Čokoláda

Až neuveriteľné množstvo známych mien dokázal Hallstrom do svojho filmu dostať a narozdiel od podobne hviezdne nabitých filmov z toho nakoniec prúser nebol. Práve naopak. Hoci príbeh o cukrárke, ktorá si otvorí obchod s čokoládou je vlastne úplne jednoduchý, Hallstrom niekoľkými malými dejovými linkami dokázal film až neskutočne oživiť a o žiadnej z nich sa nedá povedať, že je menejcenná. Soundtrack od R. Portman je neskutočne pestrý a počúvateľný. Vlastním doma originálne cd a hudba k filme neskutočne sedí. P. Stormare vtipne dokazuje, že z chumaja gentlemana neurobíš a Alfred Molina ma rozosmial, keď sa nechal načapať vo výklade obchodu, kde žral čokoládu ako divá sviňa. Na chvíľu som sa v ňom videl, tiež neviem čokoláde odolať. Hlavne tmavej s celými lieskovými orieškami...80%. (06.04.2012)

Čokoláda mi chutnala o trošku více, než předchozí Hallstömova jablka. Čím že to je? Jednoduše, ačkoliv film nemá výraznou dějovou linku, dokáže šířit pohodu a příjemno od začátku až do konce. Vianne s dcerou se po příchodu do bezejmenné francouzské vesnice ujímá s úsměvem a zdánlivě nezlomným altruismem cukrárny a... a to stačí. V programu je přeměna zapadlé komunity, nechutně přecpané starými zvyklostmi a předsudky, na hřejivější místo k bytí. Kouzelnou hůlkou bude čokoláda a Viannina schopnost odhadnout zákazníkovi chutě, morálním zrcadlem banda říčních tuláků. Vianne je vskutku kouzelná v podání Juliette Binoche, a jakýsi pohádkový podtext má ve filmu skoro všechno - dal by se krásně vyprávět dětem před spaním. Starosta, snažící se v zahleděnosti do starých tradic Viannu vypudit, představuje lotra, kterému nevýrazně konkuruje násilnický Serge. Tulák Roux se stává Vianniným princem, nechybí ani nezbedná dítka a symbol moudrosti v podobě stařeny Armande. Otázkou je, zda pohádka dobře skončí, nebo sebou smýkne a předvede v druhé polovině nějaký nevídaný obrat. Myslím, že je to jasné. Viannina dilemata (zůstat, nebo prchnout před věčnými předsudky - usadit se, nebo pokračovat v kočovném životě předků) jsou klišé a ani se jinak tvářit nesnaží. SPOILER Spolu s popelem Vianniny maminky odchází i minulost, Vianna zůstává ve svém novém domově, s rodivší se láskou, s rodivším se krásným místem pro život. Ne nadarmo je první záběr na vesničku zahalen do chladných modrých barev, zatímco ten poslední krásně hřeje teplejšími odstíny . Čokoláda je ohromně hezký film, se sympatickými postavami, krásnou kamerou, neskutečně pohodovou atmosférou a neopomenutelnou hromadou čokoládových výrobků, kterému nesluší právě ty momenty, jež se snaží vytrhnout z pohádkové lehkosti a brázdit vody větší dramatičnosti. Nehledat katarzi, nehledat psychologickou hloubku, nehledat převratno a objevno. Nechat se unášet pohodou. (06.04.2008)

Nádherně sladký a příjemně voňavý příběh o prozření a napravení se. Na čokoládu jsem během sledování chuť neměl, neboť jsem jí spousty spořádal před projekcí. Nejspíš jako průpravu před samotným zhlédnutím :) Ono mě navíc po čokoládě občas bolejí zuby, čili všeho s mírou. Čokoláda je asi nejslabší film, který jsem od Lasse viděl, i přesto jsem se celé dvě hodiny bavil a s úsměvem na tváři sledoval veškeré dění. Překvapivě jsem se však nezakoukal do Juliette Binoche, ale (třebaže to zní poněkud podivně) do Leny Olin. Vitalita z ní čišela o sto šest. Tím nejlepším je na celém filmu Judi Dench, jejíž stařenu jsem jí sežral i s navijákem. A samozřejmě Johnny Depp, který si mě narozdíl od většiny zde získal - scéna s pojídáním žížaly mi utkvěla v paměti nejvíce. Tyto řádky píšu, když zrovna čtvrtou hodinu čekám na oběd a u monitoru mi leží čokoládová tyčinka. Že bych si jen jeden kousek dal..... (04.04.2008)

Jakožto jeden z tisícihlavého zástupu závisláků na chocolat bych mohl něco žbleptnout o přínosném vlivu kanabinoidů v této skvělé pochoutce obsažených na lidskou dušičku, ale rád přenechám slovo okouzlující Vianne a její mayské magii, její dcerce Anouk a jejímu klokanu Pantoflíčkovi, skvěle zvolené hudbě Rachel Portmanové (s drobným příspěvkem Django Reinhardta) a hlavně nezapomenutelné nezdolné Armande Voizinové. Pryč s předsudky, pryč s falešným moralizováním, poslouchejte svoje srdce a svět bude mnohem hezčí... (28.12.2003)

Jedna z mála světlých výjimek pro romatické filmy, které mám rád. Úžasná Juliette Binoche, jemná a na city hrající hudba, citlivý scénář a bystrá režie jsou zárukou lákavé záležitosti, jíž si rád pouštím i po mnoha zhlédnutích. A to mi věřte, že tenhle druh filmů jinak opravdu není můj šálek čaje – teda přesněji řečeno čokolády. :) (03.01.2010)