Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Jiřina Štěpničková, Rudolf Deyl st., Pavel Herbert, Oldřich Nový, Eduard Blažek, Růžena Šlemrová, Adina Mandlová (více)Obsahy(1)
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Langerova satirická hra, uváděná s úspěchem na mnoha významných pražských i mimopražských scénách, našla svého ideálního představitele v osobě Hugo Haase. Haas, který se ve filmovém ztvárnění hbitě přestrojil ve šmatlavého, revmatismem prolezlého vobejdu, který pozoruje okolí s lišáckým úsměvem a nataženou dlaní, výrazně zasáhl také do scénáře, zachovávaje přitom ironický podtext této čokoládové romance. Obvyklý stavovský střet je parodizován nejen samotným Haasem, ale také ostatními hráči – skvělou Nedošinskou, která vévodí scéně s aranžováním zaručeně pravé bídy, Štěpničkovou, jejíž lyrický vzhled přiměje zakřiknutého továrnického jelimánka k utrácení citů, Mandlovou, pro niž byl sarkasmus důvěrně známým prostředkem k ovládnutí mužů, jako vždy přesnou Šlemrovou, Pivcem, Plachtou a také Oldřichem Novým v menší, ale výrazné roli vzorného sluhy s koženým obličejem. Velbloud je svěžím odkazem prvorepublikové kultury, noblesní, hravé, vysmívající se všemu falešnému a nepravdivému. ()
Hodně satircká komedie sice se štastným koncem. Úžasný je tu Hugo Haas jako chudý Pešta (ani jsem ho při prvním zkouknutí nepoznal) a jeho žena Antonie Nedošínska,která ukazuje boháčům jak vypadá bída. Naprosto na ránu je boahtý synek Bulík (či jak se jmenuje) jelikož skoro nemluví a když tak jak malý dítě ,kam ho postavíš tam ho najdeš. Nakonec je tu ještě dcera Peštova v podání Jiřiny Štěpničkové do které se onen bohatý ňouma zamiluje. ale jak už to bývá soužití bohatého a chudé holky není bez problémů a né všichni tomu přejí. ()
Tenhle film se mi v rozporu s hodnocením, jaké tu vidím, docela líbil, takže mu ještě jednu hvězdičku přihodím. Pavel Herbert je v roli bulíčka opravdu strašně prkenný a nejsem si zcela jistý, jestli to byla jeho genialita, nebo jestli to byl vážně tak špatný herec. Adina Mandlová je jako vždy překrásná a role rozmazlené bohaté dcerušky jí vážně sluší. Jan Pivec hraje neskutečně pitomého automobilového závodníka s tak roztomilou nadsázkou, že už by sám zasloužil 5*, Jiřina Štěpničková byla ve své době poměrně sympatickým zjevem, protože i v rolích mladých zamilovaných podávala velice slušné výkony s notnou dávkou ironického humoru, což tenkrát herečky jejího typu zrovna dvakrát nenosily. Chválit Antonii Nedošínskou by bylo nošení dříví do lesa (ale když skoro pláče, kvůli tomu, že bude muset svojí dceru trošku vychovat plácačkou na koberce, to jsem myslel, že mě to položí). A last but not least, Hugo Haas. Ten patří mezi mé nejoblíbenější prvo- a druhorepublikové herce díky svému nadčasovému hereckému projevu a tomu skoro až sarkastickému humoru, který byl jeho premisou. Ale to co předvádí tady, to je naprosto dokonalé. Roli starého mrzáka Pešty si zahrál zřejmě s obrovsou chutí, která sálá z každého jeho pohybu a slova: "Nechte je. Můj otec taky." "Co?" "Kradl." "No jo, samozřejmě, má továrnu, tak..." "Ale ne, kuličky." "No jo, taky co se v mládí naučíš...." ()
Pavel Herbert vytvořil ve své první a poslední roli v českém filmu naprosto výjimečnou postavu, jejíž pokračovatel se našel až po padesáti letech v podobě Otíka v Menzelově vesničce střediskové. Myslím, že představoval ideálního partnera pro každou ženu, jak tu dokazuje třeba komentátorka Ony. Fešák, takže s ním možno bez obav vyjít na ulici; nemluvný, takže se nemůže provinit na ženě tím nejhorším hříchem, tj. že ji nenechá domluvit; naprosto vláčný a poddajný, že i mokrý hadr na podlahu je v porovnání s ním vrcholem tuhosti, zkrátka se výborně hodil jako podložka pod pantofel; navíc v sobě musel mít něco, čím okouzlil i muže, Vávru s Haasem, protože obsadili do hlavní osmadvacetiletého mládence jeho a né Oldřicha Nového, který byl v té době o pouhopouhých 10 let starší a pětadvacátníky hrál s úspěchem i v letech čtyřicátých. Ono je pro mě vůbec záhadou, že se nafoukaná Adina nechala obsadit do role ženy, která je odmítnuta hlavním hrdinou kvůli Štěpničkové, která, co si budeme nalhávat, potěší hlavně milovníky hodně zaoblených tvarů a prostých, venkovsky vypadajících dívek... Taky Nový se musel hodně kousnout, menší role než komorník už ve filmu nebyla, snad s výjimkou Pivcova automobilového experta, ten ale zase zářil svou vtipností. PS: Vrtá mi hlavou, co vznikne, když projde velbloud uchem jehly? Jehla s hrbem nebo špičatý velbloud? ()
Červená knihovna, když ne postavená na hlavu, tak aspoň položená na bok; realita, která musí vypadat jako virtualita, aby byla reálnější; zazobaná zlatá mládež a podnikavá chudina, která se pilně činí, aby se stala zazobanou; obracené mužské a ženské role a charaktery neboli totální matriarchát v patriarchálním světě; neskrytá reklama na mléko a čokoládu a podvodné vymáhání "sociálních" dávek - tento film rozhodně není tak jednoduchý, jak se jeví na první pohled. Satirický obraz prvorepublikových poměrů, vykreslený ve filmu, byl pro tehdejší diváky mnohem snadněji čitelný, než pro dnešní publikum. Důvtip satiry však nedokáže zastřít naprosto hluchá místa tohoto snímku, které jsou vadou na jeho celistvosti a rytmu. ()
Galerie (3)
Photo © Moldaviafilm
Zajímavosti (5)
- Film ve filmu, na kterém má Zuzka své první dostaveníčko, se jmenuje Cesta do ráje. (NinadeL)
- Původně měla ve filmu hrát Lída Baarová a režii měl mít Mac Frič [zdroj: Kinorevue]. (NinadeL)
Reklama