Room

Sedm let prcání (s úchylem). A za odborného dohledu Saši Sifilidise. Je alkoholi(c)ky dokázáno, že Rum způsobuje dobrou náladu. Tudíž každá flaška Rumu, která u tohoto filmu padla, znásobuje dobrý pocit z dobře odvedené filmařské práce. Vědí to i filmoví akademici, kteří si v podroušeném stavu nestačili všimnout nesmyslných chyb, kterých má naivně blbý scénář nepočítaně. Film je natočen typicky hnusným artovým stylem, kdy je zbaven jakékoliv drastické scény. První hodinu (není to ani celá hodina, ale snažím se najít pozitiva) sledujete škaredou Piču a jejího Kreténka, kterak sedmým rokem živoří v Pokojíku bez oken, ale s televizí, do něhož pravidelně vstupuje jejich únosce, aby do té cuchty strkal ptáka. Ve filmu žádná šukačka k vidění není, ale jelikož mám bujnou představivost, viděl jsem mrdačku. V tomhle filmu si toho vůbec hodně musíte domýšlet a představovat, takže představa sexu už nijak tu artovou konzervu nepojebe. Jediný, kdo nepožil Rum, je Kretének, i když má pirátské jméno Jack. A tenhle pětiletý blb, co vypadá asi na deset let, má dost problém rozlišit realitu od fikce, takže své Piči dost oponuje, když mu vysvětluje, že za zdmi jejich vězení je jiný svět, než jaký zná z televize. Není však vůbec jasné, proč únosce dopřává těm dvěma televizi, baví se s Pičou, ale Kreténka, jehož je biologickým prcálistou, zná snad jen z vyprávění. Ten je totiž v době jeho návštěv vždy zalezlý ve skříni. Sedm járů v jedné cimře jen se světlíkem je dlouhá doba. Bujné Kreténkovo háro by tedy teoreticky a z lékařského hlediska nemělo být hárem člena Kelly Family, přirovnání "máš zubů jako žralok" by jistě také vzalo za své a zdravá tělesná konstituce je také diskutabilní. Nicméně ve filmu je Brie Larson jen nenamalovaná a neučesaná, čestně jí ovšem vypadne zub, Jacob Tremblay hází hřívou jako by dělal reklamu na Pantene a oba jsou zdraví a imunní i proti Zemanově viróze, kterou zřejmě neměl (jen) z Rumu. Jacob Tremblay připomíná děvčátko z francouzské komedie "Uprchlíci" (Pierre Richard &Gérard Depardieu). Ani tak nerušily herecké výkony, jako nepochopitelné kiksy ve scénáři, kterých si všimne snad každý normální a příčetný divák: za celých sedm let se Piča pokusila z vězení vymanit pouze jednou(!), jak a kde rodila, při naplánovaném útěku, který je jedním z lepších momentů filmu, mohla únosce atakovat zezadu, když pronášel dveřmi koberec, v němž byl zabalený Kretének, přesto to neudělala, proč po jejím zmizení po ní nikdo nepátral (ve filmu o pátrání nepadne ani slovo), jak je možné, že policistka, která najde Kreténka, co se dostal z osidel únosce, ihned, jen z kusých informací věděla, že byl unesen, o únosci není nic bližšího známo a co se vlastně s ním stalo (po zadržení o něm v ději nepadne už ani slovo). To byl jen výčet největších nepodchycených kiksů. Asi po hodině mohl film skončit a dal bych mu solidních 60%. Jenže to neudělal a přede mnou byla úmorně natahovaná druhá hodina, v níž se dva unesení snaží zapracovat po letech v izolaci do normálního života. Od druhé hodiny se především hraje na nezáživnou psychologickou notu, film se vleče, nic zajímavého už se v něm neodehraje. Konec je naprosto stupidní. Zážitek pro klaustrofobiky a agorafobiky se nedostavil. To už si z tohoto hlediska více přijdete na své u filmů 8 hrozných, Úkryt, Oldboy. Za pár (za)jímavých, celkem slibných momentů z první půlky filmu, uděluji hvězdičku. Druhá hodina byla mimořádně příšerná. Scénář hnus, režie ne úplně katastrofální, i tak z ní ale byl často cítit amatérismus.Tahle nepovedená Natascha Kampus by fakt zasloužila flašku Rumu. Však jsem také už jednu poslal filmovým akademikům, aby raději nevystřízlivěli a nezjistili, jakou dementní slátaninu oskarově ocenili. 20% (01.03.2016) (méně) (více)