Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Jiřina Štěpničková, Rudolf Deyl st., Pavel Herbert, Oldřich Nový, Eduard Blažek, Růžena Šlemrová, Adina Mandlová (více)Obsahy(1)
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Červená knihovna, když ne postavená na hlavu, tak aspoň položená na bok; realita, která musí vypadat jako virtualita, aby byla reálnější; zazobaná zlatá mládež a podnikavá chudina, která se pilně činí, aby se stala zazobanou; obracené mužské a ženské role a charaktery neboli totální matriarchát v patriarchálním světě; neskrytá reklama na mléko a čokoládu a podvodné vymáhání "sociálních" dávek - tento film rozhodně není tak jednoduchý, jak se jeví na první pohled. Satirický obraz prvorepublikových poměrů, vykreslený ve filmu, byl pro tehdejší diváky mnohem snadněji čitelný, než pro dnešní publikum. Důvtip satiry však nedokáže zastřít naprosto hluchá místa tohoto snímku, které jsou vadou na jeho celistvosti a rytmu. ()
Tohle miluju už dlouho, Bulíčku :) Ale kupodivu dodnes si nejsem jistá tím, která čokoláda je nejlepší - jestli Vilímova nebo Štěpánova. Ale určitě chodím nejraději do mlékárny Zuzana Peštová - Aleš Vilím, takže se obě čokoládovny vlastně mohou jít opít ke zlaté mládeži. Kde samozřejmě mezi největší hity samosebou patří automobilový závodník, to dá rozum. Jinak seriózně vnímáme tento film jako druhé filmové zpracování slavné Langrovy divadelní hry, které navázalo na kasaštyk Anny Ondrákové a Karla Lamače. Původně bylo zamýšleno vyrobit Velblouda ve dvojjazyčné verzi Mac Fričem a s Lídou Baarovou v hlavní roli, ale nakonec těm dvěma byla určena Švadlenka pouze ve verzi české. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších prvorepublikových filmů. Terminus se k němu už vyjádřil poměrně vyčerpávajícím způsobem. Za sebe bych dodala, že i obsazení a pojetí ženských postav se vymyká tehdejšímu hlavnímu proudu (až na obvyklou šarži Růženy Šlemrové). Antonie Nedošínská zachází v tradiční roli matky do extrémějších poloh, než u ní bývá zvykem. K dceři se hlavně na začátku filmu chová dost ostře (fyzicky trestat dospělou dceru bylo asi v té tobě a v dané společenské vrstvě celkem obvyklé, ale rozhodně nebylo obvyklé zobrazovat to ve filmu). Její vztah k Peštovi (z filmu ani jasně nevyplývá, že by byli manželé!) je daleko méně bodrý a asexuální, než bývá ve dvojici s Pištěkem. Dcerka z bohaté rodiny Adiny Mandlové je evidentně inteligentnější, emancipovanější a "poťouchlejší", než by divák očekával. Hlavně její nonverbální komentování nejrůznějších situací je výborné. Je vidět, že své konkurentce spíš závidí její nezávislost a jedině kvůli své ženské hrdosti (ne kvůli touze dostat se pod čepec) se snaží získat Alíka. No a konečně Jiřina Štěpničková. Výborná herečka, která dokázala v každé své roli zabránit případné schematičnosti. Její ráznost, s jakou začne dirigovat Alíkovu domácnost, láskyplné, ale přesto dost zlomyslné napodobování jeho výslovnosti, nejrůznější variace oslovení "Bulíčku". No a kdo kdy slyšel, aby chudé děvče odmítlo nabídku k sňatku od továrníkova syna s tím, že ho k sobě nechce poutat?! Velbloud uchem jehly zkrátka stojí za pozornost z mnoha důvodů. ()
Nemu verziu Karla Lamaca z 1926 som este nevidel, len tuto ozvucenu. kazdopadne slusny film - Vavra bol rezisersky talent, a neskor - za Protektoratu aj za Komunistickej totality sa ukazali Vavrove filmy ako technicky, rezisersky genialne, dokonale diela, ovsem ideologicky hnoj. Slusny CS film o dobrocinnosti, laske o tom jak laska a praca prevychovali tovarnikovho syna : 74 % ()
Pavel Herbert vytvořil ve své první a poslední roli v českém filmu naprosto výjimečnou postavu, jejíž pokračovatel se našel až po padesáti letech v podobě Otíka v Menzelově vesničce střediskové. Myslím, že představoval ideálního partnera pro každou ženu, jak tu dokazuje třeba komentátorka Ony. Fešák, takže s ním možno bez obav vyjít na ulici; nemluvný, takže se nemůže provinit na ženě tím nejhorším hříchem, tj. že ji nenechá domluvit; naprosto vláčný a poddajný, že i mokrý hadr na podlahu je v porovnání s ním vrcholem tuhosti, zkrátka se výborně hodil jako podložka pod pantofel; navíc v sobě musel mít něco, čím okouzlil i muže, Vávru s Haasem, protože obsadili do hlavní osmadvacetiletého mládence jeho a né Oldřicha Nového, který byl v té době o pouhopouhých 10 let starší a pětadvacátníky hrál s úspěchem i v letech čtyřicátých. Ono je pro mě vůbec záhadou, že se nafoukaná Adina nechala obsadit do role ženy, která je odmítnuta hlavním hrdinou kvůli Štěpničkové, která, co si budeme nalhávat, potěší hlavně milovníky hodně zaoblených tvarů a prostých, venkovsky vypadajících dívek... Taky Nový se musel hodně kousnout, menší role než komorník už ve filmu nebyla, snad s výjimkou Pivcova automobilového experta, ten ale zase zářil svou vtipností. PS: Vrtá mi hlavou, co vznikne, když projde velbloud uchem jehly? Jehla s hrbem nebo špičatý velbloud? ()
Galerie (3)
Photo © Moldaviafilm
Zajímavosti (5)
- Film ve filmu, na kterém má Zuzka své první dostaveníčko, se jmenuje Cesta do ráje. (NinadeL)
- Původně měla ve filmu hrát Lída Baarová a režii měl mít Mac Frič [zdroj: Kinorevue]. (NinadeL)
Reklama