Režie:
Philippe LabroKamera:
Jean PenzerHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jean-Louis Trintignant, Dominique Sanda, Sacha Distel, Jean-Pierre Marielle, Paul Crauchet, Carla Gravina, Laura Antonelli, Stéphane Audran (více)Obsahy(2)
Celý fim začíná vraždou bohatého muže. Policie, je bezradná, vražda, zdá se nemá motiv. Pak přijdou další vraždy, stejným způsobem. Vrah používá, zákeřně, výkonnou pušku s tlumičem. Příběh se začíná rozbíhat, první stopy vedou k záhadnému seznamu jmen. Spojitost mezi nimi je ale stále nejasná. Náhodné setkání elitního detektiva se svou bývalou milenkou by mělo rozplést nitky celého případu. Šokující závěr celé, ve Francii přezdívané, éry syrových detektivek bere dech... (Svata)
(více)Recenze (75)
Dobrá francouzská kriminálka s vrahem, kterého nevíte až do posledních momentů. Škoda jen, že je strašně nestranná, neosobní a těžce bez emocí. Trintignant je třeba hodně zajímavá herecká postavička, ale jakmile chodí po place a vyšetřuje bez jakéhokoliv pohybu koutku v ústech, není to úplně dobře. Kór ve francouzské kriminálce, která si na emocích vysloveně zakládá. ()
"Politika, je v tom určitě politika." A udělali to extrémisté, anarchisté nebo dokonce odbory. Možností je spousta, ale tady motiv byl a to celkem zřejmý, takže si dovolím zlehka nesouhlasit s názvem snímku. Taky si dovolím tvrdit, že by policie na nic nepřišla, kdyby si naprosto zbytečná postava asistenta režie náhodou nepustila pusu na špacír přímo před detektivem Carellou. Přitom to nebylo vůbec špatné, napětí se dalo krájet, ale od chvíle, kdy Carella zasáhl ostřelovače z místa činu svým dalekonosným koltem, jsem to už nedokázal brát vážně. ()
Z dnešního pohledu zub času již příliš ohlodal kdysi možná kvalitní francouzský film, který ovšem dobové produkci americké provenience nesahá ani po kolena. Podivná forma (kupříkladu scéna s výslechem v autě, která asi měla vyznít lascívně, ale dnešním okem je to čisté guilty pleasure...), až příliš statická, nepřesný střih a mnohdy prazvláštní střihová skladba, hudba Ennio Morriconea je sice pěkná, ale většinou až příliš dramatická k mnohdy naprosto nedramatickým scénám a víceméně pouze ona je zdrojem nějakého napětí... ()
Klasická detektivka s nikterak objevným dějem, kde mne více, než zápletka zaujal Morriconeho ústřední hudební motiv a sympatický evropský důraz na obnažování hereček. Všechny jsou půvabné, svlékají se i když to vůbec není nutné a pokud se nesvlékají, tak je alespoň kamera voyeursky "očumuje" (viz. výslech v autě). ()
Souhlasím se Snorlax a jen dodám že nejen ve Francii, ale především na Apeninském poloostrově. Obsazení v čele s poněkud tajemným Trintignantem (v dabingu Eduarda Cupáka), mladou Antonelli bylo dobře zvolené, hudba slušná (ale zase nic mimořádného), film z hlediska napětí a dynamiky nepříliš řvoucí, režie byla trochu statická, film celkově občas docela těžkopádný, nastavení v malebném přímořském letovisku Nice, podle mě a na svůj druh filmu, nebylo řádné využito - bohužel..Řekl bych že to byla dobrá podívaná, co měla tendenci se zlepšovat, ale ne dost. Suma-sumárum: slušné, ale nic víc. Nezapomenutelné chvíle; vražda v bazénu ve zpomaleném záběru. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (2)
- Julie si ve svém bytě hraje s hračkou, známou v sedmdesátých letech jako Space fidgit. Dnes už není prakticky k sehnání, dochovaly se velmi vzácně. (nocturne)
- Zbraň použitá střelcem je francouzská samonabíjecí malorážka „Unique X-51 bis“ zbrojovky MAPF. Malorážky tohoto typu byly skutečně vybaveny již v základu závitem pro tlumič. (nocturne)
Reklama