poster

Stockholm, Pennsylvania

  • Česko

    Sedmnáct let naděje

  • USA

    Stockholm, Pennsylvania

Drama / Thriller

USA, 2015, 99 min

Režie:

Nikole Beckwith

Scénář:

Nikole Beckwith

Kamera:

Arnaud Potier

Producenti:

Greg Ammon, Dan Halsted

Střih:

Joe Klotz

Scénografie:

Kathrin Eder

Kostýmy:

Emily Batson
(další profese)
  • peiton
    ***

    A opäť tu máme večne nekonečnú tému uneseného dieťaťa.Problém,ktorý v našej skazenej spoločnosti je prítomný a stále bude.Tento na rozdiel od ostatných je vsadený do horizontu udalostí po nájdení dieťaťa a jeho zbližovania so svojimi rodičmi a skutočným,vonkajším svetom (neviem či ma toto zaujíma).Naviac dievča nedokáže alebo nechce a milujúca matka je tá,ktorá sa postupom času prispôsobuje pravidlám a hre jej dcéry.Smutné.Pointa a hlavná myšlienka príbehu vlastne tkvie v tom,že dievča má vypestovaný pozitívne chorý vzťah k svojmu únoscovi,kedže ju vychovával a staral sa o ňu ako o svoje dieťa celých 17 rokov i jej spomienky naň sú len pozitívneho charakteru.Nie nadarmo sa vraví:,,Otcom Ti je ten kto Ta vychoval,nie ten kto Ta porodil".(31.12.2016)

  • emma53
    ***

    Ještě nahoru mohli připsat psychologické, protože jsem o chování Leily dost dlouho přemýšlela. Nedokázala jsem se s ní ztotožnit a ono to ani nejde, nikdy jsem nic podobného neprožila a Nikole také ne, zřejmě pouze čerpala z nějakých zdrojů podle skutečnosti (má teorie). Myslím, že v uzavřeném prostředí se dokázala projevit alespoň trochu emočně, ale naprosto je utlumila v reálném domově a pokoji, kde bylo mnoho věcí, které na ní měly logicky minimálně zapůsobit. Je to ouva ouva film a ten konec tomu moc nepřidal, přece jen, to už bylo na mě moc.(31.1.2016)

  • Aljak
    ****

    Námet vlastne rovnaký ako v úspešnom Abrahamsonovom filme Room, avšak dej je skôr zameraný čisto len na tú integráciu do reality. Tá bola v tomto prípade podľa mňa síce podaná pútavejšie, ale chýbala mi tam nejaká obšírnejšia retrospektíva, ktorá sa v tomto prípade priam núkala. Čo sa mi na tom páčilo, tak určite tá bezemočnosť hlavnej postavy, ktorá napriek tomu že z toho väzenia fyzicky odišla, avšak jej duša zostala uväznená naďalej a jej trauma nemala zrejme konca kraja. Škoda, podľa mňa sa s tým dalo vyhrať ešte aj oveľa lepšie, ale inak nadpriemer (tesne zaokrúhlený k 4*) - najmä v tomto psychologickom kontexte, a aj vďaka Saoirse Ronan, ktorá je priam ideálom na takéto role naivných dievčat (viď Brooklyn).(12.3.2016)

  • JohnCZ
    ****

    Nejsilnějším motivem tohoto filmu je především úplná nejednoznačnost a bezvýchodnost situace. Člověk na jednu stranu chápe hlavní hrdinku, na tu druhou ji ale nikdy pochopit nemůže. Ačkoli je únos dítěte zlá věc, opravdu je ono dítě dobré po tolika letech izolace uvrhnout do normálního života? Do cizího prostředí, k cizím lidem a vlastně celkově do prostředí, které zná jen z vyprávění? Může se vůbec člověk vrátit do normálního života, když vůbec nezná fungování lidské společnosti a fungování vnějšího světa? Film divákovi předkládá podobné otázky a je dost těžké na ně odpovědět, protože je to jednoduše nepředstavitelná věc. Škoda, že film nešel po psychologické stránce více do hloubky a zaměřoval se spíše na postavu matky, díky které film zabrousil spíše do thrillerových vod, než-li psychologických.(10.2.2016)

  • Morholt
    ****

    Tohle je hodně velká zátěž na mozkovnu. Tady člověk nemůže obdivovat dechberoucí herecké výkony (při vší úctě k Saoirse Ronan a Cynthii Nixon) a být na větvi z dramatických scén, ale o to víc ho film nutí, aby přemýšlel. Vést diskuzi o tom, zda je správné vytrhnout dívku ze spárů psychopata, byť jí dotyčný vychovává s láskou, je bezpředmětné. Prostě je. Otázkou je, co potom? Pokud je dítě uneseno jako předškolák a vráceno coby mladá žena, neexistuje uspokojivá odpověď. Ta bezvýchodnost je cítit z každého záběru V tomto případě je postup matky jistě hodný odsouzení, ale na druhou stranu se dá pochopit. Stejně jako člověk chápe hlavní hrdinku, která je prakticky bez varování hozená do světa, o kterém nemá ani ponětí a za zdnálivou neochotu spolupracovat se na ní nikdo nemůže zlobit. Nikole Beckwith si zvolila pro debut zatraceně těžké téma a obstála se ctí. 85%(31.1.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace