Podnikavá Joy

Film o tom jak vynalézt,vyrábět a prodat mop.Pravda moc jsem od toho neočekával a to bylo moc dobře.Děj byl zvláštně nevyrovnaný,první půle mě tak uspávala,že jsem uvažoval o tom,že se radši podívám na něco jiného.Vydržel jsem a vyplatilo se!V druhé části se příběh neuvěřitelně rozjel a já jsem si nervózně okusoval nehty,když se hlavní hrdinka rozhoduje,jestli si na televizní propagaci svého výrobku vezme kalhoty nebo sukni a když pak čeká,jestli se prodej rozběhne,nebo dojde ke krachu.Takto tuhým scénářem se tentokrát nedokázala probít ani ostřílená herecká sestava.Alespoň u mě se to nepovedlo. (20.06.2016)

Máme tu životopisné filmy o geniálních matematicích, astrofyzicích, letcích... a taky tu máme životopisný film o ženě, co vynalezla samoždímací mop. Nakonec ale proč ne. Joy je povedené drama s komediálními prvky o cestě za americkým snem. To už tu sice několikrát bylo, ale tohle nevtíravé odlehčené podání mi sedlo, i když nemůžu říct, že by to byl film, který vyloženě nadchne. (10.01.2016)

A cenu za Nejhorší rodinu získávají... Žádné haha, myslím to smrtelně vážně. Matka závislá na telenovelách, otec střídající partnerky, sestra Marfuša JsemLepšíNežTy, otcova zazobaná partnerka Made in Italy a k tomu ex-manžel žijící v suterénu. A co teprve ta podpora! Business-plán nevyjde (ať už vinou kolektivu či jednotlivce) a zatímco je Joy právem na pokraji nervového zhroucení, matka mlčí, Marfuša s Italkou se vysmívají a otec zachraňuje situaci větami jako "ne, nechte ji, je to moje vina, nikdy jsem ti neměl dovolit chtít se stát něčím víc než ženou v domácnosti". Upřímně, být na Joyině místě, tak nevím, komu tu propisku na podepsání vyhlášení bankrotu vrazit do oka jako prvnímu. Díky bohu za babičku, kamarádku, děti a vlastně i za ex-manžela, ze kterého se nakonec vyklubal docela fajn chlap.;-) Film jako takový nebyl špatný, když se to chytí za správný konec, může i komedie/drama fungovat, na můj vkus však bylo v "Joy" až příliš absurdit (a překvapivě ne v dialozích, protože ty byly skvělé). Jennifer dobrá, nejlepší ale byla stejně Virginia. "Joy?! Voda!"XD (08.01.2016)

Bude se kritizovat a bude se kritizovat hodně, protože dvouhodinový životopis o smetáku by utahal i hadr na podlahu. David O. Russell točí od Terapie láskou pořád dokolečka jeden film s těmi samými herci, akorát to teda zatím vždycky aspoň přejmenuje. Supr. Takhle to dopadá, když se nějaký Američan po obdržení plešouna doslovně drží radou "jen tak dál, hochu." Nechci ani vidět nominace na letošní Oscary, oni mi stačí už výsledky Glóbů... Během roku vidím v kině tolik strhujících hereckých výkonů od tolika vynikajících hereček, a pak se nakonec tleská chladnému výkonu Lawrencové, kterou tady přehrálo i to koště. Vypadá to vypadá, že nám vzniká nové motto Hollywoodu: "Když film nemá nic, dej mu aspoň Oscara." (13.01.2016)

V průběhu filmu jsem si uvědomil, že jsme ten mop doma měli taky. Po shlédnutí filmu jsme pak jeli ke známým, kde jsem zjistil, že mají úplně stejný mop. Předtím bych si toho vlastně ani nevšiml. Tímto tedy filmu děkuji za to, že mi odvyprávěl příběh věci, u které bych si jinak horko těžko uvědomil, jak se dostala na svět a přitom samotná tvůrkyně s ní měla tolik trápení, že kde kdo z nás by se z těch sraček už nikdy nevyhrabal. Joy to ale zvládla a proto o ní vznikl tento film, který mě ze začátku hrozně uspával. Jakmile ale Joy byla už v tak velkých sračkách, že v teleshoppingu začala prodávat sama sebe (nejlepší scéna filmu, mimochodem), začal celej film bejt docela zajímavej. Škoda ale Jennifer Lawrence, kterou mám jinak docela rád. A přitom vlastně nevím ani proč. Její herectví je hrozně bez emocí a je z něj cítit dost arogance. Přitom to ani nemusí být pravda. Ve výsledku jsem jí celou tu dobu roli Joy tak nějak trpěl, ale závěrem mě totálně uzemnila. Škoda. U životopisných filmů je potřeba soucitu u diváků. A ten mi tady po odvyprávění tohoto příběhu trošku chyběl. (03.01.2016)