloha po ohřátým talíři, nanicovaté jak moučné placky, místy tupé jak šťouchaný brambory, nedotažené jak snídaňový bufet v českém hotelu, nejednoznačné jako podnikový brunch, zmatené jak sperma v konvektomatu a roztržité jak kuchařský učeň v rybím fastfoodu. Zkrátka nám tu připravili jakýsi pel mel chutí a ve finále to dopadlo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort (Ako pejsok s mačičkou varili tortu/Como el perro con una gata picolo cocida a la torta). Pokud jste velkými zlými psy, tak jim to asi sežerete, ale jinak ne. (29.03.2016)