Ja milujem, ty miluješ

Jeden z filmů, u kterých je při hodnocení nutno přihlédnout k době, ve které vznikal. Asi bych šel jinak s hodnocením dolů, v podstatě je to banální historka s legračními hereckými výkony (až na Ivu Janžurovou a také Věru Bílou, jejíž postava mi přišla zdaleka nejzábavnější). Samozřejmě vím, že v rámci tehdejší produkce to byl asi film výjimečný svojí civilností, ale dneska trochu nudí. (04.06.2008)

Vůbec jsem nečekal, že by mě mohl takový víceméně jednoduchý romantický příběh až tak moc sednout. Tady se to ale fakt povedlo, jelikož se Hanákovi povedlo vše podat tak povedeným způsobem, že to na mě nepůsobilo přehnaně, ale naopak uvěřitelně a dokázalo to u mě vyvolat silný zájem snad o všechny postavy. Navíc i ten děj se tu zajímavě vyvíjí, je to skvěle natočené (a občas i mírně poeticky) a má to podmanivou atmosféru, ale ta realističnost děje a postav se mi na tom fakt líbí ze všeho nejvíc. To je pak radost sledovat, i když je to celé docela depka - ale přesně taková depka, která není uměle vykonstruovaná a člověk jí věří. To pak (aspoň na mě) má ten správný dopad a sílu a to mám na těchto dramatech nejradši. A Ja milujem, ty miluješ je pro mě určitě jedno z těch dost povedených. Ne bezchybných, pár mínusů v tom vidím a taky mi chvilku trvalo, než jsem se do toho dostal, ale pak mě to postupně poměrně dost dostalo, Hanák u mě opět zabodoval. Silné 4* (25.09.2021)

Prapodivný slovenský film s českými herci. Milada Ježková a Marie Motlová jsou výborné, ale Iva Janžurová sem jakoby nepatři. Na druhou stranu to byl asi záměr, protože mluví jednou česky a jednou slovensky a je tu za sexbombu odjinud, takže vlastně proč ne? :-) Představitel hlavní role je dokonalý, ale ani přes normalizační marasmus a bezvýchodnost jsem mu prostěl nedokázal fandit. Ještě mě zaujala Věra Bílá v husté roli empatické cikánky - to jinde neuvidíte. (08.01.2013)

Z pěti celovečerních Hanákových hraných filmů Ja milujem, ty miluješ poněkud vybočuje. Už je pryč nová vlna z 322, stejně tak je passé semidokumentární přístup z Růžových snů. A ryze ženská téma Tiché radosti a Súkromných životů měla teprve přijít. Pouze zájem o člověka zůstal. (12.11.2021)

No v prvom rade by som určite film neškatuľkoval do romantickej drámy, ale zas ide o uhol pohľadu, z ktorého sa na film pozeráte. V dramatickom ponímaní ide o veľmi jednoduchú a zároveň hlbokú analýzu človeka a jeho vzťah k svojmu životu. Nevlastné prelínanie so satirickým a trpkým nahliadnutím do pestrého života prostého a jednoduchého slovenského človeka a okrajovo možno aj celej spoločnosti, ale Hanák už túto tému pekne odsekol a nechal na divákovi utvoriť si vlastný názor. Musel však predpokladať aj rozdielne názory, ktoré po filme určite nezasiahli len mňa. Ale dej a príbeh bol na svoju podstatu dokonale stráviteľný a každú minútu zasycoval rovnomernými kúskami až do konca. 80%. (10.06.2008)