Zbrusu Nový zákon

Prazvláštní bizár, který je tedy především něčím úplně jiným než se prezentuje a místo propagované cynicky černé nekorektní komedie dodává laskavou člověčinku tak nějak o univerzu, životě a všem, která hodně užírá z misky Wese/Roye Andersona a především Jeana-Pierre Jenueta. V tom překvapivě není zas tak úplně její hlavní problém (zejména díky zdařilé kameře). Ten se skrývá v nastavených pravidlech zdánlivě surreálné sladkosti, jejíž veškeré výchozí body vystupují z technických a neskutečně vágních pravidel hry, jak nám jsou představeny na začátku (Deus a jeho machina, jejíž funkce a technické zázemí není nikterak vysvětleno, takže to automaticky umožňuje, aby se skrze tento vynález všehomíra inicioval jakýkoli děj je zrovna zapotřebí). Když už si to tvůrci takhle ochčijí, aby si mohli dělat co chtějí, tak chci víc než jen ukázku toho, jak bychom měli každý žít po svém. (12.04.2016)

Nejprve Bůh stvořil Brusel. Tento Nový zákon nám hravě přepisuje i ten Starý. ;-) Zatímco Bůh je zlý, tento film si z něj dělá legraci, takže se nakonec po jeho sledování budete cítit asi jako po Amélii z Montmartru (myslím, že to srovnání bude fungovat i u těch, kterým se Amélie nelíbí). Ale když třeba Bůh poprvé přichází ke kostelu, tak už jsem se rovnou začínal bavit a čekal, jak tento střet církve se Stvořitelem dopadne. A základní myšlenka filmu vůbec není hloupá! 90% (29.02.2016)

Divácky vděčný film, který je založen na poměrně jednoduchém (a vcelku zažitém) střídání humorných a dojemných scén, ale ozvláštněný kupou malých režijních nápadů. Dost možná, že naštve většinu zaprděných věřících, protože v sobě skrývá v podstatě humanistické poselství, že pro plnohodnotný život vlastně žádného boha nepotřebujeme. Není třeba vůbec ztrácet čas představou toho, že za všemi možnými útrapami světa je nějaký boží plán, protože život je příliš krátký na to, abychom ho proplýtvali bláhovými představami o staříkovi, který na nás z obláčku moudře dohlíží. (24.12.2015)

Presne pre takéto filmy milujem európsku kinematografiu, v ktorej sa síce točí omnoho menej filmov ako v Hollywoode, ale zato odtiaľ ešte stále nevymizla originalita. A Francúzi sú v tomto obzvlášť experti. Podobnú komédiu by sa totiž v USA neodvážil natočiť nikto a predsa len je Brand New Testament natočený tak, že vyslovene uraziť nemôže nikoho (teda ortodoxní veriaci by u toho asi držkovali, ale tak oni svojho času bojkotovali aj Da Vinciho Kód, takže ...). Veľmi inteligentná komédia so sofistikovaným humorom, ktorá funguje aj mimo svojho žánru ako skvelá satira na kresťanstvo. S tým súvisí aj humor, ktorý nie je prvoplánový a vyslovene chytanie sa za brucho tu skutočne nehrozí, ale celé je to vtipné skôr tak „pod povrchom“, pretože ten humor je skôr cynický, sarkastický, neraz veľmi čierny a navyše jemne nekorektný. Navyše to je neskutočne nápadité, originálne a vôbec pre cynikov ako stvorené (z wikipedie: cynik - člověk, který jedná bezohledně a beze studu, který zraňuje city druhých, zejména zpochybňuje a zesměšňuje to, co druzí uznávají jako základní morální a lidské hodnoty - a presne to robí Brand New Testament po celú stopáž!). Nemyslím, že to je komédia vhodná a plne prístupná pre väčšinové diváctvo, aj keď v niektorých momentoch sa tak snaží pôsobiť, ale pre divákov ktorí sa absolútne nebavia na Kameňákoch, Wayansových paródiách alebo iných hrubozrných komédiach to je ako stvorené. Ten nápad s Bohom by sa možno dal vyťažiť ešte omnoho viac a posledná pol hodina (s gorilou) už dôjde do konca skôr na zotrvačnosť, než by servírovala ďalšie nápady a samotný záver s pani Božskou je už pomerne gýčový, stále však jedna z najoriginálnejších komédií za posledné roky a za mňa v konečnom dôsledku veľká spokojnosť, ktorú si určite ešte rád zopakujem. A paradoxne pre mňa vôbec nie tak good-feeling ako sa píše v pár komentároch, pod pokrievkou sa totiž skrýva dosť surové, ale zaobalené do good-feeling obalu, navážanie sa do viery. CELKOVO: 4* (8/10) (14.04.2016)

Originální komedie, která si velice vtipným a krásným způsobem hraje s obyčejnými životy, čímž se snaží divákovi přiblížit co nejvíce. Kupodivu se to daří skvěle a film disponuje příjemným nádechem a neutichající svižností. Rozdělení na několik části výrazně neuškodilo a i přesto, že občas je neustálé představování nových postav příliš zdlouhavé, tak je vykompenzováno skvělou hlavní vypravěčkou, netradiční pointou či skvělou kamerou. [80%] | Kino | 50th KVIFF (11.07.2015)