Hollywood v koncích

A pak že Woodyho poslední filmy za nic nestojí! S bravurní nadsázkou zde Allen divákům odkrývá svůj běžný pracovní den, který je plný absurdit a břitkých dialogů naplněných aluzemi až po okraj. A že nikdo nepřišel na to, že je režisér slepý a proto je jeho snímek zmatený a nesourodý? No a co! I z toho dokáže Woody udělat svou přednost a .. třeba se to bude líbit v Evropě ;) (17.01.2012)

Tohle je můj první Allen. Asi to (podle zdejších komentářů) nebyla nejlepší volba pro začátek (ale to není moje chyba). Příběh má nápad, některé hodně dobré chvilky, ale taky některé hodně trapné a nudné momenty a navíc naprosto předvídatelný konec (což mi sice někdy nevadí, ale přesně v tomhle případu ano). Takže dávám 3 hvězdy a jdu shánět něco staršího od Woodyho. (04.07.2004)

Prumerny Woodyho film, pro ktery hraje velke plus uz to, ze me narozdil od vetsiny jeho filmografie nijak nevytocil a dalo se na to v klidu koukat. Kvalitni herci (Tea Leoni je super), zajimavy namet produkce filmu a typicky priklad toho, ze i kdyz znamy reziser natoci totalni zhovadilost poslepu, lide mu to sezerou a budou to povazovat za umeni, pokud ne v Hollywoodu, tak minimalne ve Francii. "Sex is better than talk. Ask anybody in this bar. Talk is what you suffer through so you can get to sex." 5/10 (05.04.2010)

Ještě než vysmolil Woody Allen „modré filmy“, zrealizoval pokračování Stardust Memories. Zatímco v Stardust Memories tematizoval sebevědomého auteura, zde ukazuje stejného tvůrce v područí velkých producentských zvířat. Woody zkrátka cítil podobně jako Altman (Hráč) nebo Wilder (Sunset Blvd.) potřebu si drcnout do hollywoodského systému. Ale paroduje pouze development (přípravu) a postprodukci (distribuci) filmu, samotné natáčení podobně jako Truffaut v Americké noci nijak nekritizuje, protože pro každého režiséra je natáčení to nejlepší, a koneckonců jak říkával francouzský velikán: „Filmování je nadřazeno skutečnému životu, a dokonce výsledné kvalitě díla.“ Proto Woody těsně před natáčením oslepne a přesune film z roviny reflexe producentů do sebereflexe. ____ Woody Allen je vypravěčem vně fiktivní svět filmu, když píše scénář a režíruje, a zároveň uvnitř fiktivního světa, když vyprávění směruje k jiným postavám a k divákovi skrz vlastní postavu Waxmana. Perfektní vedení herců, nebo perfektně hrající herci? Nevím, ale dialogy jsou často o hádkách, dokazujíc neurotickou rozpolcenost Allena. A titulkové sekvence, kde jsou herci řazeni „in alfabetal order“, přestože je jasné, že Allen bude první, jen dosvědčují nedostatek oponentury z venčí. Dopřejte prosím někdo Woodymu místo neustálého pochlebování špetky asertivního zhodnocení. (02.05.2008)

"Kazdy manzel by mel obcas oslepnout." Na Woodyho filmech kolem r. 2000 si vsimam spolecneho tematu. Love-story. Ale nijak lacine podana, nybrz zakryta komedii, retro stylem nebo zde filmem o filmu. Ale presto vzdycky s velmi romantickou pointou. V "Hollywood Ending" si zahral hypochondra a psychosomatika Vala Vaxmana, drive uznavaneho rezisera, ktery se snazi vratit na vysluni s filmem, do ktereho ho protlacila exmanzelka. Ovsem nez se zacne skutecne filmovat, Val zahadne oslepne, ale diky blizkym pratelum se mu dari vse az do konce nataceni skryvat. Pravda je to nadnesene, ale myslim ze to byl i ucel. Nejde tu o skutecne chovani slepce, mne se ten Woodyho defacto mrzak a "retard" libil :) A ukazuje zde vpodstate vsechny aspekty Hollywoodu, ale i sve vlastni tvorby. Je tu cinsky kameraman (s podobnym pred timhle filmem natocil nekolik snimku - zde uz je zas jiny "cizinec"), je tu barbinka D. Messing (ktera pripomina uzasnou Miru Sorvino z "Mighty Aphrodite" [1995]), dela si legraci ze stylu zivota producentu, z art designeru ale napr. i ze samotneho Los Angeles. Nektere hlody jsou proste bozi a trochu zbytecne kazi celek jen par drobnosti. Treba delka - jsem zvykly na allenovskou hodinku a pul, opravdu by se to dalo trosku zkratit. Taky problem se synem z prvniho manzelstvi - i kdyz byl logicky v ramci deje, prisel napaskal nejak pozde, a pusobil na me trochu jak "deus ex machina", ktery vysvetlil do te doby nesmyslnou situaci. Take "rozchod" s Lori byl prilis zjednoduseny. Nebo prilis dlouha scena s trenovanim "setupu" hoteloveho pokoje. Jsou to sice drobnosti, ale kdyby nebyly, bylo by to perfektni. Pointa je krasne metaforicka a usmevne reseni s Francouzy se povedlo. Aneb jak natocit propadak ve Statech a stat se geniem v Parizi :) (04.05.2014)