Svět podle Lelanda

Až do samotného záveru som si myslel, že to bude slušne priemerný film, lenže finále prinieslo rozuzlenie v štýle Sokrata: Viem, že nič neviem. Akože celý čas sa pýtame prečo? Všetci sa pýtajú prečo a kde ostala odpoveď? V tých rádoby filozofických žvástoch? Pokiaľ tu ale ide o ospravedlnenie vraždy z nejkých morálnyc princípov, tak to si môžu strčiť, išli na to úplne komplikovaným spôsobom, no vo výsledku sa im to vôbec nepodarilo. Film je zdanlivo intelektuálny, ale v skutočnosti nenesie nič múdre a už vôbec nie v kamennej držke Goslinga. (18.06.2023)

Působivé. Zajímavé a silné rozhodně. Leland je natočen hodně ve stylu Americké krásy. Ne tak příběhem, ale stylem točení a jednotlivým vybarvováním postav. Nudit jsem se začít nestihl a jelikož mě dialogy mezi jednotlivými figurkami opravdu bavili, začal jsem se divit, proč zde nemá film více procent. No, přišel "srdceryvný" konec a už se nedivím ničemu. Celou dobu mě každá postava zajímala a každý dialog či monolog prozrazoval něco nového, nad čím se dalo přemýšlet. Jenže konec - lehký spoiler - na vás přímo řve:"Teď ho lituj a pokud nelituješ, alespoň velmi přemýšlej!". Takhle na talíři s příborem já to nerad. Přesto vynikající snímek a skvělá postava Dona Cheadla. (17.10.2009)

Myšlenkově určitě hodnotný film, z hlediska hodnocení ovšem velmi obtížný. Kdybych měl vzít v úvahu „pouhou“ emocionální hodnotu, tak i díky pár větám za začátku, které Leland začíná tím, že „ví, co po něm chtějí“ (naprosto fascinující monolog), by to bylo s přihlédnutím k celkovému emočnímu fondu za plný počet. Problém nastává v momentě, kdy si položím onu známou otázku: „a co tím chtěl básník vlastně říci…“ Samozřejmě, že je film skvěle obsazený a že zapojení vedlejších postav není nezajímavé, ale pořád mi v tom konečném dojmu schází něco exaktnějšího nebo něco ještě více emocionálnějšího (jako u filmů, které nemusí vše vysvětlovat, ale jejich emoční hodnota je tak obrovská, že odpovědi člověk opravdu nepotřebuje)… A dobře – tady je sice na konci naznačeno „proč“, ale to nic nezmění na tom, že jsem se při závěrečných titulcích cítil lehce ošizen. Samozřejmě beru v potaz, že ta závěrečná nejednoznačnost a neobjasněnost souvisí s charakterem hlavní postavy – proto i dávám takhle vysoké hodnocení. Rozhodně je to film, který měl ambice na to být pětihvězdičkový. Nakonec ony ambice naplňuje ale asi tak ze 60%. (28.09.2012)

U podobných filmů prostě vždycky mívám pocit, že je ostatní špatně pochopili, a nutkání regovat na všechny komentáře a "uvádět věci na pravou míru". Tohle nutkání ztěžka přemáhám, to je možná příčina poněkud zmateného komentáře. Film, který neklade otázky, nýbrž nabízí prostředí pro to, abychom si je kladli sami. A už vůbec na otázky neodpovídá (určitě neobhajuje Lelandovo jednání), pouze nás nutí uvědomit si zájem o ně. Stejně jako v Donniem Darkovi se zvláštní, tajemný a charismatický hrdina chová pro okolí nepochopitelně, avšak v zájmu jistého "vyššího principu". V Donniem je tento princip přenesen do jakési jiné dimenze, do fantaskní roviny, kdežto v tomhle filmu není nijak ukotven, ohraničen, definován. V tom pro mě spočívá hlavní (a jedna z mála) chyba na kráse. To, co mi v Donniem připadalo neukončené schválně, mi tady přišlo nedotažené (vedlejší dějové linie, charaktery, pohnutky, souvislosti). Na vlasatého Ryana Goslinga se dívá vskutku příjemně a i když je celý film vlastně o něm (o jeho postavě), paradoxně mu nebyl věnovám dostatečný prostor. Jena Malone ZASE jako dívka, která se líbí "těm divnejm" (Donnie Darko, Dům života). (26.02.2012)

Času vzdorná psycho podívaná bez kazu. Všechno je tak prolnuté a do sebe zaklesnuté, citlivě vypodložené a bezchybně herecky ztvárněné, že to servíruje strhující okamžiky jeden za druhým. V člověku to rezonuje, u srdíčka bolí, smutek je tak obrovský a tíživý, že mi skrze plazmu ostře protnul duši a zatížil mysl. A já se tiše choulím, slzy se koulí po tvářích, bubliny u nosu, plný rezervoár moči k prasknutí a nemůžu od toho odejít. Dám to znovu, jen co se uklidním. Výživná huspenina. (07.07.2014)