• Stegman
    ****

    Ženská role je tu tak netypicky výrazná (a suverénně nejsympatičtější), že si díky ní člověk uvědomí, jak je ve vleku klišé a stereotypů, i když si to o sobě zrovna nemyslí. SPOILER: Když např. začal Louis chodit pozdě z práce domů, nečekali jste, že mu bude žena dělat scény? Že bude uražená, náladová? Tak jak je to ve filmech u manželek hlavních hrdinů zvykem? A ono nic. Ba naopak(!), Louisova žena byla plná pochopení, humoru... KONEC SPOILERU I francouzskou akademii ta role zaujala a ocenila ji Césarem. Ten film je ale pozoruhodně napsaný celý, můžu ho jedině doporučit.(24.5.2016)

  • gudaulin
    ****

    Louis je mladý reklamní expert, který má tu smůlu, že uvízl ve firmě, co o reklamu vlastně ani nestojí. Její postavení jí totiž umožňuje žít z podstaty. Cítí se neuznaný, ale nemá dostatek vůle a odvahy prásknout dveřmi. Nečekaná změna na postu manažera přinese šanci na rychlý profesní vzestup. Kariérní postup ale znamená, že se potkají dva pronikavě odlišné charaktery. Zkušený ředitel jako diktátor, pedant, buldozer a manipulátor, silná osobnost, která touží po dominanci a trpělivě své okolí proměňuje k obrazu svému. Mladík, coby snaživý, ale charakterově a duchovně mělký slaboch, který s úctou vzhlíží ke svému šéfovi jako ke svému guru. Nedochází vlastně k žádnému zápasu. Louis je postupně rozleptán, vstřebán a stává se na svém nadřízeném závislý. Poté, co šéf odcestuje do zámoří, cítí se být zrazen, opuštěn a nedokáže bez něj smysluplně existovat. Z filmu je cítit určité napětí, očekávání věcí příštích. Rozuzlení je nakonec celkem banální, s námětem se dalo pracovat mnohem radikálněji. Umírněný závěr ale umožňuje snímku zůstat na půdě reality, je přesvědčivý. Poselství není bůhvíjak hluboké, ale příběh Louise vyslovuje obecnější pravdu o člověku. Části populace je dobře ve stínu velké autority, ochotně se přizpůsobuje a hledá ochranu před nejistotou nestabilního světa. Tady můžeme hledat příčinu obliby některých autoritativních politiků a režimů. V osobnosti zkušeného hereckého veterána Michela Piccoliho dostal film navíc ideálního představitele šéfa firmy. Klidný, soustředěný, v případě potřeby otcovský a jindy zase zábavný, sebejistý a nepředvídatelný, spřádá svoji pavučinu a dobře ví, že mu jeho kořist neunikne. Celkový dojem: 75 %.(17.10.2015)

  • MickeyStuma
    ***

    Nastolit svoji kariéru ve své pracovní profesi s naprosto nejasnou budoucností na úkor přisluhovačství a ztráty partnerského vztahu.  Zajímavá studii o tom, kam až je takový člověk ve své podřízenosti a ochotě schopný zajít bez ohledu na následky. Práce je jedna věc a soukromý život druhá. Když se překračuje důmyslná hranice snesitelnosti, není divu, že se někde objeví trhliny. Příběh je převážně konverzační a na dnešní rychlou dobu již bohužel krapet nezáživný. Téměř to vypadá, jako by se jednalo spíše o mírně přepracovanou divadelní hru. Sympatie však kupodivu nemá žádná s postav a tak se ani nelze s hlavní postavou děje jakkoliv ztotožnit. A tak se jedná o snímek nemající sebemenší šanci nadchnou každého diváka, ale za pozornost stojí.  (28.3.2016)

  • Aky
    ****

    Opravdu zvláštní film o zvláštním vztahu dvou mužů. Je nepříjemné nechat sebou manipulovat, zvláště když schopnosti odolávat manipulaci ještě oslabuje vztah profesní podřízenosti. Nakonec však člověk může zjistit, že bez této po všech stránkách nepříjemné závislosti nemůže existovat a zmizí-li, ztrácí důvod k životu. Podivná, dobře zahraná záležitost.(24.10.2015)

  • andrii
    ***

    Naše firma byla jako posádka lodi v bouři bez kapitána. Kdo se na ředitelskou židli posadit má? Propuštěn buď ten, kdo se křivě podívá. Sbohem buď starý živote, pryč s tebou, do nového se teď dívám. Temné síly se zrodily, roztříštily svou tvář, ďábelská lekce manipulace rozžehla svou zář. Jsem pouhou kostičkou domina záhadné delegace, která splynula s všudypřítomnou formou abstrakce. Muž v šedém pláštíku s lakotnou identitou, sám velký šéf už smlouvu sepisuje, lesk vlastního sebeklamu na zlatém podnose představuje. Snadné je podlehnout. Stoupám, stoupám. Kam se otočím, tam on oči má. Nemůžu odolat vyšším příčkám jako vábícím girlandám lehkých to kurtizán. Na dvoře mefistofelovském rozmazlován, teď samotou "rozesmíván." Odešel, ale naše loď pluje dál...(16.7.2015)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace