Rodinný film

Je to dost paradoxní, když mě nejvíce dostávaly scény se psem Ottem. Ty mě rvaly srdce na kusy. Je to zřejmě tím, že vlastním taky jednoho chlupatého a štěkavého čtvernožce a nebo to bylo tím, že ta rodinka Rodena a Hybnerové stála za houby. Čekala jsem něco se vztahy, něco co bude mít psychologický přesah. (02.07.2019)

Rodinný film vyžaduje divákovu mimořádnou vnímavost a soustředěnost. Film má rafinovanost s dovedně skrytou ironií zabírá navenek prostě, hrdinové se chovají civilně, i ve vypjatých chvílích bez hysterie. Rodinný film je tichý, střízlivý a neuspěchaný – v dlouhém prologu možná až příliš.Jenovéfa Boková coby jeho starší sestra zosobňuje nutnost přijmout ze dne na den odpovědnost dospělého člověka.„Všichni jenom zaháníme nudu,“ zazní z úst generace, která si neví rady s nabytou svobodou. A sotva se dočká jejích projevů, najednou se instinktivně stahuje zpět k rodinným poutům. Pocitová pouť předvánočním bezčasím se sice trochu vleče, nejspíše však záměrně: jako by chtěl Omerzu diváka ukolébat, než rázně přepne z poklidu do tísně a z pražského mikrosvěta. Právě ztracený domácí mazlíček, jediný, kdo své city nemění, se může stát poslední šancí, jak stmelit rozklíženou rodinu.V jistém ohledu je režisérův první film silnější: v jednotě místa a času kráčí vpřed neústupně, jedním tahem, s gradovaným napětím a zjevnější porcí humoru. Kdežto Rodinný film si vypomáhá trochou umělé konstrukce nehod i náhod, jen aby mohl kruh vyprávění uzavřít. Přesto platí, že jde o snímek zvláštní, ojedinělý a účinný. (01.12.2019)

Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... (08.02.2023)

Čtvrtá hvězda je za sympatické klábosení režiséra a producenta v Evaldu. Chtěl bych po každém filmu slyšet mluvit tvůrce, protože snad jenom Zdenda Trošků točí záměrně blbě. Tady se mi líbil informační minimalismus, protože v našich filmech to většinou vypadá tak, že postava žere červené jablko a má větu "to je ale dobré červené jablko." Překvapily mě výkony hereckých juniorů, oproti tomu jsem se znovu utvrdil v tom, že víc než Karlu Rodenovi věřím herectví i cvičené Border kolii. Ten chlap prostě nemá kule, Vanda Hybnerová tu coby manželka byla příjemná asi jako hřeben místo toaleťáku, ale jenom pohledem Rodena rozsekala na maděru. Tomu příště nevolejte, jinak za mě jen tak dál. (24.09.2017)

Jeden z nejlepších českých filmů poslední doby. Když to srovnám s Masarykem, myslím, že toho českého lva za nejlepší film měl dostat Rodinný film. Naprosto perfektně vypracované sociálně-rodinné drama ze života. Excelentní kamera Lukáše Miloty (zřejmě se potatil). Herci naprosto perfektní. Od Daniela Kadlece přes Karla Rodena a Vandu Hybnerovou až po skvělou Jenovéfu Bokovou a Elišku Křenkovou, které bych dal českého lva za ženský výkon ve vedlejší roli. Nechápu jak tento film nemohl dostat žádného českého lva. Olmo Omerzu má u mě palec nahoru! Tři nominace na českého lva za nejlepší hlavní herečku, režii a film. (17.04.2017)