• Radko
    ***

    Matku trápi osud dcéry pre ten prípad, ak by mal byť kópiou jej vlastného životného príbehu, plného posluhovania pánom a zarábania drobákov pri otrockej hrdlačine spočívajúcej vo večnom kolobehu prania bielizne a robenia poriadku. Profesor etiky, slušný, no nepraktický a k ženám nesmelý nájomník v jej dome, v podaní rozkošného Huga Haasa, sa javí byť dobrou partiou. Využije teda jednu z jeho zriedkavých opíc s totálnym oknom a nahovorí mu, že počas bujarého opileckého návratu jej dcéru zviedol. Reťaz následných nedorozumení a zauzlení vyplýva z toho predpokladu. A - aká by to bola červeno knižničná komédia a aký by to bol film Vladimíra Slavínského, keby nekončil šťastne a veselo?(11.3.2014)

  • dr.fish
    ***

    Každý začátek je těžký a tak je třeba brát i začátky Slavínského. Natočit komedii není jen o zápletce, ale také o tempu, svižnosti a eleganci. A v tom to skřípe. Romantický cajdák o nešikovném profesorovi a jednom opilcově "okénku", které způsobí nečekané komplikace, ale samozřejmě vše dobře dopadne. Vše by skutečně dobře dopadlo, jen kdyby film nebyl tak strašlivě dlouhý. Tempo je velmi pomalé, děj běží tak pomalu, že jsem měl mnohokrát chuť vykřiknout, ať už se ten Haas sakra vymáčne. Nakonec jsem se dotrpěl k happy endu, i když jsem od toho v půlce chtěl odejít. Ještě, že tam byl ten Marvan...50%(5.12.2011)

  • pytlik...
    ****

    Film měl vskutku nelehký osud. Už při premiéře se proti němu zdvihla vlna nevole, a to od: a) sklenářů (Haas se svým životním stylem neměl problémy vyrábět okna v jakémkoli množství a jakékoli velikosti, takže by řemeslníci přicházeli o práci, což bylo zejména v době probíhající světové hospodářské krize krajně nezodpovědné) b) od mravnostních spolků a církve (Haas a Baarová sní o pevném obejmutí, škrcení a tahání za vlasy, tedy o praktikách blížících se k BDSM spíš než k poctivé a jediné přípustné misionářské poloze) c) Jaroslava Foglara (Struna nazval Speergera (nebo obráceně) "volem" - a tak poprvé tato nadávka pronikla na filmové plátno). No a po válce se zase ocitl v trezoru kvůli Baarové. Zajímavost: Baarová se po válce snažila vyhnout potrestání za svůj prohřešek s Goebbelsem, tvrdila, že v dobách svého styku s tímto německým nadsamcem s kobylí nohou byla nepříčetná. Argumentovala právě tímto filmem, že přeci žádná normální žena by po románku s okouzlujícím a naprosto neodolatelným Haasem by se nemohla zamilovat do tvora stojícího tak hluboko pod ním. Soud jí to ale neuvěřil, což upřímně řečeno moc nechápu.(20.7.2014)

  • Bernhardiner
    ****

    Tuhle lehce romantickou komedií vytahují z šedi průměrnosti výborné herecké výkony všech hlavních představitelů. Příběh je klasická červená knihovna, kterou doplňují silně sentimentální scény, nad kterými určitě v době vzniku ledaskdo zaplakal. Ale je to naštěstí celkem vhodně doplněno komickými situacemi, takže celkové vyznění je celkem pozitivní. A nechtěl bych být v kůži docenta a zjišťovat, co jsem vlastně v noci dělal :-) 75%(22.11.2013)

  • lucascus
    ***

    Zcela průměrná prvorepubliková komedie, mírně přeslazená, ovšem s perfektním Hugo Haasem a rovněž skvělou Antonií Nedošínskou, kteří zde zajišťují solidní dávku humoru. Co se týče Haase, víme, že dokázal zahrát vše, především pak byl největším "ňoumou" českého filmu, naopak paní Nedošínská zřejmě nehrála, opravdu byla takto přecitlivělá a starostlivá, škoda jen, že ji nebyly naděleny děti. Půvabným doplňkem je zde pak Lída Baarová (ovšem o nějakém větším herectví se zde z její strany zatím bavit nemůžeme, její počáteční filmy nebyly dobré, herecky se vypracovala až později).(29.10.2013)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace