V labyrintu mlčení

Píše sa tok 1958 a v Nemecku len trinásť rokov po vojne nikto nemá ani potuchy, že by existoval nejaký Auschwitz/Osvienčim, o táboroch sa mlčí a keď si aj niekto niečo pamätá, vyhovorí sa, že to treba už nechať histórii. Mladému advokátovi takýto postoj nestačí a snaží sa dolapiť šváby, ktoré sa stihli rozutekať, najmä Mengeleho. A niektorí náckovia umne otočili plášť a zrazu boli dobrí demokrati. Ako u nás po roku 1989 komunisti. Zapálenosť mladíka v odhaľovaní svinstiev je v tomto fiktívnom filme ťahúňom celého deja, napriek tomu však môže miestami trochu nudiť. Vzhľadom na tému ale pridám o jednu hviezdu navyše. (19.06.2020)

Jsem silně překvapen. Netušil jsem totiž, že Němci si kobereček plný špíny rozhodli vyčistit až po tolika letech od války. A ještě jim do toho každý házel vidle a dělal, jak kdyby žádná válka neexistovala a Německo v ani jedné nefigurovalo. Pro mě osobně byl tento příběh obrovský šok a jsem teda hodně překvapený, že se vůbec někdo pokusil o zfilmování. A to se musí ocenit a minimálně hned několikrát povznést. Přitom ani nemám problém s hercem Sašou Fehlingem, který zahrál hlavní roli vyšetřovatele, jako spíš se samotným závěrem filmu, který byl se vším vyřízenej najednou hrozně rychle. Podle mě až moc rychle na to, jak je film dlouhej. Nicméně co se týče prvního filmu festivalu Německé filmové pavlače, který jsme s kolegou Enšpíglem viděli, musíme říct, že se jednalo o opravdu hodně silný německý zážitek, který dokazuje, na jaké úrovni dnešní německá kinematografie je! (29.07.2017)

Výborné historické drama, u něhož mi zhruba dvou hodinová stopáž utekla velmi rychle. Výborný scénář i herci. Tedy, až na toho hlavního. Alexander Fehling je možná hezký a snad bude i herecky schopný, ale pro mě byl v tomto snímku docela nevýrazným. Díky jeho výrazovým prostředkům, které mi přišly limitovány asi tak na dva výrazy, jsem si vzpomněla na Bena Afflecka. Většina uživatelů ho zde chválí, já tak učinit bohužel nemůžu. Neříkám, že byl špatný, jen mi v jeho projevu chyběla nějaká dynamika, energie, to "něco", díky čemuž bych si řekla "Páni, ten je sakra dobrý!" Němci umí točit výborná dramata. A umí to takovým osobitým a silným způsobem, jako nikdo jiný. (02.07.2016)

Podobné téma jako u filmu Albert Eichmann, ale zpracování bylo mnohem lepší. Alexander Fehling se své role mladého ambiciózního vyšetřovatele zhostil na výbornou, nenašla jsem u něho žádné hluché místo a to prakticky neslezl z obrazovky. Důležitý film hlavně pro generaci dnešních německých důchodců, kteří se taky možná jednou ptali, co dělali za války jejich rodiče a prarodiče. Rozhodně byl právem vybrán jako německý zástupce do boje o Oscara za cizojazyčný film. (21.11.2015)

Bez zbytočného pátosu veľmi rozumne a citlivo vykreslená situácia v povojnovom Nemecku so zameraním sa hlavne na tých, ktorí prežili hrôzy koncentračného tábora. Hneď na začiatku tu na mňa vyskočila jedna pekná myšlienka a síce, že nie na všetko zlé čo sa v minulosti udialo sa dá zabudnúť, nie všetko sa dá len tak zamiesť pod koberec a že tak treba často čeliť svojmu svedomiu. Bolo s podivom, keď mladý, začínajúci právnik a prokurátor nevedel čo to bol Osvienčim, tobôž čo sa tam dialo. Postupné odkrývanie starých rán tak začínalo od nuly a musím podotknúť aj veľmi šikovne a pútavo, pričom sa nezabudlo ani na emotívnu stránku, ktorá mi prišla ako prirodzená a spontánne odvodená od jednotlivých smutných udalostí. 75/100 (27.07.2016)